Zajímá mě, jak ses dostal k novinařině a jak ses pak objevil v klasickém zpravodajství?
Když to vezmu hodně ze široka, bylo to přes školní časopis na gymnáziu, kde jsem dělal šéfredaktora. Shodou okolností náš ředitel založil tehdy televizi Óčko a pak si založil svou televizi na Praze 11, kde se točily aktuality. Tady jsem začal točit reportáže, někdy až trochu bláznivý.
Fantazie mi pracuje… Prozraď mi, co tak bláznivýho jsi tam natáčel?
(smích) Já jsem se ještě držel při zemi, asi nejvíc jsem dělal témata jako "Dny seniorů"…
Ale moje kolegyně udělala třeba pětiminutovou reportáž o tom, jak Praha 11 zapůjčila štěpkovač. Ano, je to ten stroj, do kterého nacpeš větěv a vyleze z něj štěpka (smích)! O tom natočila vážně celých pět minut. Neuvěřitelné! Náš pořad byl týdeník, tehdy jsem díky tomu Jižní město znal dost dopodrobna.
To je pak velký skok na obrazovku celoplošných televizí!
Získal jsem pak stáž a dva roky jsem pak dělal reportéra Televizních novin a Nově. Zaměření jsem měl všeobecné, ale krimi mě zajímalo víc a víc.
Adéla Nosková vyzpovídala ve svém podcastu Backstage Matěje Rychlého z Krimi zpráv na Primě!
Šlo ti to jako nováčkovi?
Ne! Vím o sobě, že jsem byl tehdy marnej a špatnej, šéfredaktor na mě dost křičel! Dokonce se přiznal, že na mě byl nejošklivější ze všech zaměstnanců od té doby, co v redakci pracuje! (smích)
Co jsi mu proboha udělal?
Moje reportáž byla fakt špatná. Přitom! Téma bylo zábavné. Tehdy bylo 11.11. 2011 a já o tom chtěl udělat vtipnou reportáž. Začal jsem hned grafikou…
Matěj rychlý v podcastu Backstage odtajnil akční historky z praxe reportéra Krimi zpráv!
A to se nesmí?
Existuje v branži úzus, že první záběr příspěvku by měl být ten úplně nejlepší z celé reportáže! A grafika to úplně zabila. Tehdy mi šéf řekl, že by mi měli být vděční dlouhodobě nemocní lidé, protože moje reportáže jsou tak nudné, že jim prodlouží, s nadsázkou řečeno, život! Protože čas 1:30 minut mého díla pro ně vydá až třikrát déle...
Jak je možné, že jsi u toho vydržel?
Po tom roce a půl, kdy jsem se tam tak plácal, jsem o té práci začal nakonec jinak uvažovat, začal to dělat, myslím si, líp.
Teď jsi jeden z hlavních reportérů o kriminálních kauzách na Primě. Co byla tvoje první větší? Ne každý na to má žaludek.
Chtěla jsi mít veselý podcast! Ale dobře. Mám-li být upřímný, vždy, když jsou součástí kauzy děti, je to pro nás všechny ve štábu strašné. Kdykoliv. Na to si nezvykneš. Párkrát se mi i stalo, že jsem během natáčení brečel. Musel jsem jít do auta nebo někam stranou ty emoce pustit…
Zajímají mě pochopitelně mrtvoly…
Hned když jsem na Primě začínal, točili jsme reportáž o rozřezané paní, kterou našli ve Vltavě. Kusy jejího těla se postupně objevovaly na různých místech… Nebo jsem točil s posledním doživotně odsouzeným vrahem Dvořákem, který si sestavil seznam lidí, kterým se chtěl pomstít. To bylo docela silný… Ale chceš i něco vtipnýho, konečně?
Chci, Matěji, ale to se dozvíte až v podcastu!
Zajímají vás ty nejvtipnější historky z natáčení krimi zpráv? Bez koho a bez čeho se Matěj Rychlý neobejde? Co způsobila během natáčení dramatické reportáže slavná Bába pod kořenem? Jaké měl před kamerou největší trapasy? Mnohem víc se dozvíte v podcastu Backstage s Adélou Noskovou!
Zdroj: iGlanc.cz
