Na některých balkonech se toho dnes pěstuje víc než v mnohých zahradách na předměstí. A proč vlastně ne. Když zvolíte správné plodiny, může vás docela dobře nakrmit i úroda z květináče.

Vypěstovat z ničeho něco, co můžete sníst, v sobě má cosi atavistického, nemluvě o kvalitě a samozřejmě v dnešní době o penězích. Průměrný panelákový balkon nebo pouhý parapet vás pochopitelně neuživí, jídelníček ale dokáže velmi zpestřit, zvlášť pokud se rozhodnete pěstovat plodiny, které v běžné síti nejsou obvykle k mání, jako jsou některé druhy chilli papriček, lupeny mizuny nebo drobné měsíční jahůdky.

Méně je více. Už zase

Zazelenit balkon je snadné a lákavé. Nepotřebujete téměř nic a semínka i sazenice jsou všude kolem – můžete je koupit na trzích i v supermarketech, swapují se i darují. Pak se snadno stane, že vám zahrada přeroste přes hlavu a stanete se jejím otrokem. Zvlášť když vysadíte pár truhlíků zeleniny, která lační po vodě. Proto je opět lepší držet se minimalismu a opravdu pečlivě si rozmyslet, co pro vás osobně má smysl pěstovat, co vyhovuje vašemu životnímu rytmu a samozřejmě orientaci balkonu či parapetu. S dobrým plánem vás ani to nemusí omezit v rozmanitosti, hlavně pokud jste zvyklí jíst sezonně. Začnete salátem a klíčky, navážete ředkvičkami, a když se jaro začne lámat do léta, vyměníte je za jahody a rajčata.

Hlavně hnojit

Pěstování v truhlíku má svá omezení (ale zase vás neotravují slimáci!) nejen co se týče latifundií, ale i živin. Rostlinku, která žije v pár hrstech hlíny a plodí jako o život, je potřeba častěji hnojit. K dispozici už je celá řada zcela přírodních hnojiv. Nejoblíbenější je asi „žížalí čaj“ neboli vedlejší produkt vermikomposteru. Ty jsou ve městech docela rozšířené, poptejte se v okolí nebo na sousedských internetových skupinách. Majitelé žížal je docela ochotně poskytnou. Pokud máte k dispozici větší prostor (dvorek nebo terasu) a vejde se vám pár vyvýšených záhonů, stojí za to, nastudovat si pár zásad permakulturního pěstování, kdy se pěstují některé rostliny společně a výsev a sklizeň na sebe navazují.

Pěstovat zeleninu na balkoně se naučí každý, klidně systémem pokus–omyl. Je to ale zbytečné, protože když se rozhlédnete kolem sebe, narazíte na tucet lidí, kteří mají větší zkušenosti než vy a rádi se o ně podělí. Ať už jde o nadšené kolegy se „zelenýma“ rukama, povídavé prodejce na farmářských trzích, nebo různé programy a výzvy na internetu. Chce to jen začít. Klidně s jediným truhlíkem ředkviček.

