Nedávno jsem při večeři s přáteli dostala otázku, že když léta píšu o zdraví a kráse, určitě budu vědět, jak je to vlastně s tím jelením lojem a jestli se fakt vyrábí z jelena. Zaskočilo mě to. Narovinu přiznávám, že jsem neznala přesnou odpověď a to mě přimělo trochu zapátrat.
Zjistila jsem, že jelení lůj je na našem trhu už víc než 60 let a ruku na srdce - kdo z vás ho aspoň jednou nevyzkoušel? Já sama ho nosím v provedení klasického vysunovacího ‚špalku‘ stále u sebe, protože mi skvěle funguje jako SOS péče, když mám rty extrémně suché, plné šupinek a nic jiného mi nepomáhá. Většinou v péči o pokožku preferuju čistě přírodní produkty, což jelení lůj není (k tomu se dostaneme později), ale jako záchrana je naprosto spolehlivý. Navíc mi dělá dobře, že je to český vynález.
Jelen ze středověku
Populární balzám vyrábí značka Regina z Nového Města nad Metují a právě od nich jsem se dozvěděla, že se podle jelena nejmenuje jen tak pro nic za nic. Kořeny tohoto názvu totiž sahají až do středověku, kdy se skutečně na zvláčnění rtů používal tuk z vysoké zvěře, i z jelena. Na tenhle fakt odkazuje i popkultura, třeba scéna ze snímku Slasti otce vlasti. V téhle klasice ze zlatých šedesátých let žádá herec Jaromír Hanzlík coby Karel IV. na odřeninu právě jelení lůj. Ačkoliv se časem od používání loje z jelena upustilo a nahradilo se vepřovým sádlem či hovězím lojem, výraz „jelení lůj“ mezi lidmi zlidověl. Babičky pak různým balzámům na rty takhle stále říkaly a společnost, která s výrobou jeleního loje začala, si na tenhle název udělala ochrannou známku a přivlastnila si ho.
Evropa versus Asie a Amerika
A teď tedy blíže k už zmíněnému složení. Když mrknete na obal, dodnes na prvním místě u jeleního loje najdete složku ‚Adeps Bovis‘, což je živočišný (konkrétně hovězí) tuk s obsahem glycerinu a mastných kyselin. Nic pro vegany, nicméně jde o povolenou kosmetickou složku a ochránci zvířat tak mohou spát v klidu. Otázka je, jaká by byla situace, kdyby se místo vepřového tuku stále používal tuk z jelena, ale protože jde o otázku čistě hypotetickou, nemá smysl ji řešit. V Česku je legislativa týkající se schvalování kosmetických ingrediencí celkem přísná, podléhá standardům EU a rozhodně není tak benevolentní jako v Americe či v Asii, kde se stále můžete setkat s testováním produktů na zvířatech, nebo používáním kontroverzních složek.
Odhalení celkového složení
O hlavní složce oblíbeného ‚špalku‘ už řeč byla, navíc jde o čistě přírodní ingredienci, takže co v jelením loji najdeme dál? Hned za vepřovým tukem (Adeps Bovis) jsou uvedeny tyhle složky: Paraffin, Petrolatum, Paraffinum Liquidum...atd. Popravdě nic, co by odpovídalo dnešním trendům péče o krásu a pokožku, kdy se preferují přírodní látky. Tady jde totiž o složky čistě umělé. Paraffin a Petrolatum jsou vazelíny vznikající z derivátu ropy, nicméně jsou známé svou funkčností např. na odřeniny, suchou kůži a drobná poranění, kdy je třeba ránu rychle zacelit. Vazelína totiž vytvoří na kůži film, nicméně někteří její odpůrci tvrdí, že pokožka přes tuhle bariéru pak nemůže pořádně ‚dýchat‘.
Další, Paraffinum Liquidum, je zase bezbarvá, transparentní, olejovitá kapalina bez zápachu a bez chuti. Je velmi oblíbenou kosmetickou surovinou a to hned z několika důvodů - je levná, stálá (nepodléhá oxidaci), snadno se zpracovává do receptury a na pokožce vytváří velmi příjemný hedvábný pocit. Stejně jako předchozí dvě složky udělá na kůži film. Výrobci konvenční kosmetiky ji milují, vyznavači přírodních produktů proti ní bojují - vadí jim efekt neprodyšnosti. Nicméně další látky ve složení už jsou víceméně přírodního původu... Je zkrátka na vás, jak si tohle složení sami zvážíte.
Zdroj: iGlanc.cz
