Platí při pobytu na slunci stále stejná pravidla, nebo se aktuálně něco změnilo?
Chemické a fyzikální děje probíhající v pokožce po osvětlení UV zářením zůstávají stejné, stejně tak pravidla, jak se chovat na sluníčku – chránit se před ním přípravky s UV filtry, kolem poledne se zdržovat ve stínu, používat klobouk a sluneční brýle. O škodlivosti dlouhodobého pobytu na sluníčku se ví dlouho, největší rozdíl je v informovanosti veřejnosti, která je i díky rozmachu sociálních sítí veliká. Máme také štěstí, že se neustále vyvíjejí účinnější UV filtry, a my se tak můžeme před UV zářením lépe chránit.
Jak vnímáte problematiku konvenční versus přírodní opalovací přípravky?
Nerozlišuji, zda je kosmetika konvenční nebo přírodní, zajímá mě její účinnost. Od ochranných prostředků požadujeme ochranu před UVA a UVB zářením – to by mělo být přímo uvedeno na obalu, eventuálně se užívá označení broad spectrum, to ovšem značí vyšší ochranu před UVB, nikoli 100% před UVA zářením, které je zodpovědné zejména za zrychlené stárnutí kůže. Pro vysokou ochranu před UVA zářením vznikla nově označení PPD (persistent pigment darkening) a PA (protection grade of UVA) – čím vyšší číslo, tím vyšší ochrana. Klasické označení SPF (sun protection factor) se týká pouze UVB spektra. Přírodní opalovací přípravky mohou z principu obsahovat pouze minerální filtry (zejména oxid zinku), ty ale neposkytují tak vysokou ochranu před UVA spektrem jako filtry chemické (ačkoli částečná ochrana před UVA funguje). Z tohoto důvodu volím a doporučuji spíše konvenční opalovací prostředky, které poskytují širokospektrální ochranu před oběma složkami UV záření.
Objevují se informace, že SPF je nutné aplikovat na pleť 365 dní v roce. Je to skutečně tak a proč?
Z hlediska prevence kožních nádorů i stárnutí pleti je celoroční ochrana před UV zářením velmi důležitá. Slunce svítí jak v letních, tak v zimních měsících, daleko více lidí také cestuje do exotických destinací, kde je expozice UV záření výraznější, přidejme k tomu ztenčující se ozonovou vrstvu. Z pohledu dermatologa je tedy používání krémů s SPF celoročně nutností. Obzvlášť kůže obličeje, krku a hřbetů rukou podléhá největšímu riziku, neboť jsou slunci vystavovány téměř každý den. Samozřejmě je možné upravit používání přípravků s UV filtry podle ročního období – v zimě většinou není nutná tak vysoká ochrana, pokud nejsme výrazně světlé fototypy nebo netrpíme na vznik pigmentací, i tak ale klientům doporučuji celoročně používat krémy s SPF 30 a výš i u nás. Výhodou je široká nabídka kvalitních přípravků s UV filtry, kde si vybere každý. Produkty se dají dobře kombinovat s dalšími kosmetickými přípravky nebo samy o sobě obsahují dostatek pečujících složek, takže ráno stačí pleť jen vyčistit, nanést krém s UV faktorem a vyrazit.
Související články
Zaznamenáváte v posledních letech v oblasti ochrany před UV zářením u českých klientů změnu postoje?
Změna je určitě znatelná – velká část našich klientů již přichází informovaná, používá přípravky s ochranou před UV zářením nebo se cíleně dotazují na naše doporučení, jaký přípravek je pro ně nejvhodnější a jak ho aplikovat. Kromě žen jsou to i muži, kteří se o sebe v tomto ohledu starají, a to je dobře. Velkou roli v tom zajisté hraje osvěta, dostupnost informací a boom sociálních sítí.
Související články
Jaké největší chyby se v ochraně před UV zářením dopouštíme, možná mnohdy i nevědomě?
Musím v první řadě vyzdvihnout velkou informovanost veřejnosti v této oblasti, opravdu většina mých klientů o svou pleť v tomto ohledu dbá, nebo alespoň ví, že by měla, jen si neví rady. Dnes je informací tolik, stejně tak produktů, že je někdy těžké se v problematice zorientovat. Mezi nejčastější chyby patří používání malého množství přípravku s UV filtrem – většinou je potřeba ho nanášet víc, než si myslíme. Správně bychom měli aplikovat na obličej a krk 1/2 čajové lžičky produktu, na hrudník 2 čajové lžičky, na 1 paži 1 čajová lžička, na 1 nohu 2 čajové lžičky. Produkt se nanáší 15–30 minut před očekávaným vystavením se slunci. Dále také značná část klientů neví, že by se přípravky měly reaplikovat každé 2–3 hodiny, při pocení nebo koupání i častěji. Po uplynutí této doby totiž dochází k významnému snížení ochranného efektu, obzvlášť pokud již na začátku naneseme menší množství produktu, než bychom správně měli.
Změnil se i přístup rodičů k ochraně dětské pokožky?
Jsem vděčná, že dnes opravdu důsledně dbáme na ochranu kůže před UV zářením u dětí. Pokud totiž dojde ke spálení pokožky na slunci v dětském věku, riziko kožního nádoru v dospělosti je obzvlášť vysoké. I tak se stále najdou rodiče, kteří o tomto riziku nevědí. V dnešní době máme naštěstí kromě kosmetiky i další pomocníky, těmi je zejména oblečení s UV filtry s označením UPF. U dětí jde o obzvlášť skvělou vychytávku, protože aplikace produktů s UV ochranou pro ně bývá nezáživná a často obtěžující.
Související články
Jak se obecně díváte na obsah nanočástic v opalovacích přípravcích?
Velké studie nepotvrdily škodlivost nanočástic oxidu zinečnatého a titaničitého, které patří mezi nejúčinnější fyzikální UV filtry. Zároveň tyto UV filtry byly schválené jak americkou, tak evropskou lékovou agenturou. Nevidím tedy v jejich používání problém. Díky nanotechnologii můžeme přípravky s těmito UV filtry používat, jejich klasické formy jsou totiž těžce roztíratelné a zanechávají onen pověstný bílý film. Pokud by měl přece jen někdo pochybnosti, ačkoli medicína hovoří jasně, v široké nabídce dnešního trhu je možné vybrat si velké množství produktů s jinými druhy UV filtrů.
Stan proti melanomu 2023
Nezapomeňte na prevenci! Každoroční osvětová akce Stan proti melanomu proběhne ve dnech 15.5. a 16.5. 2023 na Václavském náměstí v Praze, 22.5. na Náměstí Svobody v Brně a 23.5. v Ostravě v Avion shopping parku. Vyšetření je zdarma.
Zdroj: iGlanc.cz, Lucie Rajská Dermatologie - www.lucierajska.cz