Být zelený a šetrný k přírodě už není jen otázkou osobních hodnot, ale společenské cti. Na základě toho, jak moc je kdo bio-nebio, jsme si utvořili škatulky a stejně tak dokážeme některé jedince nebo velké kosmetické značky odsoudit na smrt. To by byla kapitola zase na jiné, dlouhé povídání. Spolu s eko životním stylem jsme ale zároveň nabyli dojmu, že co pochází z přírody, to musí být dobré vždy a pro všechny. Pravdou ale je, že alergickou reakci na kosmetiku vám může spustit vlastně úplně cokoliv a u ryze přírodní kosmetiky je ta šance poměrně vysoká.
Pomoc, svědí to!
Svědění, zarudnutí, vyrážka, pupínky, to jsou nejčastější projevy alergické reakce na kosmetiku. Tělo tím jasně říká, že mu něco nevyhovuje. Ale co? To už se identifikuje hůř. Zejména pokud často střídáte produkty a značky. Samozřejmě, čím čistší a stručnější složení kosmetika má, tím se zužuje množství potenciálních alergenů.
Přírodní versus chemické
Je důležité si uvědomit, že zmíněné alergické projevy nejčastěji vyvolávají jednotlivé ingredience, a ty mohou být přírodního i chemického původu. Problémem někdy nemusí být jedna obsažená látka, ale mnohdy hlavně křížová reakce na ni. Třeba když hodně kombinujete různé produktové řady od různých značek. Rozhoduje i původ, způsob zpracování, koncentrace… Všechno. Ale až se vám třeba s podobným trápením bude svěřovat ”méně zelená” kamarádka, a vy jí budete spílat, že to má určitě ze vší té chemie, pamatujte, že ne všechny přírodní složky jsou bezpečné. Ano? Každá mince má dvě strany.
Nenechte se zmást ani názvem.
- Tak třeba „drsně“ znějící dehydroacetic acid se vyskytuje v květech mnohých rostlin, ale v kosmetice se používá především synteticky vyrobený, a to jako konzervant.
- Látka Quaternium-83 je sice vyrobená z hovězího nebo vepřového loje, proto ji odmítnou vegani, a i když je součástí řady přírodních šamponů, je špatně biologicky odbouratelná a toxická pro vodní organismy.
- Hojně se vyskytující benzoát sodný se objevuje v kosmetice přírodní i konvenční, jenže klíčová je u něj koncentrace (třeba v přípravcích, které se neoplachují, je to jen půl procenta) – i když jde o látku, která se přirozeně vyskytuje třeba v meruňkách nebo skořici, pro kosmetické účely se většinou vyrábí synteticky.
- Glycerin může být syntetický, ale i ze slunečnicového oleje, takže se ani ten nedá paušalizovat.
Zatímco uhelný dehet, vedlejší produkt při výrobě koksu, který se objevuje v některých řasenkách, zní „fuj fuj“ a může způsobovat problémy, aktivní uhlí (produkt vyráběný z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů) v superbio zubní pastě bývá vítané pro svůj bělicí efekt.
Botox nebo kyselina hyaluronová, to jsou také látky mnohými proklínané, přitom přírodního původu. Mastek, přírodní minerál, zase některé značky ve složení nahrazují, protože může způsobovat problémy, ovšem objevuje se stále třeba v dětských zásypech. Mořské řasy můžou vyvolávat reakce u některých jedinců s alergií na mořské plody. A třeba heřmánek – milovaný, voňavý, připomínající marodění s bolavým bříškem u babičky, je taky malý záškodník, který vyvolává mnohé alergické reakce. „Pokud někdo trpí alergiemi například na pyl a jiné části rostlin, může se stát, že bude alergický i na složku původem z dané rostliny v kosmetickém přípravku s bio certifikací. Všechny složky jsou ale velmi pečlivě a jasně označeny, tudíž každý, kdo ví, že je na něco alergický, ji bezpečně dohledá,“ vysvětluje Radim Vítek, distributor certifikované přírodní kosmetiky.
Proto například někteří pediatři nedoporučují hned u miminka čistě přírodní kosmetiku, ale raději dermokosmetiku. Ta totiž staví na vývoji, objevech, nových složkách a prodává se především v lékárně. Za ní stojí dermatologové, vědci, pediatři, farmaceuti a jejím hlavním benefitem je předůkladné testování – takové, aby vyhovovalo většině. Ovšem ani to zase neznamená, že musí ”kosmetika z lékárny” vždy a ve všem vyhovovat právě vám.
Co je přírodní kosmetika?
Mnohdy panuje výrazný nesoulad mezi tím, co šíří evangelisté čisté krásy a co říkají a vědí dermatologové o pokožce. Ostatně ani úřady nedokázaly přesně definovat čisté a přírodní přípravky, takže tyhle nálepky si většinou dávají sami výrobci, obchodníci, blogeři či ambasadoři značek – ti se rozhodli definovat je podle sebe a mnohdy tak démonizovali stovky přípravků. Buďme konkrétní – pro mnohé jsou parabeny velkým výstražným vykřičníkem, pro jiné jsou to jedny z nejméně alergenních dostupných konzervačních látek.
Dermatologové musí být vzdělaní v tom, jak pleť funguje a jak na ni některé složky působí, a tak když se jich pacienti ptají na přírodní péči, ve kterou doufají, že jim pomůže, musí jim vysvětlit, že „přírodní“ je marketingový termín, který nutně neznamená bezpečnější nebo účinnější. Dezinformace mohou vést třeba k vyššímu výskytu kontaktní dermatitidy, značným finančním investicím do přírodních produktů a zbytečnému vyhýbání se bezpečným a nezbytným složkám péče o pleť.
Slovo „přírodní“ totiž není legislativně příliš řešeno. Stačí i mizivé procento, aby výrobek mohl nést označení „přírodní kosmetika“. Na druhou stranu mnoho značek konvenční kosmetiky má dnes řady s bio výtažky, čistě přírodní péči nebo jsou také na přírodních ingrediencích založené, jen využívají například stabilizátory pro delší trvanlivost.
O kvalitě přírodní kosmetiky vám každopádně mohou napovědět některé certifikáty, například Ecocert, BDIH, CPK (Certifikovaná přírodní kosmetika), Natrue, Fairtrade... Záleží, jaké jsou vaše hodnoty – pro někoho je to raw příprava, pro dalšího veganské složení.
Za kožní problémy není vždy zodpovědná jen kosmetika
Když se vám objeví vyrážka na obličeji, je asi jasné, odkud vítr vane. Dermatologické problémy na těle ovšem nesvědčí jednoznačně o tom, že potřebujete jiné tělové mléko. Stěžejní je v takové situaci vystopovat, kdy se problém objevil a možné souvislosti. Zařadili jste nový produkt? Pak pokračujte v pátrání tímto směrem. Ale na vině může být i oblečení, zejména nové, kterému jste pouze odstřihli cedulku a rovnou si ho oblékli bez praní.
Jde o to, že než se k vám oděv dostane, většinou ho čeká dlouhá cesta. Oblečení tak bývá napuštěné různými chemikáliemi, díky kterým se do něj cestou nepustí plíseň ani hlodavci a jiná havěť. Způsobit kožní problémy může i alergie nebo intolerance na jídlo.
Zdroj: iGlanc.cz, Miluju Bio, spoluautorka textu Michaela Červená
