Poslední den v listopadu tě s kapelou čeká další vyprodaná 02 Arena, hráli jste tam ani ne před rokem, cítíš se tam už jako doma?

Furt z toho mám respekt a trošku se bojím, vlastně jako vždycky. I když teď mi přijde, že těm přípravám tolik nedáváme… Když jsme hráli vloni ty dva koncety, byl jsem úplně vyděšenej. Jednak to bylo poprvé a taky prostě „outůčko“! Ono to tak dneska už asi nevypadá, protože tam vlastně hraje skoro každej (smích), tak pro nás to je meta a splněnej dětskej sen. 

Včem se lišila ta příprava minule?

Fakt jsme trávili měsíc ve zkušebně a říkali si, co budeme dělat, co říkat. Až kluci měli pocit, že jsme trošku přezkoušený, strojový. Podle mě, když člověk dává do něčeho silný emoce, tak je třeba bejt ve všem ready. Teď řešíme kupu dalších věcí a ke koncertu chceme přistupovat otevřeněji v tom smyslu, že budeme čekat, co se stane, nechceme to tolik inscenovat a mít to do puntíku nalinkované. 

Co byl v mládí tvůj velký hudební zážitek?

Úplně jednoznačně festival Rock for People. Trávil jsem tam léto myslím v 17, 16. A jaký to bylo? Hrozný, hrozný věci jsme tam dělali … Spali jsme ve stanovém městečku a probudili se xkrát na pontonu v sedm ráno… Takže Rock for People, na to mám překrásný vzpomínky.

Co sis tam užil za kapely? 

Tehdy tam hrála moje oblíbená kapela Billy Talent. Viděl jsem tam xkrát punkrockový kapely, měl jsem z toho strašnou radost a přišlo mi to úplně nejlepší! A protože jsem z Frýdku a Ostrava je kousek od nás, taky jsem vlastně pracoval i na Colours of Ostrava. Kdysi mi to přišlo jako velká hudební meta, si tam jednou zahrát…

A co jsi tam vlastně dělal za práci?

Ve 14 letech jsem dělal brigádu na info stánku a vždycky tam hrozně usínal, protože ti lidi odcházeli ještě ve tři ráno… (smích). A pak jsme si tam s Mirai zahráli na největší stagi! Měl jsem tehdy pěkný pocit, kruh se uzavřel… 

Bez čeho se neobejde tvoje backstage?

U mě se to hrozně vyvíjí, jestli mám zrovna kalicí období nebo spíše zenový až ezo období (smích). Teď jsem více v tom ezo období, takže vlastně nepotřebuju vůbec nic. Řekl bych, že mi stačí prána.

A když zrovna kalíš?

Ono to hrozně snadno sklouzává do velký party a člověk to lehce přepálí. Pak ho ty koncerty vlastně baví jenom, když je trošku přepálenej, což není úplně dobrý...

A teď?

Teď hraju s čistou hlavu a hrozně mě to baví. 

Zajímá vás, jak Mirai prožívá přípravy na turné? Jak se cítí na druhé straně pódia v roli pořadatele? Jak se mu žilo za covidu a jak ho přežil pracovně? Jaký song od kapely Mirai zpívá nerad a jak skládá své love songy? To vše a mnohem víc se dozvíte v podcastu Backstage s Adélou Noskovou!

Zdroj: iGlanc.cz

Související články