Navrch huj a vespod fuj, říká se. Že by to platilo i pro brandy, které nabízí kvalitní zboží symbolizující luxus? Není třaskavějšího titulku, než napsat, že „Dior platí za výrobu kabelky 57 dolarů, kterou pak prodává za 2 780 dolarů“. Asi nikdo nečeká, že značka zaplatí zaměstnanci rovným dílem to, co pak získá v prodeji za artikl, rozdíl je to však monstrózní. Když navíc připočítáme nelidské podmínky pro práci, může se jednat o novodobé otroctví.
Mizerná mzda a spaní na podlaze. To není luxus, ani průměr
Celá kauza je nyní v pohybu, zatím tedy nelze tvrdit, že je vše pravda. Brand Dior je natolik známý, i těm vrstvám, které si kabelku od něj nemohou dovolit, že jde doslova o zpravodajské žně. Proto se jméno značky objevuje nejčastěji, avšak Dior není jediný, kdo má problém. Podle deníku The Wall Street Journal bylo při nedávné razii v mekce módy, Miláně, zjištěno, že v továrnách, kde se vyrábí kabelky nejen Dior, ale i Armani, se zaměstnávají leckdy ilegální migranti, kteří pracují v nelidských podmínkách.
Jen dva dolary za hodinu, kabelka za tisíce
Utečenci měli dostávat pouhé dva dolary za hodinu. Jelikož se často jednalo právě o nelegální pracovníky, ocitli se v kleštích, a to i v případě, kdy by se měli bít za důstojnější podmínky k žití. Jelikož byli raději schovaní právě v továrně, mohli tak být k dispozici 24 hodin denně. O kvalitním spánku nemůže být ani řeč, podmínky k hygieně byly prý rovněž otřesné.
Je chyba u Diora?
Jsme u další třaskavosti. Je lákavé si přečíst, že Dior vykořisťuje zaměstnance, jenže to není tak úplně pravda. Za vytvoření tohoto otrockého masakru mají být zodpovědní čínští subdodavatelé. Zkrátka u nich si Dior a Armani něco objednali a o víc se nestarali. Poté jen zkontrolovali kvalitu a zpracování kabelek. De facto značky tento úmorný pracovní maraton nestanovily, ovšem předseda milánského soudu, Fabio Roia, naznačil, že přece zástupci honosných firem museli tušit, že je něco v nepořádku, když subdodavateli stačilo 57 dolarů za jednu kabelku, což je v přepočtu něco málo přes 1300 korun. A navíc ta rychlost, s jakou bylo zboží vyprodukováno…
Jako výroba fejků?
Dá se odhadnout, že asijští subdodavatelé nastolili podmínky, které panují v čínských továrnách při výrobě fejků. Ona kabelka za 57 dolarů u Diora může stát i těch 2 780 dolarů, opravdu kvalitní napodobenina vás pak vyjde na asi 250 dolarů. Těžko říct, jestli si firmy uvědomují (pokud se toto vše stalo), že si nasadily do výroby klubko zmijí. Vychytralí obchodníci, kteří se neštítí ničeho, jen okoukají proces výroby, ochranné prvky atd. a mohou zvesela padělat luxusní kolekce do posledního detailu. Dior se zatím ke kauze nevyjádřil. Jelikož Armani se potýkal s problémem dříve, tak firma uvedla, že nastolí všechny prostředky, aby tomuto jednání zabránila.
Co bude ale dál? V módním světě může vládnout dvojí atmosféra. Buď se konkurence může divit, co se děje, mít i radost z průšvihu jiných značek, stejně tak se ale ostatní mohou v noci budit strachem, jestli časovaná bomba nevybouchne i u nich. Zatím to vypadá, že jde o řetězovou reakci, kdy se rozkrývá jeden případ vykořisťování za druhým.
Loro Piana a pohádka o záchraně lam
Podobný případ se totiž řešil i na jaře. Značka Loro Piana je známá spíše skutečným znalcům kvalitní módy. Kdysi měla butik i u nás, v roce 2022 jej však v pražské Pařížské zavřela. Nedávná kauza českými médii ani neprolétla. Vlněné skvosty Loro Piana jsou opravdu kousky, které vám vydrží po generace. Ovšem za jakou cenu? Tato značka prodává svetry i za čtvrt milionu. Proč tolik? Tajemstvím je materiál. Nechybí klasický kašmír nebo merino, specifikem je vlna vikuňa. Nejdříve vám popíšeme pohádku ze života. Vlna pochází od divokých lam vikuňa, kterým hrozilo vyhynutí. Zvířata žijí v největších nadmořských výškách Peru a právě ve zdejším prostředí značka Loro Piana zasáhla, aby pomohla zachovat tento druh tolik oblíbený pro svoji vzácnou srst, z níž kupují vlnu ty nejprestižnější světové značky. Právě z vlny vikuňa jsou ony artikly za statisíce.
Luxusní vlna zadarmo
A z pohádky do hororu? Společnost Bloomberg přinesla rozhovor s 75letou Andreou Barrientos. Tato peruánská dáma je jednou z těch, kteří stříhají exkluzivní vlnu pro značku Loro Piana, patřící do portfolia LVHM. Skupiny, jež patří jednomu z nejbohatších lidí světa, Bernardu Arnaultovi. Mimochodem, i Dior je v portfoliu LVHM. Loro Piana odkupuje vlnu od farmářů za určitou částku. Jenže ta je tak malá, že právě Andrea Barrientos pracuje dobrovolně zadarmo, aby ostatní měli více. Cítíte ten paradox, že na jedné straně světa se prodává svetr za 250 000 korun a na té druhé dáma, která zpracovává to nejcennější pro tento oděv, nedostane ani pomyslný halíř? Jestli přibydou i další kauzy, to ukáže čas. A uvidí se, jak se změní přístup lidí ke zprofanované luxusní módě.