Podle čeho si vlastně máme vybírat kosmetiku? 

To je těžká odpověď. Já sama mám ráda, když vím, kdo za konkrétní značkou stojí a je jedno, jestli je přírodní nebo ne. Nesnáším řeči typu "tým vědců z našich laboratoří..." Ať jdou výrobci s kůží na trh, ať je značky představí jmenovitě. Já sama se za jakýkoliv mnou vyvinutý produkt kdykoliv osobně postavím, protože vím, že v době, kdy jsem ho vyvíjela, to byla ta nejlepší varianta. 

Zdroj: Youtube

Co je podle vás nejdůležitější v péči o pleť?

Pravidelnost. Pokud si budete pleť natírat cenově dostupnějším krémem dvakrát denně, nebo krémem za dva tisíce jen jednou týdně, protože si ho chcete šetřit,  udělá vám ten levnější rozhodně lepší službu. Důležité je také důsledné čištění. Můžete mít drahý krém, ale pokud ho budete dávat na nevyčištěnou pleť, tak vám nikdy neprospěje tak, jak by měl. Kosmetická péče by měla být tak rutinní záležitost, jako je čištění zubů. Já si čistím pleť odličovacím olejem nebo micelárkou. 

O té někteří odborníci říkají, že není pro pleť vhodná. Já sama jsem ji kvůli tomu přestala používat. 

To je škoda. Micelární voda, což je vlastně roztok jemných tenzidů, především perfektně odličuje. Dobrou micelárku poznáte tak, že vás nepálí do očí a funguje jak má, tedy spolehlivě sundá make-up. Je ale pravda, že by se měla po použití dočistit tonikem, které má být posledním krokem v čištění pleti. Kdo se ale odličuje například hydrofilním olejem a odstraní si s ním make-up, tak micelárku už samozřejmě používat nemusí. Tonikum jako poslední krok ale platí před nanesením krému pro každého. Odličovač, tonikum a pleťový krém považuju za úplný základ pro každou ženu. 

Má smysl používat při nabírání krému z kelímku špachtličku, nebo můžu produkt  rukou kontaminovat? 

Špachtle smysl má. Nikdy nevíte, co na prstu máte. Nejhorší jsou dlouhé gelové nehty, to jako taková malá zoologická. Produkty s pumpičkou nebo airless obaly jsou nejlepší volbou, tam takové nebezpečí kontaminace nehrozí. 

Čím se liší krém za pětistovku od toho za pět tisíc? 

Ten dražší má krásný obal, má perfektní marketing, kupujete si jedinečnost těch produktů, té značky. Obsah bude určitě dobrý, ale svými účinky a kvalitou může být klidně na úrovni krému za několik stovek.

Jak si vysvětlujete, že v magazínu D-test pravidelně vyhrávají krémy za pár desítek korun z nejmenovaného supermarketu? Jsou opravdu tak účinné?

Nepopírám, že i za tuhle cenu může mít takový krém účinek, protože když ho dělá veliký koncern a najednou vyrobí třeba milion kusů, tak může nakoupit ingredience podstatně levněji, má nižší výrobní náklady a může si takovou finální cenu dovolit. Já osobně mám ale k tomuto hodnocení velké výhrady, protože když něco vyjde, tak chci vědět, kdo konkrétně to hodnotil, jakým způsobem a v jakých laboratořích. A to tento časopis nezveřejňuje.

Jak se díváte na kosmetiku, která sama sebe označuje za 100% přírodní?

Tam mám trochu problém. Označení 100% natural totiž neznamená zdravější ani nejlepší. Třeba esenciální oleje mohou být silným alergenem. Pokud je to ale kosmetika na olejové bázi a není tam voda, tak připouštím, že to jde udělat dobře. Já sama jsem nedávno dělala takový test, kdy jsem vyvinula dva kosmetické produkty, jeden byl 100% přírodní a druhý obsahem stejný obsahoval asi 3% silikonu, tzv. elastomeru, který současně i zlepšuje roztíratelnost, přidává se třeba do bází pod make-up. Ve finále to strašně zvedlo sensorickou hodnotu toho výrobku, zatímco ten přírodní nešlo úplně dobře rozetřít. Rozdala jsem tyhle výrobky dvaceti ženám a bez výjimky si všech dvacet vybralo ten s obsahem silikonu. Polovina mi pak po odhalení vynadala, že jsem je podvedla, ale já jim tím chtěla jen ukázat, že ne všechno čistě přírodní je vždycky taky uživatelsky příjemné a jediné správné. 

Ing. Lenka Průšová - formulátorka a hodnotitelka bezpečnosti kosmetiky

Je odbornicí v oblasti vývoje finálních kosmetických produktů, v poslední době i zdravotnických prostředků a léčiv. Po studiích na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze pracovala jako specialistka na vývoj aviváží a pracích prášků. Po zahraniční zkušenosti v kanadském Torontu přesídlila do české firmy Ryor, působila zde 5 let a stala se autorkou několik produktových řad. Od konce roku 2018 je jejím zázemím společnost CB21 Pharma a značka Canneff. Zpočátku pracovala jako ředitelka kosmetické sekce, od března 2020 jako provozní ředitelka. V červnu 2020 získala firma od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) certifikát správné výrobní praxe pro výrobce léčivých látek, a stala se tak jednou ze čtrnácti firem na světě, které jsou oprávněné vyrábět látku CBD pro farmaceutické účely. Doposud neformulovala přes 400 kosmetických produktů, které byly úspěšně uvedeny na trh.

Zdroj: časopis Glanc, Lenka Průšová - vývojářka kosmetiky

Související články