Styl zero waste je obvykle spojovaný hlavně s látkovými pytlíky, znovupoužitelnými kelímky na kávu a s nakupováním v bezobalových obchodech. Tyto aktivity bývají nejvíc vidět (a také vzniká dojem, že je potřeba utrácet za designové pomůcky, abyste se jich mohli zúčastnit), ale život bez odpadu spočívá ve skutečnosti spíš v minimalismu. Je to logické, teprve věc, kterou si NEkoupíte, nezahlcuje planetu, a hlavně vám neudělá vítr v peněžence.

Zdroj: Youtube

Ani málo, ani moc

Minimalismus má většina lidí spojený hlavně s interiéry a možná si říkáte, že to není nic pro vás. Máte své věci rádi a instagramové černo-bílé interiéry se vám zdají neútulné. Minimalismus ale neznamená mít věcí málo, znamená mít právě tolik, kolik reálně využijete. Že vám věci přerůstají přes hlavu, poznáte nejlépe podle toho, že údržbou a úklidem trávíte tolik času, že najednou nezbude na to podstatné – což je obvykle čas s blízkými nebo s koníčky. V tu chvíli je dobré udělat čistku a poslat dál to, co vás obírá o čas. Dobrá zpráva je, že máte opět pouze jednoho protivníka – vlastní hlavu. Je nutné zbavit se všech klamavých pocitů jako „to se může hodit“, „jednou začnu cvičit/malovat/hrát na flétnu“, „byl to přece dárek“… Protože upřímně: hodit se to téměř jistě nebude (v rámci „debordelizace“ jsem poslala dál dvacet procent věcí z naší domácnosti a pouze o jediné jsem si později řekla, že se mohla hodit – ale ne natolik, abych si ji pořídila znovu) a cvičit ani šít už nejspíš nezačnete (ale klidně si ještě dejte nějakou zkušební lhůtu, třeba měsíc).

Královna udržitelného života

Průkopnicí konceptu zero waste je nepochybně Bea Johnsonová. Jistě jste o ní už slyšeli – ano, je to ta dáma, která s celou rodinou ročně vyprodukuje hromádku odpadu tak malou, že se vejde do zavařovací sklenice. Napsala o tom knihu Domácnost bez odpadu, která se stala biblí všech, kdo chtějí žít trochu zodpovědněji a klidněji. Přiznám se, že jsem se jí docela dlouho vyhýbala, protože jsem měla pocit, že bude až příliš mravokárná a nekompromisní, ale opak je pravdou. Pokud potřebujete trochu nakopnout ke změně, přečtěte si ji. Bea sdílí své rady i svou cestu k zero waste (a netají se tím, že některé pěšiny byly slepé a neosvědčily se). Velmi často upozorňuje, že totéž nemusí vyhovovat i vám, nebo že to dokonce ve vašich geografických podmínkách nemusí být možné. Svůj koncept shrnula do pěti zásad, které se do češtiny překládají jako 5Z: zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat, zkompostovat. Každé z nich věnuje poměrně velký prostor se spoustou praktických rad, jak na to. Já je jen ve zkratce shrnu.

Třídit nestačí

Často dnes čteme, že Česko je špička v třídění odpadu. Moc se ale nemluví o tom, co se s ním po vytřídění děje. Ani o tom, že samotné třídění ani recyklace problém s odpadem nevyřeší.

