Co je vlastně atopie? 

Tenhle pojem pochází z řečtiny a je odvozen od slova „atopos“ – zvláštní. Vyjadřuje tedy něco, co probíhá atypicky, zkrátka jinak, než je běžné. Když je řeč o atopii, většinou si lidi představí „jenom“ ekzém nebo extrémně suchou kůži, ale nejde jen o to. Odborníci definují atopii jako zvýšenou citlivost kůže a sliznic dýchacího a trávicího ústrojí vůči látkám, kterými jsme denně obklopeni, třeba pylům, prachu, roztočům, ale protože je ekzém nejrozšířenějším projevem atopie, zaměříme se hlavně na něj.

Zdroj: Youtube

Jak poznat atopický ekzém

Atopická dermatitida může u každého člověka vypadat trochu jinak, záleží na tom, v jaké fázi zrovna je. V klidové má pacient extrémně suchou kůži, červenání a svědění znamená počínající zánět a vznik zánětlivých ložisek už signalizuje takzvanou fázi vzplanutí – zánět propukl naplno. Kůže pak může otékat, mokvat a vytvářet menší či větší strupy, obzvlášť pokud se soustavně škrábeme. Typická místa, kde se ekzém objevuje, jsou loketní a podkolenní jamky, partie kolem rtů, tváře, hřbety rukou, ale můžou být i kdekoliv jinde, bývá to individuální. Jste-li v v klidové fázi, tedy trápí vás ‚jen’ extra suchá kůže a šupinatění, vystačíte si většinou jen s vhodnými krémy, nejlépe dermokosmetikou určenou právě na tyto potíže. 

Pomoct mohou i takzvaná emoliencia - to jsou léčivé krémy, které se používají k hydrataci a změkčení suché nebo popraskané kůže. Tyto přípravky se často skládají z různých olejů, vosků a vazelín, které pomáhají udržovat vlhkost v kůži a zabraňují jejímu vysychání. Používat je můžete nejen na atopické ekzémy, ale i na různé kožní dermatitidy, například seborhoickou nebo lupénku. Ve chvíli, kdy vás ale trápí horší a výše popsané příznaky, je vhodné nechat pokožku vyšetřit dermatologem, nechat si doporučit vhodnou léčbu a poradit se, jak o pokožku nejlépe pečovat. 

Proč to všechno vzniká

„Proč zrovna já,“ anebo „Proč zrovna moje dítě,“ jsou otázky, které si lidé řešící atopický ekzém často kladou. MUDr. Martin Lešťan, odborník na alergo-imunologii, k tomu říká: „O tom, zda člověk bude mít atopický ekzém, nebo bude po celý svůj život jen latentním atopikem, rozhodují dvě věci. Tou první je genetická predispozice a druhou nejrůznější vnější a vnitřní vlivy (alergeny, potraviny, dráždivé látky, hormony, infekce, stres, psychika). Samotná dědičnost však ke spuštění onemocnění nestačí, ačkoli bez ní se ekzém neprojeví. Příčinou vzniku atopické dermatitidy je vždy kombinace obojího.“ Je tedy jasné, že třeba dlouhodobý stres sám o sobě atopický ekzém nespustí, jsou k tomu zapotřebí i – laicky řečeno – „atopické geny“. 

Tohle dědictví po rodičích se nedá odstranit, ani změnit léčbou, ale dá se kontrolovat a jeho projevy udržovat tak, aby kůže byla v klidovém stavu. Potká-li se ale atopická kůže s alergenem, začne se poškozovat její funkce kožní bariéry. Tím, jak se naruší, se z ní rychleji odpařuje voda, vzniká extrémní suchost a narušená vrstva pak i hůře odolává působení alergenů.

Jídelníček pod kontrolou

Atopický ekzém se dá docela dobře zkrotit i vhodnou protizánětlivou stravou, jak říká výživová poradkyně Judita Páleníková: „Dieta v této souvislosti určitě není jen o omezování. Právě naopak, jejím úkolem je bojovat se zánětem,“ vysvětluje odbornice a pokračuje: „Vznik zánětu podporují například jednoduché cukry (sladkosti, sladké nápoje, sladidla), dále nasycené tuky (např. vepřové a hovězí maso, sádlo, máslo, uzeniny), potraviny z bílé mouky a takzvané trans-mastné výrobky (zákusky, dorty, ale i běžná jídla z fast-foodů).“ 

Naopak protizánětlivé vlastnosti má listová zelenina, z ovoce ideálně to bobulovité (hrozny, borůvky, maliny, rybíz a ostružiny). Skvělé jsou podle Judity Páleníkové i mandle, vlašské a lískové ořechy, mletá lněná semínka, tučné mořské ryby a potraviny s obsahem probiotických bakterií (zakysané mléčné výrobky, fermentované potraviny – tedy kefír, brynza či kysané zelí). 

Zdroj: časopis Glanc, MUDr. Martin Lešťan, odborník na alergo-imunologii, Judita Páleníková, výživová poradkyně

Související články