Co se vyplatí pěstovat v bytě

  • Bylinky – žádná novinka. Nad čerstvé bylinky zkrátka není. V květináči jsou pohodlně po ruce bez velkých investic. Předpěstované rostlinky jsou levné, semínka ještě levnější. Přebytky můžete na konci sezony zamrazit nebo usušit.
  • Lupení – zaměřte se na špenát, rukolu, mizunu a mibunu nebo šruchu. Ze země vykouknou jako první a sklízíte je během pár týdnů. Zatímco lupení z obchodu podléhá rychlé zkáze, v květináči čeká v nejlepší kondici jen na to, až na ně dostanete chuť.
  • Saláty – za pár korun můžete na trhu koupit předpěstovanou rostlinku nebo to zkusit ze semínka. U klasických hlávek postupně otrhávejte listy a nechte si středové srdíčko. Salát neuvěřitelnou rychlostí znovu obroste a bude vás těšit celé jaro.
  • Ředkvičky – ideální tip pro začínající zahradníky. S minimálním úsilím, zkušenostmi i prostorem můžete už za měsíc sklidit slušný svazek. Vysázejte je do květináče nebo truhlíku, za 14 dnů trochu protrhejte naklíčené rostlinky, ať mají prostor (vytrhané lístky vmíchejte do salátu nebo nasekejte do jarní pomazánky), a těšte se na úrodu.
  • Lichořeřišnice – krásná na pohled, výborná do salátů, pomazánek i bylinkových másel, skvěle posilující imunitu. Zvládnete ji vypěstovat i ze semínka. Stačí, když se chytne jediné, a roste jako ďas.
  • Rajčata – nejvděčnější balkonový mazlíček. Máte-li místo, vysaďte velké keříky do pytlů nebo kbelíků. Na malý prostor si kupte cherry rajčata. Rajské nepotřebuje nic než slunce, vodu a odmění se bohatou sklizní. Jediný keřík cherry rajčátek mi loni postupně vyplodil asi tři čtvrtě kila plodů.
  • Jahody – na výběr máte desítky odrůd, od drobných měsíčních, připomínajících lesní jahůdky, po velké, rudé plody. Potřebují občas přihnojit, ovšem za to budou plodit až do podzimu. Pokud je nenecháte zmrznout a také přes zimu občas zalijete, budou další rok připraveny, hned jak vyleze první pořádné slunce.
  • Chilli papričky – stejně jako rajčata chtějí jen slunce a vláhu. Hlavní výhodou pěstování vlastních plodů je, že se dostanete i k odrůdám, které byste v obchodech pracně sháněli.
  • Fazole a hrách – rostou rychle a docela hodně plodí. Zvládnete je pěstovat i v truhlíku, když jim dáte oporu, po které budou šplhat. Vyžadují ovšem poměrně dost vody. Ty moje vypadaly nadějně, rostly krásně, něco i vyplodily, ale přestože jsem je hodně zalévala, postupně usychaly a květináč je nevyživil. Na větších balkonech a terasách, zvlášť pokud tam máte zavedenou vodu a můžete si dovolit hlubší nádobu, je to ale skvělá volba.
  • Brambory – pěstují se v jutovém pytli (případně jsou teď dost populární pytle s „dvířky“, které odhalují kořenový systém a usnadňují sklizeň). Na dno dejte trochu hlíny, na ni dvě nebo tři brambory a zasypte substrátem. Brambora začne klíčit a růst, vy postupně dosypáváte hlínu, abyste ji nepohřbili. A to je vlastně všechno. ";i:10;s:328:"Papriky, lilek, cukety – dají se pěstovat i bez zahrady, okno ale samozřejmě stačit nebude. Dobrodruzi to zvládají i na menších balkonech bez přívodu vody, ale počítejte s tím, že budete tahat mnoho kbelíků vody a před odjezdem na dovolenou budete muset zařídit své džungli pečovatelku.

Druhé kolo aneb Regrow

Ještě loni to vypadalo, že regrow, neboli pěstování z odřezků, bude drobná výstřednost těch, kdo minimalizují odpad. Regrow si ale podmanil Pinterest i Instagram a trendu se chytily i první firmy, které nabízejí speciální pěstební nádoby.

Princip je jednoduchý. Místo abyste vyhodili odřezky do koše nebo v lepším případě do kompostu, umístíte je do misky s vodou a počkáte si, až vyraší nová nať – čerstvá, křehká, slaďoučká či pikantní podle druhu zeleniny. Na znovuvypěstování se hodí kdeco: řapíkatý i bulvový celer, všechny druhy kořenové zeleniny, cibule všech barev, jarní cibulka i stroužek česneku, saláty, ředkve i ředkvičky nebo třeba fenykl. Odřezek (měl by být o fous větší, než byste odřízli na vyhození, asi dva až tři centimetry) umístíte na plech nebo do nádobky s vodou a počkáte si, než vyklíčí, což trvá pár dnů, ale i několik týdnů. Pěstování z odřezků je ideální na přelomu zimy a jara, kdy toho ještě moc neroste. A samozřejmě jako u všeho platí, že čím kvalitnější a méně chemicky ošetřená je zelenina, z níž odřezek pochází, tím kvalitnější a výživově hodnotnější lupení vyroste.

Zdroj: časopis Gurmet

Související články