Na pojem ájurvéda jsem narazila před mnoha lety v době, kdy jsem začínala pronikat do tajů jógy. Tehdy mi to připadalo jako něco vzdáleného, neuchopitelného a ezoterického, něco, čemu moc nerozumím. Navíc jsem měla pocit, že tahle východní filozofie půjde jen těžko aplikovat do našeho „vyspělého“ životního stylu. Proč slovo „vyspělého“ píšu v uvozovkách? Protože jak jsem se o ájurvédu začala zajímat víc, pochopila jsem, že moderní svět plný technických vymožeností rozhodně není zárukou vnitřní spokojenosti a že se máme od východních národů co učit. Fascinuje mě, že tento léčebný systém stojí na jednoduchých principech, které ve svém životě potřebuje asi každý. Protože žít v souladu sám se sebou, být zdravý a cítit se dobře chceme asi všichni.

ZÁKLADNÍ DIAGNOSTIKA

Na jakém principu ájurvéda funguje? „Pokud se budeme bavit o jejích základech, tedy každodenním životě v souladu s ájurvédou, určitě je zásadní stravování nastavené podle toho, jaký jste typ – tedy jíst to, co je konkrétně pro váš typ vhodné, v úpravě, která vaše tělo posílí, nikoli zatíží. Dalším pilířem je sebepéče, která obsahuje podpůrné metody pro to, abychom byli psychicky i fyzicky vyrovnaní – opět je to záležitost individuální. Velkou podporou v každodenním životě mohou být také správně vybrané bylinky,“ říká ájurvédská terapeutka Tereza Lindauerová ze studia Zdraví v harmonii. A jak zjistíte, ke kterému typu patříte? Ájurvédský terapeut vám provede diagnostiku podle krevního pulsu, která je základem, a případně také diagnostiku podle stavu a vzhledu jazyka a nehtů. V návaznosti na to vám vysvětlí, co je pro vás vhodné a k jakému typu inklinujete.

SÍLA ELEMENTŮ

Ájurvéda mluví o pěti základních prvcích, které jsou přítomny ve všem živém – element země, vody, ohně, vzduchu a éteru (prostoru). Podle ní má každý člověk již od narození zcela specifický a vyvážený poměr tří dóš, jejichž nerovnováha způsobuje pocity nekomfortu, nepohody, bolesti a následně nemoci. „Kombinací zmíněných elementů jsou tvořeny tři základní dóši – kapha symbolizující zemi a vodu, pitta, kterou charakterizuje voda a oheň, a váta zastupující vzduch a éter,“ říká jógová terapeutka Zuzana Klingerová. Podle ní člověk inklinující k typu pitta by neměl často jíst ostré a horké pokrmy, protože díky elementu ohně potřebuje spíš zchladit, ale zato je pro něj typická velká chuť k jídlu. „Člověk, u nějž převládá dóša kapha, bývá často dosti zahleněný, nezřídka mívá problémy s otoky a lymfatickým systémem, proto by neměl tělo přehleňovat ještě více, třeba mléčnými výrobky,“ vysvětluje Tereza Lindauerová. A váta by se se svým sklonem k suché pokožce, neurózám a prochladnutí pro změnu měla vyhýbat například fast foodu, syrové a studené stravě i nápojům, a zařadit do jídelníčku teplé vydatné polévky, kvalitní oleje, bílé maso a ořechy.

NENÍ TO JEN O JÍDLE

Jen na jídelníčku ale samozřejmě ájurvéda nestojí. „Pokud mluvíme o stravě a ájurvédě, mnoho lidí si myslí, že musejí jíst jen podle toho, jaká je jejich dominantní dóša. Zde ale často dochází k nepochopení. Tento způsob stravování se zařazuje hlavně v okamžiku, kdy některá z dóš není v harmonii,“ říká Zuzana Klingerová a Tereza Lindauerová ji doplňuje: „Ze své letité praxe vím, že u některých lidí nastává pocit, že když chcete začít žít podle ájurvédy, musíte jíst indický styl stravy. Na tom často, už po pár týdnech, ztroskotají pokusy o tento styl života. Je to ale omyl, stačí zásady stravování aplikovat na naši kuchyni. Samozřejmě svíčkovou se šesti vám asi ájurvéda neposvětí, ale dá se najít strava, která vám bude blízká a dokážete si na ní pochutnat každý den. Navíc, občasné ‚hřešení‘ nevadí, pokud netrpíte závažnými problémy.“

NÁDECH & VÝDECH

Mně osobně je zatím nejbližší, co se ájurvédy týká, jógová praxe. Už desátý rok chodím na hatha jógu, která se zaměřuje na správné prodýchávání jógových ásan. Pokud nejdu do studia, cvičím ji skoro obden doma. Nejenže mi to pomáhá přepnout hlavu do jiného režimu, ale taky díky cvičení tolik netrpí moje tělo, když občas sedím u notebooku zkroucená v prapodivných pozicích. Zuzana Klingerová k tomu říká: „Ájurvéda používá jógu a její techniky, protože harmonizují nervový systém. Jóga odstraňuje následky stresu, ovlivňuje produkci hormonů v těle, stimuluje činnost vnitřních orgánů, podporuje tok krve, lymfy, ale i životní energie – prány,“ vyjmenovává benefity jógových technik odbornice a dodává, že jóga nás také učí pracovat s myslí, zklidnit ji a vnímat sebe sama v přítomném okamžiku. Součástí celého procesu je také řád, ať už v jídle, spánku, nebo dalších činnostech. A právě řád je podle Zuzany Klingerové to, co stabilizuje mysl.

TŘETÍ OKO

Vraťme se ale ke zmíněné sebepéči. Základem všech ájurvédských terapií jsou například olejové masáže. Já mám hluboký zážitek z rituálu Shirodhara zaměřeného na masáž oblasti mezi obočím, kde se nachází šestá čakra neboli místo „třetího oka“. Shirodhara v doslovném překladu znamená jemný tok oleje na hlavu a opravdu, ležíte s lehce zakloněnou hlavou, nad vámi je zavěšená nádoba, ze které vám na čelo v tenkém pramínku teče voňavý olej a terapeut vám přitom masíruje hlavu a projíždí rukama vlasy. To jsem si neskutečně užila, vlastně jsem se roztékala blahem podobně jako ten olej. Skvělá je také terapie Podikizhi, což je celotělová olejová masáž s využitím speciálního oleje podle individuální ájurvédské diagnostiky dóš. Během masáže se tělo zahřívá přikládáním bylinných obkladů a zábalů, dochází ke stimulaci krevního oběhu, toku lymfatického systému, podpoře vylučování toxinů z těla, uvolňuje se ztuhlost a bolest svalů. Zato Pada Abhyanga, ta mi dala zabrat! Je to vlastně reflexní masáž chodidel, kdy se jejich stimulací uvolňuje zakončení orgánových drah a stimuluje se činnost vnitřních orgánů. Bolelo to, ale druhý den jsem cítila v chodidlech lehkost jako už dlouho ne. A právě tu lehkost bytí vám může ájurvéda přinést.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis Glanc, zdravivharmonii