Jak všichni víme, voda je životně důležitý zdroj a pitné zásoby jsou rok od roku nižší. Velkou zásluhu na tom má náš milovaný módní průmysl, který nejenže má ohromnou spotřebu vody, ale tu, kterou nevypije, tak znečistí. Odhadem na výrobu našeho oblečení ročně padne více než 79 miliard metrů krychlových vody, což by stačilo na naplnění 32 milionů olympijských bazénů a očekává se, že do roku 2030 se toto číslo zvýší o 50 %. Jelikož se vodní zdroje na Zemi tenčí, dá se říct, že v tom doslova plaveme.
Víte, kolik vody oblékáte?
Průměrný člověk vypije 691 litrů vody ročně (cca 1,8 l na den). Kolik spolkne obyčejné tričko už víte. Při představě, kolik takových triček se tísní namačkaných na štendrech, z toho běhá mráz po zádech. Na jedny denimové džíny je to pak 7 600 až 10 000 litrů vody. S tím by jeden člověk vystačil přinejmenším deset let. Jak mokro je u vás doma? A nemá to nic společného s plísní. Schválně otevřete skříň a počítejte.
- 7 600 litrů vody na jedny džíny
- 3 350 litrů vody na jednu mikinu s kapucí nebo svetr
- 2 700 litrů vody na jedno bavlněné tričko
- 850 litrů vody na jedny kalhotky nebo boxerky
- 550 litrů vody na jednu podprsenku
- 375 litrů vody na jeden pár ponožek.
Kdyby se vaše oblečení proměnilo na vodu, spláchne vás pořádná tsunami. Naše neukojitelná žízeň po novém oblečení modrou planetu vysušuje a daň za to je vyšší než ceny ve fast fashion řetězcích.
Problém není jen výroba, ale i zpracování
Módní průmysl je druhým nejnáročnějším odvětvím na vodu na světě. První problém je už získání základní suroviny. Vezměme si bavlnu, která tvoří asi 33 % všech oděvů. Už její pěstování spolkne hodně tekutin. Je to totiž jedna z nejžíznivějších rostlin. Samozřejmě nemůžeme všechno svádět jenom na ni.
Problém pokračuje ve výrobních postupech, kdy se surovina mění na látku, což vodu nejen spotřebovává, ale zároveň znečišťuje. Jde o takzvanou fázi ”mokrého zpracování”, při níž se tkanina barví, potiskuje a dokončuje. K tomu je zapotřebí syntetických chemikálií. Odhadem přibližně 20 % veškerého globálního znečištění vody pochází z barvení textilu, protože se voda s chemikáliemi jednoduše vypouští zpět do řek a dalších vodních toků. V Číně se vtipkuje, že podle barvy tamních řek poznáte, jaká barva je zrovna nejvíc trendy. Jestli si myslíte, že se to týká jen levných značek oblečení, pak vás musím zklamat. Podobné kousky praktikují i luxusní oděvní společnosti.
Vodní zdroje znečišťuje chemikáliemi nacucané oblečení i poté, co si ho koupíte. Přinejmenším dokud pouští barvu. V případě polyesteru a nylonu si moc nepomůžete. Tyto textilie při každém praní uvolňují neviditelné mikroplasty a tím se dostávají do oběhu.
Můžu jako jedinec něco změnit?
- Nakupujte vědomě. Promyslete si každý nákup a zkroťte své vášně. Opravdu tu věc potřebujete? Nemáte podobnou doma?
- Vybírejte si, kde nakupujete. Všechny módní značky nejde házet do jednoho pytle. Dnes už jsou na trhu takové, etické značky, za jejichž módu neplatíme planetou. Cenově vyjdou dráž, na druhou stranu vám takové oblečení přežije víc než jedno praní, a tudíž i déle vydrží.
- Móda z druhé ruky. Není řešení zběsile nakupovat v second handu a myslet si, že tak zachraňuju planetu. Ale je fér k životnímu prostředí do takových obchodů nakouknout, pokud něco konkrétního hledáte. Kolikrát tak ulovíte i unikátní vintage kousky za pár korun.
- Módní bazary a swapy. Další level nakupování z druhé ruky. Můžete s sebou vzít i svoje vyřazené oblečení a dát mu tím druhou šanci.
- Oblečení ze 100% organické bavlny. Při jejím zpracování se nepoužívají žádné toxické chemikálie a proces pěstování je ekologický. Spotřebuje o 88 % méně vody než konvenční bavlna. Ale pozor na greenwashing. Mnoho značek nálepku ”organická bavlna” jen zneužívá.
I jedinec má moc něco změnit.
Oblečení potřebujeme, nazí chodit nemůžeme. Ale nemusíme mít oblečení tolik a mít všechny nejnovější kolekce na pultech. Pamatujte si, že nejudržitelnější šatník je ten, který už máte doma.
Zdroj: iGlanc.cz, Suistanability, Suistanability Chic