  • Důležité pojmy – Nejprve je důležité zdůraznit, že třídění a recyklace nejsou totéž. Vytřídění odpadu je pouze prvním krokem k recyklaci, k níž se zdaleka nehodí každý kus, který skončí v barevném kontejneru. A i ten, který dostane šanci na další život, něco stojí – technologie jsou drahé, spotřebovává se energie, voda, zvyšuje se uhlíková stopa.
  • Plasty – Zvlášť patrné je to u plastů. Ty putují na linku, kde se vytřídí materiál, jenž se dá recyklovat. A jde o pouhých 30 procent. Zbylých 70 procent putuje tam, kam odpad netříděný, tedy do spalovny. Nebo hůř: na skládku. Vybrané druhy plastů se recyklují, nedají se ale použít na cokoli. Nesmějí přijít do styku s potravinami (s výjimkou PET lahví), nemají tak dobré vlastnosti jako plast nový. Kvůli těmto omezením a poměrně vysokým nákladům o ně není velký zájem. Jde o umělé řešení, které podle mnoha prognóz není udržitelné.
  • Další odpad – Sklo, papír nebo kov se recyklují lépe, metodika a použitelnost jsou už zavedené. Opět ale platí, že recyklovaný výrobek má horší vlastnosti než nový a v mnoha případech ho nemůže plně nahradit. I v tomto případě je proto lepší, když odpad vůbec nevznikne.

1. Zamítnout

Nejdůležitější je samozřejmě první krok: zamyslete se, jestli novou věc vážně potřebujete. Nejčastěji kupujeme zbytečné oblečení (jasně, černá trika už máte tři, ale bylo tak levné!) či bytové doplňky (od nového nábytku po další vonnou svíčku). A to všechno umí udělat pořádný vítr v peněžence. Zbytečné jídlo obvykle nestojí tolik, ale i tyhle malé sumy se nasčítají – všechny ty kávy po cestě do práce, které si pořádně nevychutnáte, čokoládové tyčinky, co zhltnete cestou k autu, protože jste si neudělali čas na pořádné jídlo, potraviny, které vyplýtváte. Domácnost ale plynule zahlcují i věci, které jsou zdarma – katalogy, letáky, vzorky zdarma, propisky, dárky k nákupu, o něž nestojíte. To všechno k vám proudí (často i s hromadou obalového materiálu) a buď se tam usazuje, nebo marní váš čas tím, že věci opět musíte organizovat a lifrovat do popelnice. Podle Bey je Zamítnutí nejtěžší, protože s sebou nese společensky nepříjemné situace. Nechcete se cítit moc jiní nebo divní, nechcete nikoho urazit. Pokud ho ale zvládnete, zjistíte, jak moc se vám uleví – psychicky i finančně.

2. Zredukovat

Zamyslete se nad svými minulými nákupy. Jaké věci opravdu potřebujete a využíváte? Markantní je to opět zejména u šatníku. Funguje na něj Paretovo pravidlo 80/20 – tedy že 80 % času strávíte ve 20 % oblečení. Kuchyně se tváří nenápadněji, ale platí to na ni taky. Opravdu vaříte podle všech kuchařek? Používáte všechny přístroje – i jogurtovač a fritézu? Má smysl vlastnit škrabku na citrusovou kůru či několik druhů forem na dort, když vždycky používáte tu dvaceticentimetrovou? Bea věnuje značný prostor i plánování nákupů a jídelníčku. Mnohé rady v téhle kapitole jsou pro nás samozřejmé, protože se v Česku mnohem víc vaří, zavařuje a vyrábí než v USA. Zaujala mě ale střídmost Beiny spíže. Nenajdete tam v tutéž dobu různé druhy těstovin či luštěnin, kuskus, quinou, jáhly i bulgur. Bea jezdí týdně nakupovat do bezobalového obchodu a bere vždy jen konkrétní množství přílohy, kterou ten týden plánuje vařit. Připojuje i schéma jejich jídelníčku, podle něhož připravuje v pondělí těstoviny, v úterý luštěniny, ve středu těsto (domácí pizza, quiche, tortilly…) a tak dále. Ve stejnou chvíli má tedy ve spíži pouze jednu obilovinu, jeden druh těstovin a jednu luštěninu. Ačkoli to na první pohled vypadá omezující, jedí díky tomu pestřeji, protože se potraviny víc točí. Možná by to u vás nefungovalo, protože váš rytmus vyžaduje trochu víc zásob, ale můžete se zamyslet, zda opravdu potřebujete mít ve spíži NĚKOLIK druhů potravin stejného typu.

