Uvídíme vás tančit na obrazovce?
Zuzana: My se ještě objevíme ve finále, kde budeme tancovat s Davidem, také budeme nacvičovat společnou choreografii všech 10 tanečních párů. Na to se určitě můžete těšit, 16. prosince, kdy bude finále Stardance.
Když už jsme narazili na porotu, tak by mě zajímalo, jestli se s jednotlivými členy potkáváte, nebo se s nimi dokonce třeba kamarádíte, nosíte jim koblihy, svačiny nebo vás drží striktně dál?
Zuzana: Potkáváme se až před začátkem přenosu. Porotci jsou s námi v šatnách, kde probíhají úpravy v kostymérně. Ale každý se tak nějak věnuje svému, někdo si povídá, někdo ne, ale co je pro mě zajímavé, že okamžitě, jak skončí ten přenos, porota úplně zmizí…
David: Aha, vidíš, to je pravda, to je zřejmě z nějakého důvodu... Nedruží se, protože na konci přenosu přicházejí média, vrhnou se na vás z bulváru s kamerama a opravdu by nebylo vhodný, aby se tam mezi nimi objevovali porotci. Přijdou skutečně až na večerní přímý přenos, nebývají ani na generálkách, vidíme se jen v maskérně. Protože se mezi sebou známe úplně všichni, nijak to neřešíme.
Když jsem dělala s panem Chlopčíkem rozovor, byla jsem neskutečně překvapená, jaký je to sympaťák. A úplně na něj změnila názor, protože dřív se prezentoval spíš jako pes.
David: Já si Zdendy Chlopčíka strašně vážím, jeho připomínky na všechny páry byly věcné, jsou vždycky k tématu a jsou to fakta, která člověk, když je tanečník, ocení. Navíc dokáže vše kolem tance přiblížit i lidem - laikům, co by v konkrétním tanci měli hledat. Zdeněk Chlopčík též dokáže trefně říct pravdu.
Byly mezi vámi jako párem nějaké třenice?
David: My měli výhodu, že jsme oba dochvilní, to znamená, my jsme na sebe nikdy nečekali. Tohle fungovalo krásně, nikdy jsme neměli přetlak, tlak nebo nějakou animózní situaci, že bysme se nesnášeli. Nebyl na nic takového ani čas, protože při tréninku se člověk zaobírá přesně tím, čím má, prostě krokama… Takže nejsilnější zážitek je ten osobní.
Jak dlouhou dobu čistého času jste spolu strávili?
David: Se Zuzanou, jsme byli tři měsíce skoro každý den, to se málokomu podaří. Ve svém normálním pracovním procesu jsem většinou ve skupině lidí, které už znám, takže mám ponorkovou nemoc. StarDance pro mě byla úplná novinka. 40 let znám jen divadlo, film, televizi, tak jsem byl hrozně rád, že trošku změním rytmus života, že se budu scházet zas s jinýma lidma, který mají jiný problémy.
Co vám svět tance přinesl nového?
David: Protože jsem od přírody zvědavej, tak mě zajímá, jak trénujou fotbalisti, pak mě zajímá, co si myslí tanečníci, jaký mají život, jak se vůbec v Čechách dá živit společenským tancem, jestli vůbec je zájem o společenský tanec, jestli lidi, co choděj na plesy, chtějí tančit rumbu, čaču… Nebo je jim to jedno. Jestli mladý lidi touží po tom se naučit tance. A dozvěděl jsem se, že ano, což mě mile překvapilo. Myslel jsem si, že to je horší.
Ke Star Dance patří krásné kostýmy. Jak jste je prožívali? Muži například k tanci nasí body!
David: Když mě oblíkali, tak to jsem si připadal jak středověký rytíř, kterého oblékají do brnění. Jenom tam chyběl ten kůň. Tři garderobiérky vám zapínají 18 patentků nejen u body. Musí se zapnout patentky i u knoflíků, připnout to celé k fraku. Frak musí být ušitý tak, aby když zvednete ruce, vám neudělal boule. Já jsem vždycky myslel, že dokážu si ten frak sundat, ale nedokázal.
Jakto?
Vždycky mi nějaká gumička někde visela. Ta sofistika tanečního oblékání je velmi komplikovaná a když už se oblečete a máte i zvukový port, tak se vám zas chce na malou, takže řešíte zase tu neuvěřitelnou situaci.
Jak dlouho to trvá? Třeba když jdete na záchod...
David: To bych vám přál vidět to, jak to na té toaletě vypadá, jak člověk hledá něco, co nemůže najít, pak to teda najde, je šťastnej. Jenomže do toho uslyší, jak upadnou tři knoflíky... Člověk je po tom vykonání potřeby úplně zdevastovaný!
To zní šíleně!
Je. Jdete zpátky do garderóby, kde zjistí vizážistka, že jsem si utřel rukávem čelo a mám obtisklý make-up na fraku. Do toho všeho zas někdo přijde se sluchátkem, že za 10 minut už se mám připravit. V tom jdu úplně, na druhou stranu, Zuzana už to chápe, tak mě bere za ruku, říká: "Jdeš ven! Vchod do sálu je tudy." A ve chvíli, kdy přijde člověk na ten parket v přímém přenosu, kdy má předvést to, co trénoval tři měsíce a trvá minutu a půl? To je situace srovnatelná se sebevraždou (smích)!
Zajímá vás, jak David Prachař válčí s Instagramem? Jestli je pro všechny účastníky StarDance povinný a kdo ho pořád nemá? Jak a s kým bude David Prachař trávit nyní sobotní večery? Jak prožívá celou soutěž a s kým si padl nejvíc do oka? A koho tipuje na víteze 12. řady StarDance? Na koho by si vsadil 1000 korun? To vše a mnohem víc se dozvíte v podcastu Backstage s Adélou Noskovou!
Zdroj: iGlanc.cz
