Sestry Veronika a Andrea Vyletovy jsou jedny z našich nejzkušenějších manikérek. Neustále se v oboru vzdělávají a šíří osvětu, jak o nehty pečovat, aby byly nejen krásné, ale hlavně zdravé. Obrátila jsem se na ně kvůli častým otázkám, které se mezi ženami objevují v souvislosti s péčí o nehty, používáním LED lamp, gel laků a bezpečností laků na nehty obecně. 

Objevují se termíny jako „toxické laky na nehty“. Existují vůbec takové? 

ANDREA: Každé slovo, a je to tak právě i se slovem „toxický“, má svůj emocionální náboj. To znamená, že pokud je vyslovíte nebo napíšete, vyvolá v lidech nějakou reakci, což se hojně využívá v marketingu. Pod slovem „toxický“ si většina lidí vybaví pojmy jako jedovatý, nebo dokonce smrtelný. Proto jsme se i my postupem času, vzděláváním a po dvacetileté praxi staly obezřetnějšími při volbě slov a používání správné terminologie.

VERONIKA: Myslím si, že pokud si od registrovaného výrobce či prodejce v rámci EU koupíte lak na nehty, nebude toxický, a to kvůli přísným kontrolám a mnoha zákonným povinnostem. Na druhou stranu, v zásadě každá chemická sloučenina může být při užití příliš velkého množství toxická. Pokud ale budu lak na nehty používat k účelu, ke kterému byl vyrobený, a dodržovat pokyny výrobce, nedovedu si představit, že by k něčemu takovému došlo. Jestliže si ale někdo objednává zboží sám na zahraničních e-shopech, zejména těch čínských, nakupuje na vlastní riziko. Nemůže se ani spolehnout, že obsah látek v produktu odpovídá těm, které jsou uvedené na obalu. 

Jak moc je směrodatné označení některých laků na nehty s příponou -FREE, např. 10-FREE atd.?

VERONIKA: Tento termín je pouze marketingový pojem, neexistuje pro něj přesná definice. Když „free“ trend začal, zmiňovaly se hlavně tři rizikové látky, které by v lacích být neměly, a to formaldehyd (vyvolává alergie a dráždí sliznice), toluen (dráždivý karcinogen, který negativně ovlivňuje nervovou soustavu) a dibutylftalát (narušuje hormonální soustavu, alergen). Postupně se pak tento seznam rozšiřoval o další látky. My osobně nerady cokoliv takto definujeme a rozhodně nelze říct, že lahvička s nápisem 10-FREE má lepší obsah než ta, na které to napsané není. Volila bych laky spíš podle celkové filozofie značky a podle toho, co je nám blízké. 

Dá se vůbec o nějakém laku na nehty říct, že je přírodní? 

ANDREA: Myslím si, že dá. Pakliže jsou v něm přírodní složky, vitaminy a v některých i pečující oleje, tak ano. Je ale třeba myslet na to, že takové laky nemusejí mít stejnou výdrž na nehtech jako ty konvenční. U běžných laků, které schnou bez vytvrzovací lampy a jsou vyrobené například na vodní bázi, to může dokonce znamenat, že si jimi budeme lakovat nehty třeba každý druhý den. Lepší výdrž mají gel laky, které se vytvrzují v LED lampě. 

Můžou při zapékání laků v UV lampě vnikat do těla nežádoucí látky? 

ANDREA: Pokud je dodrženo několik pravidel, tak ne. Při vytvrzování základových bází se část materiálu naváže na přírodní nehet, to je ale žádoucí. K potížím může dojít až po ukončení celé modeláže, například když dojde k nedostatečnému vytvrzení materiálu. Ten pak může dráždit kůži klienta až několik týdnů – záleží, po jak dlouhé době si nechá aplikovat nový gel lak. Laik ani profesionál ale nejsou schopní poznat, zda je materiál dostatečně vytvrzený, a proto je třeba používat lampy konkrétních výrobců, které mají nastavené časovače na vytvrzování materiálů dané značky. 

Proč některé manikérky nosí při práci roušky?

VERONIKA: Protože používají při odstraňování umělých materiálů brusky. Tím, jak se materiál z nehtů odstraňuje, víří ve vzduchu a nehtařky ho vdechují. Zajímavé je, že nikoho nenapadne, že by roušku měly mít nasazenou také klientky, aby si chránily své zdraví.

Není práce s bruskou pro nehty zátěží? 

ANDREA: Není, pokud se používá správně. Konkrétně my brusku používáme k peelingovým účelům například k odstranění mozolů a suché kůže. Rozhodně s ní nenarušujeme integritu nehtových valů (tedy kůže kolem nehtů) To jim vyloženě škodí. 

VERONIKA: Kolem roku 2016 se i v Čechách začala objevovat metoda, při které dochází k narušení integrity kůže. A bohužel se v posledních letech stává trendem. Nepovažujeme to za šťastné.

Představte si to tak, že se frézkou (která se točí rychlostí 10–15 tisíc otáček za minutu) „odklopí“ nehtový val, zajede se pod kůži a celá oblast se vybrousí tak, že vypadá na první pohled dokonale. Tím se ale také otvírá možnost pro vstup infekce do těla. Při neodborné práci s frézkou může dojít i k nežádoucímu ztenčení nebo probroušení nehtové ploténky. Ty pak mohou růst zdeformované, v horším případě přestávají růst úplně.  Setkáváme se s tím u nás ve studiu čím dál častěji a trvá nám pak i několik měsíců poškozené nehty a valy zregenerovat. I přes veškerou péči nejsme vždy úspěšné.  

Jak je to tedy správně? 

ANDREA: Nehtový val se nesmí stříhat ani jinak narušovat. Jakmile se to stane, kůže může zčervenat a přejít do zánětu. Jediné, co můžeme odstraňovat z nehtů, je kutikula. Celkově postup manikúry závisí na typu nehtové jednotky. Některé typy jsou náchylnější k poškození, a proto doporučujeme svěřit se do rukou profesionálních manikérek, nikoli nehtařek.

Zdroj: iGlanc.cz, Vedomakrasa

Související články