Čím déle píšu o pokožce a o tom, jak o ni co nejlíp pečovat, tím víc si uvědomuju, jak úžasný tenhle náš orgán je. V první řadě, kůže je vlastně první bariérou, která chrání tělo takřka proti všemu, co na něj negativně působí – například vlivy životního prostředí, UV záření, znečištění i různé infekce. Udržuje termoregulaci, aktivně se podílí na látkové výměně prostřednictvím dýchání či potními a mazovými žlázami, umí vyrábět pro tělo velmi důležitý vitamin D a umožňuje nám také cítit příjemné dotyky. Už jen to je víc než dostatečný důvod, proč se o ni starat jak nejlíp umíme a udržovat ji v co možná nejlepší rovnováze, respektive udržovat v rovnováze náš mikrobiom.
Obyvatelé pokožky
Kožní mikrobiom neboli mikroflóru si můžete představit jako společenství různých mikroorganismů, pouhým okem neviditelných, které obývají naši pokožku. Na jednom centimetru čtverečním jich „bydlí“ asi milion, který tvoří zhruba pětistovka různých druhů. Celkem tedy máme na těle víc než sto miliard bakterií, kvasinek a virů, jejichž složení je u každého z nás naprosto unikátní podobně jako jsou otisky prstů. Pokud v tomto mikrosvětě vládne klid a mír, přesněji řečeno je vyvážený, zdraví prospěšné bakterie převažují a hodnota pH se pohybuje v hodnotách 4,5 až 5,5, je pokožka zdravá a plní všechny svoje funkce.
Dojde-li ale k jejímu narušení, třeba nesprávnou hygienou nebo nevhodnou péčí, pak se mohou objevovat potíže. Zkrátka vy sami vycítíte, že něco není v pořádku a pleť také na první pohled nebude působit zdravě. Podle některých studií z poslední doby to dokonce vypadá, že nerovnováha kožního mikroprostředí vězí za všemi kožními problémy včetně zánětlivých onemocnění, jako je těžší forma ekzému či psoriáza (lupénka). „Ztratí-li mikrobiom svoji rovnováhu, mohou se objevit kožní problémy, jako je suchá, citlivá pokožka či dokonce zánětlivá kožní onemocnění, jako je akné nebo atopická dermatitida,“ konstatuje uznávaný německý dermatolog a vedoucí výzkumného týmu pro mikrobiom - Dr. Hendrik Reuter. Doplňuje ho vědkyně a vývojářka kosmetiky Barbara Paldus: „Nerovnováha nebo nefunkčnost mikrobiomu vede k infekcím, dehydrataci pokožky, jejímu šupinatění, svědění a všechno tohle se postupem času zhoršuje.
Pokud není mikrobiom v pořádku dlouhodobě, můžou vzniknout další problémy včetně akné a růžovky.“ Nicméně bez ohledu na to, jaký typ pleti máte, je klíčové udržet ‚zdravých‘ bakterií na pokožce co nejvíc. Ukazuje se, že mimořádnou sílu mají v tomto ohledu lokálně aplikované probiotické látky obsažené v pečujících přípravcích. „Důležitý je i zdravý životní styl, kvalitní spánek, vyvážená strav, pohyb a aktivitu snižující stres, třeba procházky v přírodě nebo meditace,“ doporučuje Barbara Paldus.
Na trávení i na pleť
Většina z nás si probiotika neboli „hodné“ bakterie spojí nejspíš s reklamou na jogurty s prospěšnými mléčnými kulturami nebo s léčením zažívacích potíží, kdy se pomocí speciálních probiotických preparátů snažíme obnovit střevní mikroflóru a dostat ji do rovnováhy. Kromě toho, že tyhle produkty pomáhají při trávení a zpracování potravy, mají značný vliv i na imunitu, psychickou kondici a pomáhají zneškodňovat patogenní bakterie. Jejich vnitřní užití prospívá nejen střevům, ale i pleti.
Největšího efektu na kůži ale dosáhnete jejich přímou aplikací na pokožku. Probiotická kosmetika obsahuje živé bakterie, extrakty z nich a látky, které podporují aktivitu mikrobiomu, například často používanou vlákninu inulin získávanou z kořene čekanky, alfa-glukan extrahovaný z cukrové třtiny pomáhající chránit organismus před invazí zmutovaných virů a infekčních bakterií, nebo probiotika oblíbená i pro vnitřní užití jako třeba Lactobacillus bulgaricus, Lactobacillus lyzát a Bifidobacterium longum.
Do skupiny s příznivým vlivem na mikrobiom dále patří i fermentované (zkvašené) složky produkující zdravé kvasinky jako například rýže, dýně, zelený čaj, mořské řasy nebo ženšen, které hrají jednu z hlavních rolí třeba v jihokorejské kosmetice, jež je právem považována za světového lídra v inovacích péče o pleť. Všechny tyto látky působí prospěšně na pokožku tím, že v ní obnovují přirozené procesy, zvyšují její obranyschopnost, vyživují ji, vyhlazují a udržují stabilní pH. Ideální je skladovat takové přípravky v lednici, aby byla zachována aktivita živých kultur.
Dezinfikujte s mírou
Jakkoli je používání kosmetiky s obsahem probiotik pro pokožku prospěšné, důležité je i to, jak o kůži pečujeme, třeba už při odličování. Zbytečně ji neodmašťujte příliš agresivními sulfátovými přípravky (ve složení bývá na prvním místě uvedeno SLS nebo Sodium Laureth Sulfate) a zkuste třeba hydrofilní oleje. Spolehlivě čistí pleť a současně ji vyživují. Nejde jen o obličej, ale i o jiné části těla, třeba ruce. Například momentálně aktuální antibakteriální produkty sice zahubí až 99,9% mikrobů na kůži, ale už se tolik neví, že narušují i zdravý kožní mikrobiom a pokožka pak ztrácí svou přirozenou obranyschopnost, nemluvě o tom, že je následně daleko citlivější, křehčí a zranitelnější.
Poohlédněte se tedy po takové dezinfekci, která obsahuje kromě antibakteriálních látek i nějaké pečující, třeba aloe vera nebo jiné hydratační látky jako glycerin nebo kyselinu hyaluronovou. Nemáte-li při dezinfikování rukou na výběr, nezapomeňte se pak o ně postarat extra dávkou výživného krému, ideálně na noc, kdy se kůže nejintenzivněji regeneruje.
Zdroj: časopis Glanc, německý dermatolog a vedoucí výzkumného týmu pro mikrobiom - Dr. Hendrik Reuter, Microbiome-friendly.com, vědkyně a vývojářka kosmetiky Barbara Paldus
