Není mýdlo jako mýdlo

Jak přibývá výrobců ručně tvořených mýdel, mohlo by se zdát, že „uplácat“ si vlastní kostku na mytí zvládne každý, dokonce i děti v rámci domácího tvoření. Podle mydlářky Anastasie Krasilnikovy, zakladatelky první on-line Mydlářské školy, je však třeba rozlišovat, zda jde skutečně o pravé mýdlo: „V současnosti se v Čechách vyrábí ručně, ať už v domácnostech nebo v profi manufakturách, mýdlo dvojího typu. V prvním případě jde o průmyslově připravenou mýdlovou hmotu, většinou transparentní, kterou známe také jako glycerinové mýdlo, v podobě velikého průhledného kvádru,“ popisuje mydlářka s tím, že takový kvádr se pak nakrájí na menší kousky, nechá se roztát ve vodní lázni, přidají se do něj třeba suché květy, barviva nebo éterický olej a vzniklá hmota se pak nalije do různě tvarovaných formiček a nechá se vychladit. „Složení takového mýdla většinou není nejlepší, ale vzhledem k jednoduchosti a bezpečnosti výroby je to dobrá varianta třeba pro tvoření s dětmi,“ dodává Anastasia.

Zdroj: Youtube

Řemeslná dovednost

Výroba takzvaného pravého mýdla je naopak proces, který už vyžaduje určité znalosti a dodržování bezpečnosti práce. Používají se při něm rostlinné či živočišné tuky, oleje a také louh neboli hydroxid (sodný, draselný nebo kombinace obou) zodpovědný za saponifikaci neboli „zmýdelnění“ použitých tuků a olejů. „Pravé mýdlo můžeme vyrábět metodou za studena či metodou za tepla, která je blíž k tradiční ‚staré‘ výrobě, kdy se mýdlo vyvařovalo v kotlích,“ upřesňuje odbornice a shrnuje oba zmíněné typy výroby: „V Česku koupíte jak produkty vytvořené jednoduše z glycerinového kvádru, tak pravá mýdla náročnější na výrobu za použití hydroxidu. Pro zákazníky není na první pohled snadné taková mýdla rozlišit a všechna považují za ručně vyrobená, přitom však technologie výroby, potřebné řemeslné dovednosti, stejně tak jako kvalita výsledného produktu jsou velice rozdílné,“ říká mydlářka.

Podle čeho vybírat

Jak tedy poznat kvalitní mýdlo? Podle další české výrobkyně mýdla, Veroniky Machkové, je stejně jako u jakéhokoli jiného druhu kosmetiky i u mýdel dobré naučit se číst ingredience a vyznat se v nich. „Současně je třeba si uvědomit, že i sebelepší produkt může zákazníkovi způsobit vyrážku, pokud má sklony k alergiím a má citlivou pokožku,“ upozorňuje Veronika s tím, že neméně důležitá je i osobní angažovanost a nespoléhání pouze na reklamní tvrzení. „Kvalitní znamená z mého pohledu produkt vyrobený z kvalitních surovin prověřeného původu, s ingrediencemi, které dohromady dávají smysl. Bohužel stále je na trhu mnoho výrobků, kdy jsou výrobci schopni smíchat suroviny na mastnou pleť s těmi na suchou prostě jen proto, že jim dohromady voní,“ říká odbornice, která považuje za nešvar i nadužívání esenciálních olejů.

Umění číst složení

Mnoho výrobců používá esenciální oleje jako vonnou složku a vůbec nepohlíží na jejich terapeutické účinky. „Spojit třeba pomeranč, geránii, skořici, mátu, tea tree a citronovou trávu a použít takovou směs do mýdla, nebo dokonce i do pleťové kosmetiky je naprostá neznalost aromaterapie. Přesto se to stále děje, povzdychne si mydlářka Anastasia a dodává: „Umět číst složení je důležitá věc, ale chápu, že pokud výrobce uvádí jen povinné složení v INCI názvosloví, běžný uživatel z toho nebývá moudrý,“ říká a radí si složky zkontrolovat ve vyhledávači na internetu nebo poprosit, aby vám složení výrobce nebo prodávající rozklíčoval. Pravé mýdlo by každopádně podle ní nemělo obsahovat sodium laureth sulfát označovaný ve složení jako SLS nebo SLSE, což je levné a účinné pěnidlo, která však může dráždit pokožku a způsobovat nejrůznější kožní potíže. 

Typ pleti rozhoduje

Když už je řeč o složení, zajímalo mě, jak je to s mytím obličeje. Pamatuju si totiž dobře, že když už jsem kdysi dávno na pleť nějaké mýdlo použila, záhy se dostavilo nepříjemné pnutí a pocit, že mám o číslo menší obličej. „Obecně platí, že pokud vám na pleť mýdlo nevadí, vybírejte jemnější receptury s převahou tekutých olejů (olivový, slunečnicový, mandlový apod.), minimem dráždivých olejů, jako je kokosový nebo ricinový, a minimem éterických olejů, ale nebraňte se třeba ovesnému hedvábí nebo mléčným ingrediencím,“ radí mydlářka Anastasia. Veronika Machková k tomu dodává: „I sebelepší mýdlo na obličej může způsobit vyrážku nebo ucpat póry, pokud použijete nevhodné. Zásadní je opět vybírat nejen podle složení, ale i podle typu pleti.“ 

Mýdlo místo šamponu

A jak se milovnice voňavého řemesla dívají na používání mýdla na mytí vlasů? Podle Veroniky Machkové někdo mýdlo pro mytí vlasů odsuzuje, protože vlasy jsou po něm u zhruba poloviny lidí v horším stavu než před umytím. Souvisí to s pH mýdla, vody i vlasů a pokožky. „Když se sejde mýdlo, jež má přirozeně vyšší pH, s extra tvrdou vodou, na vlasech zůstávají zbytky minerálů, které pak mají za následek vznik lepivého, voskového a mastného filmu. Já jsem však toho názoru, že tuhý šampon vyrobený jako mýdlo metodou za studena je tím nejpřirozenějším způsobem mytí nejen vlasů, ale i těla a pleti,“ myslí si Veronika.

Anastasia, zakladatelka první mydlářské on-line školy, dodává: „Jde o dost kontroverzní téma. Dříve se psalo o tom, že vlasy každého člověka potřebují kyselejší prostředí, což pravé zásadité mýdlo poskytnout nemůže, protože pH pravých mýdel se pohybuje v rozmezí 8,5–10,5 a z dlouhodobého hlediska může vlasy ničit i přes kyselý oplach. Avšak teď sleduji jeden výzkum, ve kterém se zkoumají vlasy různých lidí a podle výsledků se jim nabízí zásaditá nebo kyselá péče. Prozatím se podle průběžných zjištění zdá, že jde o vysoce individuální záležitost, tedy že každému vyhovuje něco jiného,“ uzavírá mydlářka Anastasia.

Zdroj: časopis Glanc, Anastasia Krasilnikova - mydlářka, Veronika Machková - mydlářka

Související články