Jako dítě devadesátek se tě musím zeptat na Chaozz! Jak zpětně vnímáš tenhle fenomén a co ti tehdy přinesla kapelní sláva?
Já hlavně žádnou slávu neočekával. Když s námi chtělo vydavatelství vydat desku, klepali jsme si s klukama z kapely na čelo (smích). A na to, co se odvíjelo potom, jsem reagoval pak hodně spontánně…
Adéla Nosková si pozvala jako hosta do podcastu Backstage rappera Kata!
Ona ta sláva a tak dále pak přišla hodně ze dne na den, žejo… Původně jste prý meli být "boy band"!
Tak to nám o tom asi zapoměli říct (smích). Protože kdyby nám o tomhle plánu řekli, poslali bychom je někam! Nechali nás být sami sebou a to pak pomohlo se vyrovnat i s tou slávou a dalšími věcmi, které následovaly. Když si za něčím stojíš, pak je jednodušši si za tím pak stát, ať se stane cokoliv.
Chaozz byla vlastně první česká klučičí cool kapela. Ještě dávno před Lunetic! Jaké to bylo, slyšet svůj první song v rádiu?
Ještě před deskou Chaozz nám zahráli jednu písničku „Co je?“ na Radiu 1 a od ní se pak odvinulo všechno ostatní. Byla hodně názorově vyhraněná proti náckům. Všimli si nás zas jinde. A jestli nás pak chtěli formovat? Ani neměli podle čeho! Vždyť tu nebyl žádný hip hop. Vydavatelství pak chtělo, aby „Co je?“ byl náš první singl, ale my pak ve studiu řekli, že už se nám tahle písnička moc nelíbí a udělali z ní úplně jinou, novou! Lidi z vydavatelství byli sice naštvaný, ale pochopili, že nemá cenu nám něco diktovat. A nechali nás…
Koukneš se někdy z nostalgie na některé staré klipy Chaozzu? Tehdy nám přišly strašně hustý, dnes to vypadá trochu úsměvně!
Jak tu právě nebyl žádnej hip hop, ani vlastně moc klipů, všechno vznikalo nějak přirozeně. Neměli jsme co kde okoukat, občas jsme něco zahlédli a každý z nás se z toho inspiroval po svém. Lidi tu chodili legračně oblečený. Já sám jsem kráčel ulicemi v obřím kulichu Onyx. Dokonce i když bylo 40 stupňový vedro, hlavně, že jsem měl na hlavně štítek téhle značky (smích). Nebylo se kde učit, přišlo mi to hustý!
Zajímalo by mě, kde jste na začátku devadesátek nakupovali. Vždyť tu byly jen asi tři obchody, kde nebyl moc výběr…
Sem tam jsme měli možnost nakoupit v některých z mála skate shopů a pak tu byly obchody s hudbou, kde se dal koupit nějaký ten kapelní merch. Trička s kapelama, těch jsem pár měl. Ale hlavně šlo o to, aby byly ty věci co největší velikosti.Ty hip hopový hadry, co ti sedí velikostí a jsou schválně velký, tu opravdu nikdo neprodával.
Chaozz byla první kapela, u které pamatuju rozkroky až u kolen!
To muselo bejt! Ale takové kalhoty se začaly prodávat až po čase. Ze začátku, když nebyly v krámě, jsem si musel tajně půjčovat kalhoty mého táty (smích).
Kluci od nás ze třídy vás dost kopírovali a vtipně se pak plížili krok sun krok. Kdy tě nízké rozkroky opustily?
Mám je rád dodnes, ale myslím, že mě tahle móda opouští každým dalším dobíháním tramvaje (smích)!
Měl jsi nějaké kapelní tričko, co jsi nosil do roztrhání?
Jedno takové jsem měl už v klipu Chaozz „Televize“. Hodně jsem po něm toužil a pak ho někde slavně získal. Stálo na něm „Parental Advisory“, což byl nápis, který byl na všech hip hopových deskách. Nosil jsem ho ještě na foto session k desce Prago Union „V barvách“, což je asi 15 let po natáčení „Televize“. Věci moc nevyhazuji, když jsou ještě pěkný a dají se nosit, raději je někomu věnuju.
Máš v hip hopové branži nějaké blízké kamarády?
Moc ne, ale když se někde potkám třeba s Orionem, se kterým se potkávám už od mých začátků, pak si s ním rád popovídám o muzice.
Zajímá vás, kam se Kato přestěhoval z Prahy? Jak to má s fanoušky a co je jeho univerzální věta během setkání s nimi? Jaká výtvarná díla vytváří a kdo ze slavných celebrit jeho díla sbírá? Jaký alkohol nesmí chybět v šatně kapely Prago Union? S kám z branže rád pokecá a o čem? Co si sám Kato rád poslechne a proč nechce překládat své texty do jiných jazyků? To a mnohem víc zajímavostí se o raperovi, který se v civilu jmenuje Adam Svatoš, dozvíte v podcastu Backstage s Adélou Noskovou!
Zdroj: iGlanc.cz
