Podle expertů etikety se na návštěvě správně nezouváme. Jenže já si hned představím špinavé chodníky, pokryté psími hovínky, a mamčiny světlé koberce. To je zkrátka něco, co se dohromady neslučuje. Na druhou stranu nesnáším, když mi hostitel ještě ve dveřích podstrkuje papuče pro návštěvy, které jsou vždy o pět čísel větší, takže se mi v nich nejen špatně chodí, ale také se mi vůbec nelíbí pomyšlení na to, kolik lidí už je přede mnou mělo na noze. U mě doma zase zouvání/nezouvání tolik neřeším, protože koberce nemám a ještě mám velkého psa, který rád probíhá bahnem a kalužemi. To už mě pak nějaké boty příchozího hosta ponechávají naprosto chladnou.
Jiný kraj, jiný mrav
Obvykle slyšíme, že zouvání na návštěvě je česká výjimka a jinde ve světě se to považuje za neslušnost. Ano, v amerických filmech nikdy nikoho zouvat neuvidíme. Nicméně to není tak úplně pravda, že by Češi byli taková rarita. Mariah Grumet, certifikovaná trenérka etikety a zakladatelka newyorské školy etikety Old Soul Etiquette, řekla v televizi Fox News Digital, že hostitelé mohou mít kulturní nebo náboženský důvod, proč chtějí, aby si hosté před vstupem do domu sundali boty. V Japonsku je hluboce zakořeněnou součástí každodenního života, že když vstupujete do domu, zujete si boty. Jedním z důvodů je špína, s čímž i my jako národ jistě souzníme. Dále je zutí bot v Japonsku vnímáno jako projev úcty a je neuctivé, když si v cizím obydlí ponecháte obuv na nohou.
Vzájemná kooperace hosta a hostitele
Teď se víc než jindy hodí poznamenat, že etiketa je nejen o pravidlech, ale také o vzájemné empatii a ohleduplnosti. Se zouváním na návštěvě to máte velmi podobně. Kupříkladu Milan Knotek, znalec etikety, prohlásil, že podle něho hodně záleží na tom, koho navštívíme. Je to příbuzný, kterého jsme dlouho neviděli, klient, kolega z práce nebo nejlepší kamarádka? „V případě, že nás ale pozve někdo na návštěvu poprvé, třeba když se seznamujeme s novými sousedy, když jdeme na setkání s rodinou nadřízeného nebo někým vysoce postaveným, tak si boty opravdu nezouváme.“
Slušnost a respekt je klíč. Pokud je venku nelidské počasí a my víme, že bychom doma v botách nadělali, je slušné se zeptat, zda se mám zout a neuvádět hostitele do nepříjemné situace. Jako hostitel bych zase měl počítat s tím, že se náš host možná nebude chtít zouvat, protože považuje za nehygienické a nevzhledné mít odhalené nebo bosé nohy bez bot. Když s tím mám velký problém, slušně požádám hosta, zda by mu nevadilo se zout. Od hosta se zase očekává, že si boty před návštěvou vyčistí a nebude z nich na podlahu drolit staletou špínu. Ladislav Špaček mimochodem v jednom rozhovoru řekl, že když čeká hosty, sám se před jejich příchodem obuje, aby je nestresoval v papučích.
Když hostitel hned ve dveřích nepronese větu: To je dobrý, nezouvejte se, ale vám jsou bosé nohy nepříjemné, slušně požádejte, zda si boty smíte ponechat. Někdo se zase v botách bude cítit doma divně, pak je v pořádku se zeptat, zda se mohu zout. Jakmile hosta zdvořile žádáte, aby se zul, postarejte se o to, aby se u vás doma cítil i přesto vítaný a ne jako při kontrole na letišti. Nastat může mnoho situací a všechny se s respektem dají elegantně vyřešit ke spokojenosti všech, ale nikdy by nemělo dojít k tomu, že druhého nutíme do toho, co je mu nepříjemné.
Formální návštěva se nezouvá
Britského krále k sobě domů asi zvát nebudete, ale možná k sobě pozvete na večeři šéfa nebo obchodního partnera. Taková událost s sebou nese obvykle zvýšené nároky i na oblečení. Právě dříve se nezouvalo i kvůli tomu, že návštěva většinou přicházela v šatech a obleku. S ponožkama a v punčocháčích to potom bez bot vypadalo divně. V bačkorách je to ještě divnější. V této situaci tedy očekávejte, že návštěva si boty ponechá a nenuťte ji boty zouvat, pokud sama nechce.
Zouvání bot v práci
Mám kamarádku, která se vždy v práci zouvala. Někdy si i svlékala ponožky a pak je v kanceláři často zapomínala. Neptejte se mě, jak se tohle může stát. Každopádně k formálnímu oděvu není na pracovišti vhodné se přezouvat do pantoflí nebo chodit úplně bez bot. Do práce nechodíme odpočívat, podle toho bychom se měli oblékat a chovat. Když jednám s klienty, přece nebudu mít na nohách bačkory, ani jim nebudu pod nos strkat ponožky, které mám na sobě už celý den.
Věděli jste, že… k obleku nenosíme krátké ponožky, které odhalují holá lýtka. Nosíme dostatečně dlouhé. Barvou se snažíme přiblížit obuvi. Na méně formální události se hodí i tzv. happy socks.
Ženy ve společnosti
Hlavní plesová sezona je za námi, ale i tak je dobré poukázat na časté prohřešky žen ve společnosti. Správně bychom si neměly zouvat ani nejvíc nepohodlné boty, ani když jdete tančit. Stejně tak bychom si neměly v průběhu události sundávat silonky, pouze pokud se nám nějakým nedopatřením roztrhnou. Zároveň by žena správně měla mít v kabelce náhradní, které si na toaletě nikým nepozorována převlékne, takže nikdo nezaregistruje změnu.
Veselé ponožky s obrázky, hodí se?
Poslední dobou jsou velmi oblíbené. Obvykle s nimi snaží muži vybočit z řady nebo ukázat nějaký svůj statement. Jsou ale události, kam divoké ponožky s obrázky a obrazci nepatří, jako je například galavečer. Práce nebo pracovní schůzka, obojí ponechává prostor pro kreativitu, ale pocitově jistě vnímáte, že samozřejmě záleží na tom, jakou práci děláte nebo jak moc je schůzka, na níž se chystáte, formální. Zároveň to příliš nepřehánějte s množstvím vzorů na kravatě, košili a ponožkách. Je snadné to překombinovat. V letních měsících, kdy se těší oblibě mokasíny, si pamatujte, že k těm se ponožky zásadně nenosí!
Zdroj: iGlanc.cz, Martha Stewart, NY Post, Etiketa pro každý den
