Černá byla jednou z prvních barev, které lidé používali na svých jeskynních malbách. Vlastně si to od vynalezení ohně dovedu představit, jak škrábají očouzeným klacíkem po stěnách. Ve starém Egyptě a Řecku se pak používala hlavně jako barva podsvětí. V Římě byla barvou smutku a celkově si ji automaticky slučujeme se vším špatným. Smrt, zlo, zkáza. Znamená to, že všichni milovníci černé jsou jen armáda utrpení? Ale kdeže, tak jednoduché to zase není.
Nosím černou, tedy jsem
Černá je jednoznačně nejoblíbenější barva, která tvoří základ téměř každého moderního šatníku. Když přijde na oblékání, je neuvěřitelně univerzální. Dá se kombinovat se vším, pohlcuje tvary (zeštíhluje). Je to sázka na jistotu. Vnímáme ji jako elegantní a lichotivou zároveň. Hodí se pro všechny příležitosti, takže minimalizuje úsilí spojené s výběrem outfitu. A pak je tu její všestranná symbolika, která je plná kontrastů, ale přitom dávající smysl.
Vždycky se najde pár jedinců, kteří pořád budou vtipkovat o tom, jestli „jdete zrovna z pohřbu”. Ti ale zřejmě neví, že kromě smutku a temnoty černá představuje bohatství, sofistikovanost, ctnosti, řád i sexualitu. Když se obléknu celá do černé, cítím se mocná i rebelská zároveň. Nápadná, ale i schovaná. Pryč jsou doby, kdy černá byla jen barvou smrti. Čím dál více studií poukazuje na to, že je to ve skutečnosti ta nejpřitažlivější, nejsebevědomější a nejjistější barva jaká existuje. I za předpokladu, že z fyzikálního hlediska vůbec neexistuje. Všechno pohlcuje, včetně skvrn. V černé můžete ráno vyběhnout do práce, na obědě se pokecat rajskou a večer si toho v baru nikdo nevšimne. Je to vlastně dost kouzelná barva a je jen na vás, jakým způsobem ji (vy)užijete.
Neexistuje víc módní barva než černá.
Proč lidé nosí černou
Těžko si dnes představím svět, kde bych si nemohla obléknout černé tričko. Pro lidi jako já by to bylo velmi smutné. Občas mám záchvěvy, že si koupím třeba růžovou mikinu! Měla jsem ji na sobě dvakrát a poté ji darovala barevnější kamarádce. A tak je to s módní uniformou zřejmě většiny žen. Strávíte půl hodiny před skříní, kde mixujete všechno, co jste na sobě už dlouho neměla, abyste se pak nakonec těsně před odchodem převlékla za černou vdovu.
Proč lidé nosí černou? Záleží, koho se zeptáte. Psychologie barev nám říká, že lidé, které přitahuje černá barva, zejména při výběru oblečení, mají často touhu a cítí potřebu získat zpět svou vlastní sílu. Mnoho lidí se domnívá, že černé oblečení zvýrazňuje nebo zeštíhluje jejich postavu. Jiní si černou barvu spojují s vážností, houževnatostí nebo mocí a chtějí tato sdělení nebo postoje předat lidem. Jedinci, kteří neústupně nosí černou barvu, se mohou domnívat, že působí přitažlivěji a autoritativněji, a proto jsou vlivnější. Jak je to možné? Pro každého totiž symbolizuje něco jiného a žádná odpověď přitom není špatná. Právě třeba z tohoto průzkumu vyplývá, že si ji nejčastěji spojujeme s autoritou, společenským vlivem a mocí.
Černou si většinou spojujeme s autoritou, společenským vlivem a mocí.
Černá jen pro bohaté
Příběh černé, kterak se probojovala až na samý vrchol módy, je úzce spjat s vývojem kastovního systému. Původně patřila černá jen nejbohatším členům společnosti. Svou roli v tom sehrála i problematika barvení. Neexistovaly technické postupy, které by dokázaly obarvit látku jako noc, a i dnes si k tomu pomáháme často dost brutálním a způsobem nešetrným k přírodě. Dnes už je černá tak dostupná, že nás vlastně místo rozdělování spojuje. Profesionální, čistá, praktická, do jisté míry svůj cejch bohatství ztratila.
V mužském šatníku prosadil formálnost a atraktivitu černé bristký šlechtic Beau Brummell, kterému obecně přisuzujeme vynález ”black tie”. Na počátku 19. století oblékl moderní muž kalhoty, tmavý kabát a bílou košili. Brummell věřil, že jednota je vrcholem módy a že skutečně elegantní člověk by měl být nenápadný. Podobnou filozofii uplatnila na počátku 20. století Coco Chanel v dámské módě, když zpopularizovala ”malé černé”. Tehdejší články je označovaly za Chanelův Ford, čímž naznačovaly, že jsou přístupné ženám všech vrstev. Malé černé měly podobný střih jako uniforma žen z dělnické třídy, jejich přijetí mezi haute couture znamenalo mnoho.
Od té doby to šlo rychle. Nošení černé evokovalo jednoduchost, sofistikovanost, dokázala sjednotit davy a nejednou se stala uniformou revoluce. Ať už je pro vás černá barvou přísnou a strohou, nebo základem naprostého pohodlí, přestože každý rok má svou sezonu nová barva (letos je to Viva Magenta) nikam se nechystá a je dost pravděpodobné, že zůstane základem minimálně další desítky let.
Zdroj: iGlanc.cz, The Harvard Crimson, Ccolor
