Jedinečný gastronomický zážitek na vás čeká v Polsku, kde tradičně servírují dvanáct chodů, což je nejen symbolem dvanácti měsíců v roce, ale také dvanácti apoštolů, které poslal Ježíš hlásat novou víru. Jídla jsou samozřejmě bezmasá (ani by se neměla smažit na sádle), na druhou stranu potěší hojnost ovoce, ryb a hub. Říká se, že vše musí pocházet ze čtyř koutů polské země – tedy z lesa, pole, moře a zahrady. Poláci hodně používají zeleninu či sušené houby, jednou z klíčových surovin je červená řepa.

Baršč, pokrm bohů

Vánoční hostina začíná slavností „lámání chleba“, které je symbolem lásky, přátelství a odpuštění. Poté už hospodyně podává první chod, obvykle baršč, nádherně červenou polévku z řepného kvasu a řepného vývaru, který se oproti klasickému ukrajinskému boršči připravuje bez masa i smetany. Kromě baršče, jenž si vydobyl přezdívku pokrm bohů, se vaří také hřibová polévka či sladká mandlová s rozinkami, mlékem a rýží. Je však nutné poznamenat, že ona dvanáctichodová večeře není nikdy stejná. Liší se rodinu od rodiny, region od regionu, takže slavnostních vánočních pokrmů najdete u našich severních sousedů desítky. Nikde ovšem nechybějí speciality z ryb, a to jak sladkovodních, tak mořských. Oblíbené jsou sledě ve smetanové omáčce, lín v omáčce vinné, kapr v aspiku či pečený kapr servírovaný s teplým kysaným zelím, houbami a bramborami. Neušklíbejte se. Heslo Proti gustu žádný dišputát platí v gastronomii víc než jinde.

Zdroj: Youtube

Co znamená grzaniec

Součástí štědrovečerní hostiny jsou samozřejmě pirohy, které jako národní pokrm těžko mohou chybět. Tentokrát plněné zelím či houbami, na menu najdete i zelné listy připravené jako závitky a plněné buď kořeněnou směsí rýže, či pohankou a houbami. Velký prostor mají také sladké pokrmy, většinou perník, kompot ze sušeného ovoce a makový závin, v luxusní podobě bohatě prošpikovaný mandlemi, ořechy a rozinkami. A musíme zmínit ještě jednu kuriozitu, ze které však většina pravověrných Čechů nadšená moc nebude. O Vánocích v Polsku frčí grzaniec. Co to je? No, raději se něčeho podržte... Zatímco u nás pijeme svařené víno či medovinu, tohle drnčivé polské slovo (samozřejmě jen vizuálně, protože se vyslovuje gžanijec) je názvem pro svařené pivo.

Chvilka pro mikrovlnku

Poláci k pivu přistupují bez zbytečných zábran, protože když nás v létě může zchladit, proč by v zimě nezahřálo? Stačí ho jen dochutit hřebíčkem, skořicí a trochou cukru a pak dát na chvilku do mikrovlnky. Na závěr přidáte už jen plátek citronu nebo pomeranče a pivní životabudič je na světě. Chcete to vyzkoušet? Nabízíme jednoduchý recept. Potřebujete tři hřebíčky, půl badyánu, půl centimetru skořice a půllitr piva. A také lžičku cukru nebo medu a plátek chemicky neošetřeného pomeranče nebo citronu. Koření nahrubo roztluč te v hmoždíři a nasypte s cukrem do piva. Pak pivo dejte na tři až čtyři minuty do mikrovlnné trouby (musí být hodně horké, ale nesmí se vařit) a na závěr přidejte plátek pomeranče či citronu. Ale Plzeňákům o tom raději neříkejte.

Dokonalý životabudič

Pokud tenhle experiment přežijete, a my věříme, že ano, můžete s námi na okružní cestě pokračovat. Právě se drápeme přes tatranské Rysy (tedy společný vrchol Poláků a Slováků) do hornaté země, kde se stále cítíme tak trochu jako doma. Díky někdejšímu společnému soužití v jedné republice máme hlavní jídlo stejné – na Slovensku díky české inspiraci také zvítězila ryba s bramborovým salátem, ale zbytek štědrovečerní večeře se výrazně liší. Na vánočním stole totiž nenajdete rybí polévku, ale oblíbenou kapustnicu, která je jednou z nejzajímavějších polévek světa. A pokud se občas srovnává s naší zelňačkou, je to asi totéž, jako byste porovnávali ošuntělou starou škodovku s výkonným ferrari. Samozřejmě v náš neprospěch. Pravá domácí kapustnica je velmi hutná, silná, chuťově bohatá a často se používá jako životabudič po silvestrovské půlnoci. Na Slovensku existují stovky rozličných rodinných receptů, které se liší použitím nejrůznějších ingrediencí. Do polévky posílené lákem z kyselého zelí se totiž přidávají nejen houby a pikantní klobása, ale třeba také sušená jablka či švestky, uzená žebra, brambory, česnek či feferonky. Druhou specialitu pak představují opékance (či bobalky), tedy maličké bochánky velikosti pingpongového míčku, připravené z kynutého těsta a bohatě sypané mákem.

