Deniso, nedávno jsi představila svoji novou kolekci Over and over till the end... Co pro tebe znamená?
Je to pro mě takové filozofické téma, v rámci kterého jsem chtěla ztvárnit naše životy a historii, která se opakuje stále dokola a v jistých tendencích je pořád stejná, i když v něčem třeba zlehka jiná. Proto jsem zařadila klasičtější siluety, které byly rozbité nějakým netradičním prvkem. Co se týče barevnosti, černá a bílá reprezentovaly yin a yang, červená utrpení a krev a šedá je mým osobním symbolem rovnováhy.
Zmiňuješ, že jsi čerpala z historie. Jakým způsobem?
Chtěla jsem tradičnější a složitější prvky, což utažené, nabírané siluety a korzetová šněrování jsou. Dále pak asymetrii jako jakousi křivku, která se neustále pohybuje nahoru a dolů, a to i v rámci naší společnosti – a z toho jsem vycházela.
Ohlížela jsi se i do historie svých dvou minulých kolekcí?
Určitě. Jsou tam dekonstruktivistické prvky, deformace různých materiálů, které odkazují na mé předchozí kolekce. Dále samozřejmě také potisky, které si dělám sama.
Jak vypadá žena, která tě při vyslovení tvé nové kolekce napadne?
Je to žena vznosná, která je možná trošku vážnější, taková princezna s avantgardním srdcem.
Co jsi během tvorby kolekce prožívala a jak bys to období popsala?
Letos jsem to prožívala těžce, protože jsem se rozhodla udělat si spoustu věcí sama. Chtěla jsem experimentovat, ale když děláte něco nového a experimentujete, tak je to hodně těžké, protože se vám stane hodně failů. Bylo to pro mě fakt náročné.
Prozradíš nám i něco ze zákulisí? Co si třeba lidé mimo branži nedokáží o práci návrhářů představit?
Určitě byste si nedovedli představit například ten nepořádek, který mám prakticky všude kolem své práce. Zároveň si možná lidé nepředstaví, že si návrhář spoustu věcí šije sám. Když si to totiž sami neuděláte, není to tak, jak to chcete. Já navíc nemám zaměstnance, ale externí švadleny, takže rozhodně nepřijdu do studia a nečekají mě tam dva, tři zaměstnanci, abych jim rozdala úkoly, ale přicházejí švadleny. Možná i v tomto ohledu je to pro některé překvapení, že člověk opravdu tvoří sám.
Jak dlouho trvalo celou kolekci vytvořit?
S dovolenou a s prací na zakázkách asi tři měsíce.
Máš čas sledovat, co se děje v rámci zahraničních Fashion Weeks?
Většinou sleduji haute couture scénu, ta mě baví hodně. A pak samozřejmě i catwalkové věci. Sleduji vždycky všechno, ale víc do hloubky se tím úplně nezaobírám.
Co tě z nejnovějších přehlídek a trendů zaujalo nejvíce?
Haute couture kolekce Schiaparelli a pak Thom Browne. To je ne úplně nový, ale zkrátka haute couture designér, kterého jsem dosud neznala, a ten byl naprosto fenomenální.
Který ze světových návrhářů je pro tebe vzorem nebo se jím inspiruješ ve svém rukopisu?
Vzor mít nechci, protože nechci kopírovat, takže jsem se od vzorů oprostila. Předtím by to byl Alexander McQueen nebo Iris van Herpen, u které jsem pracovala, a možná i nová refreshovaná podoba módního domu Schiaparelli.
Vím, že trendy úplně nemusíš, ale jaké žhavé kousky bys doporučila na letošní podzim a nastávající jaro?
Já pořád říkám, že nejvíc frčí osobitý styl. Přijde mi, že dneska je in všechno. Hnědá a bordó budou v trendu. Hlavně se v oblečení ale musí žena cítit dobře.
Můžeme vypíchnout i kousek z tvojí kolekce? Třeba tvůj oblíbený?
Nedokážu určit, mám více favoritů. Mám hrozně ráda potisky, takže například potištěný korzet s kamínky, s tím jsem si dost vyhrála a ten se mi líbí.
Zdroj: iGlanc.cz
