Podprsenka není žádná moderní novinka
Podprsenka sice nahradila nepohodlné a kyslík odpírající korzety, nicméně to neznamená, že by tady předtím nebylo nic jiného. Ženy používaly oděvy určené k nadzvednutí, oddělení či potlačení prsou očividně přinejmenším už 4000 let před naším letopočtem. Dokazuje to hliněná soška bohyně se zahaleným dekoltem nalezená v Mykénách.
Něco jako podprsenka byla běžnou součástí života Římanek, které tak mohly pohodlně sportovat, ale mnohem důležitějším faktorem pro ně bylo ňadra potlačit. V Římě totiž velké vnady nefrčely, takže se je snažily maskovat. Kolem hrudníku si omotávaly kusy látky či stuhy zvané ”mamillare”, aby upevnily a zploštily prsa. Nic pro dnešní muže. Byl to vlastně takový předchůdce dnešní sportovní podprsenky, ovšem speciální opasky se nosily jak pod oblečením, tak na něm. V 16. století módu ovládly korzety.
Korzetová kontroverze
Od roku 1500 až do 19. století byl korzet hlavním kusem spodního prádla, který formoval postavu dle viktoriánského ideálu: smyslná ňadra a útlý pas. Jeho na první pohled patrné klady si zamilovaly zejména Francouzky, manželka krále Jiřího II. Kateřina Medicejská jeho nošení na svém dvoře dokonce nařídila, neměla ráda ženy s širokým pasem. Mnohdy utahování korzetu zacházelo až do extrému, který už znamenal vážné zdravotní problémy, ale protože byl vnímán i jako zdravotní pomůcka pro správné držení těla, oblékaly ho též děti bez ohledu na pohlaví.
Základem byly kvalitní kostice, bez kterých kýženého efektu přesýpacích hodin jen těžko dosáhnete. Pro ty se užívaly velrybí kosti, slonovina, ale úplně nejčastěji kov. Který byl ovšem potřeba i na munici a další vojenské zásoby, proto ženy během 1. světové války musely své výztuhy odevzdat pro potřeby vojenských flotil. Roku 1917 dokonce americká Rada pro válečný průmysl ženy vyzvala, aby korzety přestaly kupovat. Díky nedostatku kovu se dnes ženám o něco lépe dýchá. Přibližně ve stejné době se na trhu konečně objevila moderní podprsenka, která osvobodila válečnou ocel i ženy.
Související články
Tak jak je to s tím patentem?
Okolo 20. století se to patenty na podprsenku jen hemžilo, kdyby se všechny inovace chtivé dámy potkaly dnes, došlo by nepochybně k velmi vášnivému soudnímu sporu. Francouzka Herminie Cadolle představila roku 1889 na světové výstavě v Paříži svůj vynález zvaný ”corselet-gorge”. V podstatě se jednalo o korzet rozdělený ve dví a každopádně si jej nechala patentovat.
Roku 1893 došla na americký patentový úřad Newyorčanka Marie Tucek, která podle jména nezapře své české kořeny, s takzvaným podporovačem prsou ”breast supporter”. Tento vynález se opravdu už hodně podobal dnešní podprsence. Obsahoval dva oddělené ”košíčky” na prsa a popruhy přes ramena, které se na zádech zapínaly pomocí háčků a oček. Svým způsobem se tedy jedná o první ”pravou” podprsenku.
Vynález tohoto kusu prádla je však většinou připisován Američance Caresse Crosby (rodným jménem Mary Phelps Jacob), která ovšem na tentýž patentový úřad přispěchala až roku 1914. Při přípravě na svůj debutantský ples se zoufale snažila přijít na způsob, jak pod průsvitné večerní šaty navléct korzet. Doslova pak své komorné řekla, aby jí donesla dva kapesníčky a růžovou stuhu. Společnými silami ušily jednoduchou podprsenku, kterou nazvala ”backless brassiere” a brzy se její know-how dostalo do výroby.
Proč se předchozí verze Marie Tucek neujala, když pro ženské vnady svým způsobem přinášela větší přínos? Nejspíš za to bohužel mohl špatný obchodní název, který zněl spíš trochu jako středověký mučící nástroj (podporovač prsou), produkt při svém uvedení na trh neuspěl a její model na dlouho upadl v zapomnění. Do další fáze posunula podprsenky podnikatelka Ida Rosenthal, která roku 1928 přišla s různými velikostmi košíčků pro všechny fáze života ženy.
Zpátky do Říma
Spolu s narůstající érou feminismu, emancipace a androgynního šatníku, se ve 20. letech 20. století opět na trhu objevila podprsenka typu ”bandeau” podobná té z Říma. Do hry též začíná vstupovat syntetické vlákno - nylon. Třicátá léta už přinesla dokonce i nastavitelná ramínka a vyztužené košíčky.
Asi vás nepřekvapí, že za první push-upkou stojí zrovna chlap, konkrétně Frederick Mellinger. Tři desetiletí po něm vytvořily kamarádky z dětství Lisa Lindahl, Hinda Miller a kostýmní návrhářka Polly Smith první sportovní podprsenku Jogbra, která byla původně vyrobená ze svou suspenzorů.
Dnes nosí podprsenky téměř 95 % žen západních zemí, jedná se tedy o miliardový průmysl, který nám každodenně prodává nejen oporu, ale už i komfort a sex-appeal zároveň. Přesto je prý klidně možné, že i podprsenka jednou zanikne, stejně jako její předchůdce korzet. Myslel si to již dánský historik módy Rudolf Kristian Albert Broby-Johansen ve svém článku ”Nekrolog podprsenky” z roku 1969. A pak můžeme vzpomenout na nedávné hnutí #FreeTheNipple, které se zavázalo bojovat proti stigmatu lidských bradavek.
Zdroj: iGlanc.cz, NPR, Feministezine