3. Zužitkovat

U jídla je to jasné, chce to plánovat a přemýšlet o něm. Patří sem také znovupoužitelné obaly: látkové tašky a sáčky, krabičky, lahve na vodu. Bea ale myslí i na věci, které už byly vyrobeny. Pokud něco sháníte, je nutné koupit to nové? Neposlouží stejně i věc z druhé ruky? Nestačí si ji půjčit nebo s někým sdílet? A naopak: to, co je pro vás zbytečnost, může být pro druhé poklad. Než věc odnesete k popelnici, zkuste ji prodat, darovat nebo swapnout, tedy vyměnit. V tomto ohledu velmi dobře fungují různé swapovací skupiny, weby za odvoz a sousedské party. Pokud už něco kupujete, je fajn volit věci, které jsou kvalitní, a budou tudíž sloužit déle. A také ty, jež se dají opravit.

4+5: Zrecyklovat a Zkompostovat

Třídění odpadu se stalo přirozenou součástí našich životů. To je chvályhodné, ale bohužel ne spasitelné. Proč recyklace odpadu nestačí, se dočtete v boxu na konci článku. Specifickým druhem recyklace (a jediným opravdu funkčním) je kompost, v němž se ekologicky zbavíte rostlinného odpadu. To je téma tak zajímavé, že se mu chci věnovat v jednom z dalších dílů.

A kolik všechno stojí?

Možná se teď chytáte za hlavu, kde na všechno při současném zdražování máte brát. A možná nevěříte, že zero waste je tak báječné. Zkuste to – třeba jen jediný měsíc. Nepotřebujete žádné peníze navíc, nemusíte kupovat plátěné sáčky a fešné designové sklenice. Podle bodu tři totiž máte zužitkovat to, co už máte. Takže klidně choďte nakupovat s igeliťáky a taškou, co se teď povalují doma. Naplánujte jídelníček, zamiřte na trh a do bezobalového obchodu, kde nečíhají žádná předražená lákadla typu průmyslových cukrovinek a impulzivních nákupů, a nepořizujte ani žádné spotřební zboží, které opravdu nutně nepotřebujete (zimní boty, pokud se na těch starých udělal žralok, jsou povoleny). Na konci experimentu porovnejte výdaje. Ušetřili jste? Vsadím se, že ano. A navíc jste nemuseli chodit tak často s košem.

Kam s jídlem, které zbude

  • Doneste přebytky z narozeninové oslavy do práce a označte je jako volné ke snězení. • Nabídněte pokrmy na svých sítích. • Vyfoťte přebytky a pošlete výzvu do tematických skupin, například Sdílení jídla Praha.
  • Pokud máte přebytky ovoce ze zahrádky, o které se rádi podělíte, nabídněte je kolemjdoucím v sáčku, který pověsíte na plot. 
  • Myslete na lidi v nouzi.
  • Obraťte se na pobočky Armády spásy, Charity ČR či azylových domů, zda by jídlo mohly přijmout. Nejvíce ocení ovoce a zeleninu, pečivo, mléčné výrobky před koncem záruky či neotevřené konzervy.
    Aplikace Dishygo umožňuje rychlé vložení nabídky obsahující fotku a popis jídla a místo, kde je možné ho vyzvednout.

Potravinové banky – Každý kraj disponuje minimálně jednou potravinovou bankou (www.potravinovebanky.cz).

Aplikace Nesnězeno – Mobilní aplikace Nesnězeno ukáže podniky v nejbližším okolí, které konkrétní den nestihly prodat všechno jídlo. Zbylé porce meníček i dalších dobrot nabízí se slevou minimálně 30 procent.

Zdroj: časopis Gurmet, BEA JOHNSONOVÁ: Domácnost bez odpadu, zachranjidlo.cz

Související články