Kapr s citronovou omáčkou

Zatímco z Polska na Slovensko jsme museli překonat vysoké tatranské hřebeny, ze Slovenska do Rakouska stačí pouze přeplavat Dunaj. A i když bude v zimě hodně studený, bude to rozhodně snazší než najít zdejší typické vánoční jídlo. Začněme ve Vídni, kde můžete narazit na variaci české klasiky, tedy pečenou rybu se salátem, ovšem místo kapra se většinou servíruje delikátní candát. A také bramborový salát se od toho našeho výrazně liší – je lehčí a svěžejší. Kapra připravují Rakušané také, ovšem pečeného vcelku a servírovaného s bramborami a citronovou omáčkou. Daleko častější jsou rybí knedlíčky s jemnou bylinkovou omáčkou či pečené klobásky. V horských oblastech můžete ochutnat zvěřinu, ale i pečeného candáta podávaného s kyselým zelím dušeným s bílým vínem a zjemněným šlehačkou.

Mozartova párková polévka

Tuhle poněkud nezvyklou, ale velmi zajímavou kombinaci jsme vyzkoušeli před pár lety o Vánocích v hotelu Theresa, kde vaří Stephan Eger, bývalý závodní lyžař a dnes prvotřídní šéfkuchař. Na zajímavou gastronomickou tradici narazíte v Salcburku. Mozartovo rodiště je dnes považováno za nedílnou součást Rakouska, ale nebylo tomu tak vždy. Salcburk, dříve počešťovaný na Solnohrad, byl od raného středověku sídlem biskupa, a tudíž i samostatným městem, které nepatřilo k Rakousku ani k Německu. A protože tu o Vánocích dodržovali přísný půst, první jídlo jedli až po návratu z půlnoční mše, tedy někdy kolem druhé hodiny ranní. Jednalo se o párkovou polévku s nudlemi, která zůstala pro tři čtvrtiny domácností štědrovečerním pokrmem dodnes. Vše si Rakušané pořádně vynahradí až opulentním obědem na Boží hod vánoční.

Husa s kaštany a se zelím

Na cestě kolem českých hranic nám už zbývá jen jediná země, přesto dvě úplně odlišné gastronomické kultury. Kulinární tradice Bavorska a Saska se totiž výrazně liší. V Bavorsku vládnou tradiční opečené klobásky, podávané se zelím a s chlebem, bramborami, případně s těstovinovým salátem, ale někde smaží také řízky s bramborovým salátem, který je ovšem odlišný od toho českého, protože ho připravují bez majonézy. Uvařené brambory se nakrájejí na tenké plátky a pak zalijí zálivkou z octa nebo citronu, oleje, cukru, soli a pepře. Občas se na svátečním stole objeví také ryba, nikoli kapr, ale pečená štika, uzený pstruh nebo lahodný candát. Zřejmě nejoblíbenějším vánočním jídlem je však pečená husa či kachna plněná kaštanovou nádivkou s červeným zelím a bramborovými knedlíky, která se však podává až v poledne na Boží hod vánoční. Jako dezert se u našich severozápadních sousedů objevuje sladká rýže se směsí červeného ovoce, tedy rybízu, višní, malin či brusinek, zahuštěná pudinkem a ozdobená mandlovými lupínky. Oblíbená jsou také zapečená jablka s rebarborou, citronovou kůrou a skořicovou drobenkou, k čemuž se podává domácí vanilková zmrzlina.

Krušnohorská devítka

Na závěr vám představíme zajímavou štědrovečerní tradici, která patří k naší historii, protože ji založili a po dlouhou dobu udržovali němečtí horníci v Krušných horách. Ve druhé polovině 20. století téměř vymizela, ale naštěstí se v posledních letech zase vrací. Jmenuje se Neunerlei, což znamená devatero, a přestože se nejprve objevila v hornických rodinách, později pronikla mezi sedláky a měšťany. Na Štědrý večer se podávalo devítichodové menu, které mělo značně symbolický význam. A jak tedy tradiční skládanka pokrmů vypadala? Nesměla chybět klobáska s čočkou, to aby v novém roce nebyla bída, ze stejného důvodu se servírovala také jahelná kaše. Na štědrovečerním stole nechyběla červená řepa (aby líce byly rudé, tedy aby byli všichni zdrávi) a také podmáslí, to aby hlava nebolela. Také se podávaly knedlíky, aby se tolary přikutálely, a kyselé zelí, aby šla práce dobře od ruky. Celer byl symbolem plodnosti, brambory spořivosti a houby nakyselo se jedly pro radost a štěstí. Pokud na německou stranu Krušných hor zajedete, můžete „devatero“ vyzkoušet, protože v některých restauracích ho servírují nejen o Vánocích, ale během celého roku.

