O přírodní kosmetice se mluví čím dál víc a je to dobře. Jenže většinou si nepomačkáte bazalku na komáří štípanec, i když to doporučují italské bylinkářky, ale sáhnete po mazání – krému, gelu, mastičce s přírodními výtažky – a většinou je v plastové tubičce zabalené ještě v papírové krabičce s celofánem… Přiznejme si, že na sliby slyšíme rádi – že je produkt přírodní, šetrný, vyrobený s ohledem na životní prostředí, v menším obale pro snížení nákladů na přepravu… Kosmetický trh slibuje zázraky nejen v obsahu, ale i v obalu. Některé produkty vypadají, že jsou ekologické a šetrné, ale taky se můžou jen skrývat za zeleným obalem a marketingovými větičkami. Ty můžete znát i jako greenwashing.
Pro každého výrobce i spotřebitele je navíc „šetrné“ něco jiného. Pro někoho to může být šetrné obhospodařování krajiny, kde se pěstují pivoňky do parfému, pro dalšího „hlavně ne plastový obal“, jiný miluje jen produkty, které se vyrábějí v Česku. A další slyší jen na přírodní složení.
„Gigant“ nemusí být zlo
Zelené hodnoty má opravdu každý jiné. Malé i velké značky. A neznamená to, že ti nejmenší, lokální výrobci, z nich musí vždycky vyjít vítězně. Některé velké kosmetické značky, pojďme jim v tomhle článku říkat „konvenční“ (a vy budete vědět, že jsou to ty klasické, běžně dostupné v obchodě…), z něj můžou vyjít s plusovými body. Třeba díky tomu, když celý gigant začne kompenzovat emise uhlíku nebo využívat v továrně jen obnovitelné zdroje energie, může to mít na přírodu opravdu velký vliv. Ale k výrobě se ještě dostaneme, teď se pojďme podívat na obsah balení.
Rozhodně to není tak, že by veškerá konvenční kosmetika ničila náš imunitní systém, byla by nadopovaná látkami, které rozhazují naše hormony, nebo dokonce mění naše chování. Také není pravda, že základem pro výrobu konvenční kosmetiky je jen a výhradně ropa a její deriváty a většina těchto látek je karcinogenních, protože se dostávají přes pokožku do krve a dál do orgánů a postupně nás užírá zevnitř. To se nám ale snažili namluvit někteří výrobci přírodní péče, když nastal její boom.
Ale tak to není! Ani konvenční péči nejde „soudit“ paušálně – věřte, že pokud se nebavíme o nějakých neschválených „shitech“ z černého trhu, nepoužívají výrobci zakázané látky, to by jim legislativa ani strach neumožnily. Jde o výrobky bezpečné, prověřené, většinou i dermatologicky testované. Dermatologicky, nikoli na zvířatech… V Evropské unii je testování na zvířatech zakázáno, a tak by výrobci neměli tuto legislativní povinnost zmiňovat jako svou výhodu.
Alergie? Záleží…
Stejně jako má konvenční péče řadu nevýhod, má i přírodní péče své minusy. Pro někoho to může být kratší doba trvanlivosti kvůli chybějícím stabilizátorům, nižší pěnivost… Ovšem je to produkt od produktu, výrobce od výrobce. A složka od složky – jak v případě přírodní, tak konvenční péče. Navíc alergie a zdravotní problémy, které se zmiňují v souvislosti se zkrášlovadly nejvíc, se můžou rozvinout u obou typů přípravků.
Rozhodně to není tak, že by každá syntetická parfemace měla na vaše tělo destruktivní vliv nebo že levná kosmetika je výhradně napěchovaná toxickými látkami. Levné nemusí být synonymem pro nekvalitní. Kupříkladu kdybyste si koupila půl litru olivového oleje za sto korun, kterým se budete mazat od hlavy až po konečky vlasů, neznamenalo by to, že na sebe lijete levné toxické látky. Stejně tak ne všechny přírodní složky jsou bezpečné.
Mastičkářka z chaloupky? Zapomeňte!
I když je výrobek čistě přírodní, nemusí být jeho výroba k přírodě superšetrná. Možná si výrobu šetrné přírodní kosmetiky představujeme jen jako mastičkářku, která zamíchá pět bylinek s olejem ve své chaloupce – takhle už to ovšem zdaleka nefunguje. I na výrobu přírodní kosmetiky musí být certifikované provozy, hlídané živnostenskými úřady a hygienou. Některé závody využívají energii z obnovitelných zdrojů, další rozvážejí produkty ekologickými vozy až na sklad dodavatelů, jiní nedělají v procesu výroby pro planetu nic, a přesto vyrábějí v bio kvalitě s certifikací. A ruku v ruce s výrobou jdou i obaly.
Fotky odpadků na pláži nebo živočichů trpících pod návalem plastů ve vodě si vybaví každý. Proto jsou pořád tématem obaly – tady platí, že čím méně koupíte, tím lépe. Jenže těžko jen vy sami zjistíte, zda je opravdu obal biologicky rozložitelný, jestli výrobce použil přírodní inkoust na potisk, ale nevybělil ho chlórem. A který z těchto aspektů by poškodil přírodu nejvíc?
Dobré jsou opakovaně plnitelné lahve, pak samozřejmě nahrazení plastu recyklovatelnými materiály, jako je sklo… Každopádně každý obal vede k zátěži životního prostředí. I když se značky snaží, snižují třeba množství plastu za pomoci ztenčování, nepřidávají navíc fólie, nahrazují víčka, nevkládají pumpičky, pořád platí, že nejlepší obal je žádný obal.
Vynahradit přírodě to, co jí bereme
Jenže „čistá zelená krása“ už dávno není jen o obsahu a obalu, ale i o celkovém pohledu na klima. A tedy i jeho ochranu. Proto si řada značek nastavuje závazky, jak budou klimaticky neutrální. V tom má spousta velkých gigantů náskok před některými malými výrobci.
Klimaticky neutrální produkt znamená rovnováhu mezi oxidem uhličitým (CO2), které vznikne při výrobě produktů, a CO2, který absorbuje příroda. I když se některé značky snaží snižovat na minimum množství produkovaného oxidu uhličitého, nikdy to nebude stoprocentní, a tak se snaží kompenzovat. Skvěle to vysvětluje třeba jeden z německých gigantů: „Výroba našich produktů a jejich plnění do lahviček, dóz a tub představuje jen část uhlíkové stopy, kterou po sobě zanecháváme. Abychom jednoho dne byli skutečně klimaticky neutrální, musíme se podívat mnohem hlouběji. Zajímáme se například o to, kolik oxidu uhličitého se do ovzduší uvolňuje při těžbě surovin, které používáme do složení produktů, nebo při výrobě obalových materiálů. Proto se snažíme vybírat ingredience, které mají certifikát o udržitelném původu, a při výrobě obalových materiálů používáme recyklované plasty. Oba tyto kroky přispívají ke snížení emisí oxidu uhličitého.“ Do roku 2025 chce značka svou uhlíkovou stopu snížit o 30 % v porovnání s rokem 2018, a zpomalit tak globální oteplování, které může mít katastrofické následky, pokud bude teplota stále narůstat.
Moderní (nejen přírodní) péče opravdu není jen o tom, co je uvnitř obalu, ale i o samotném obalu a postavení značky na poli udržitelnosti. Nestačí o tom jen mluvit, ale je třeba také jednat. A je na vás, komu budete důvěřovat, co vám bude vyhovovat a jakými zkrášlovadly se rozhodnete zlepšovat svou přirozenou krásu. A třeba i karmu.
Zdroj: časopis Glanc, Nivea
