Film Blondýnka byl natočen režisérem Andrewem Dominikem pro Netflix a už z počátku vyvolal kontroverzi tím, že do titulní role byla obsazena Kubánka Ana de Armas. Blondýnka je všechno, jen ne přímočarý životopisný film. Jde spíše o adaptaci stejnojmenného románu Joyce Carol Oates, která si volně pohrává s životním příběhem hollywoodské legendy a zanáší do něj i notnou dávku fikce.
Nejde o životopis, ale o psychiku
Kostýmní výtvarnice Jennifer Johnson tak měla kupodivu víc prostoru k tomu, jak Monroe zobrazit zcela nově. „Film je pohledem do její psychiky, takže tam bylo možné vycházet čistě z ní,“ říká Johnsonová, která chtěla použít co nejvíce původního ošacení přímo z Marilyniné skříně. "V našem filmu jsou dvě naprosto různé osoby: Marilyn a Norma Jeane."
Vypořádat se s tak ikonickou postavou bylo pro Jennifer Johnson obří výzvou. Na studium scénáře měla pouhý měsíc, pak už po ní chtěl režisér Andrew Dominik jasnou vizi. "Vytiskla jsem si celý 800 strákový scénář a vytapetovala si s ním pokoj. Poté jsem pečlivě sledovala všechny Monroeiny filmy a ponořila se hlouběji do jejích archivních snímků, ve snaze lépe porozumět ikonickým šatům, které by se pokusily znovu vytvořit. Pochopit přesnou konstrukci a střih jednotlivých šatů byl obrovský úkol,“ říká Johnson.
Replika šatů byla nutná
Nebylo možné získat na natáčení původní hereččiny šaty, proto se musely vyrobit přesné repliky. Cílem filmu bylo hlavně vykreslit dvě různé osobnosti a určit mezi nimi jasnou hranici. Zatímco ve filmových studiích a na červením koberci působila MM jako sexy dračice, doma ve svém malém domku s bílým plotem platila za křehkou, zmatenou a hloubavou dívku s až dětskou duší, která se snažila prosadit jako velká a vážená umělkyně. „Norma Jeane byla docela minimalistka,“ říká Johnson.
Nejdůležitější byly fotografie
"Nebyla vůbec posedlá oblečením." Bylo důležité najít co nejvíce jejích autentických fotografií a pak vyplnit prázdná místa k tomu, co mohla skutečně nosit. Prostřednictvím dohledávání archivních materiálů Johnson zjistila, že se Monroe přátelila s návrhářkou Anne Klein. Právě ona stvořila pro herečku velmi elegantní look, jenž vidíte na horní fotografii. Marilyn se nejlépe cítila v černém roláku a capri kalhotách. "Tímto lookem chtěla vyjádřit, že je váženou umělkyní, tolik si přála, aby ji lidi od filmu a divadla brali vážně. "Marilyn" brala vysloveně jen jako jednu z rolí.“
ZDROJ: časopis Glanc, Netflix