POLSKÝ MAKOVEC

V mnoha zemích světa je mák na indexu, ale obyvatelé střední Evropy maková jídla milují. Inspirujte se u našich severních sousedů a vyzkoušejte polský makovec.

FORMA 24 x 24, PŘÍPRAVA 45 MINUT

Suroviny:

KORPUS:

  • hladká mouka 350 g
  • cukr moučka 100 g
  • studené máslo 250 g
  • žloutek 3 ks
  • prášek do pečiva 1 lžička
  • sůl špetka

MAKOVÁ NÁPLŇ:

  • mletý mák 400 g
  • změklé máslo 100 g
  • hladká mouka 50 g
  • vejce 5 ks
  • cukr krupice 200 g
  • kakao 1 lžíce
  • sušené brusinky 1 hrst
  • vlašské ořechy 1 hrst
  • sůl špetka

POLEVA:

  • cukr moučka 100 g
  • citronová šťáva 1 lžička
  • voda 2 lžíce
  • mletý mák na ozdobu

Postup:

  1. Připravte korpus: mouku prohněťte s máslem do drobenky. Přidejte ostatní suroviny a vypracujte hladké těsto. Pracujte rychle, jako když připravujete křehké těsto. Rozdělte ho na dvě části, zabalte do potravinářské fólie a odložte na 1 hodinu do lednice. Pak jednu část rozválejte a vložte do zapékací formy vyložené pečicím papírem. Pečte v troubě předehřáté na 180 °C asi 15 minut a nechte zchladnout.
  2. Připravte náplň: bílky oddělte od žloutků. Žloutky s cukrem vyšlehejte do pěny, přidejte mák, změklé máslo, mouku, kakao, ořechy a brusinky. Bílky vyšlehejte se solí do tuhého sněhu a jemně ho vmíchejte k makové směsi. Hotovou náplň naneste na upečený korpus.
  3. Zbylé těsto rozválejte a položte na náplň. Pečte na 180 °C asi 50–60 minut. Pak makovec nechte zchladnout. Z cukru, vody a citronové šťávy utřete polevu, vychladlý koláč jí polijte a lehce posypte mákem.

RAKOUSKÉ SKOŘICOVÉ HVĚZDIČKY

Ochutnejte něco mimořádně dobrého a pusťte se do skořicových hvězdiček, které symbolizují Vánoce.

2 PLECHY, PEČENÍ 45 MINUT, PŘÍPRAVA 1,5 HODINY

Suroviny:

  • mleté mandle 250 g
  • cukr moučka 200 g + na podsypání plochy
  • velký bílek 2 ks
  • mletá skořice 2 lžičky
  • mletý zázvor 1 lžička
  • citronová šťáva 1 lžička
  • kůra z 1 citronu

Postup:

  1. Bílky dejte do misky a šlehejte. Jakmile se začne tvořit pěna, vsypte cukr a šlehejte dál. Kvůli velkému množství cukru se nevytvoří klasický sníh, spíš nadýchanější bílková poleva. Pokračujte se šleháním ještě zhruba 10 minut. Asi čtvrtinu směsi odložte stranou,
  2. Do zbylé bílkové směsi ručně vmíchejte mandle, citronovou šťávu, kůru a koření. Vznikne tuhé, trochu lepivé těsto. Zakryjte ho potravinářskou fólií a dejte na 30 minut chladit do lednice.
  3. Pracovní plochu posypte cukrem a těsto vyválejte na tenkou placku (nejspíš bude trochu lepit, takže ho klidně posypte také) a vykrájejte z ní hvězdičky. Každou potřete odloženou bílkovou polevou (měla by mít konzistenci jogurtu, pokud zhoustla, trochu ji nařeďte mlékem) a vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem. Pečte v troubě předehřáté na 150 °C asi 12–15 minut, poleva rozhodně nesmí zhnědnout. Hvězdičky můžete jíst hned, neuškodí jim ale ani rozležení.

Zdroj: časopis Gurmet, Libor Budinský. Publicista Libor Budinský se věnuje světu gastronomie již dvacet let. Je autorem knihy Nejlepší pražské restaurace. Posledních sedm let je redaktorem časopisu Gurmet.

Související články