Z přístavu na širé moře vyplul pouze jednou, ale pozornost přitahuje stále. Titanic bude vždy ta největší legenda, která kdy brázdila oceán. V těchto dnech si připomínáme 112 let od tragédie, jež železný koráb poslala ke dnu. Jednalo se o skutečné město na vodě, zázračnou zem, která přes 2000 cestujících hostila na cestě přes Atlantický oceán. Stravování na moři bylo tradičně vrcholem dne každého pasažéra. Umíte si představit, jakými lahůdkami rozmazlovali cestující své jazýčky?

Zdroj: Youtube

Prvotřídní kuchyně a exotické pochutiny

Tištěné jídelní lístky přetékaly nejnovějšími pokrmy francouzské kuchyně pro cestující 1. třídy. Cestující ve 2. třídě si mohli vybrat z jídel, která se vyrovnala většině regionálních hotelů, ve 3. třídě bylo na denním pořádku prosté jídlo a jeho velké množství, ovšem špatně se rozhodně neměli. Jako dezert se kupříkladu podával pomeranč. Pro nás obyčejné ovoce, ale pro většinu lidí z dané třídy exotické ovoce, které do té doby nikdy nejedli, protože se do Evropy běžně nedováželo. Stravování bylo mimochodem vždy zahrnuto v ceně jízdenky.

Rozdíly mezi třídami byly obrovské

Na Titanicu byl jídelní zážitek silně závislý na třídě, v níž cestující jeli. První třída měla na výběr několik luxusních restaurací, včetně hlavní jídelny na palubě D a À la carte restaurace na palubě A, kde mohli ochutnat kaviár, humra, křepelky z Egypta nebo francouzskou zmrzlinu. Restaurace na palubě B byla nádherně zdobená a zařízená v přímo královském francouzském stylu a měla až 150 míst k sezení.

Pro cestující, kteří raději stolovali v soukromí, byla k dispozici apartmá s vlastní oddělenou jídelnou. Novinkou byla snídaně podávaná přímo v kajutách, kterou umožnily ohřívače jídla. Služebnictvo mělo k dispozici vlastní jídelnu pro služky a komorníky, kteří byli obsluhováni uniformovanými stevardy. V tomto podivném mezisvětě neměli práva ani výsady cestujících z první nebo druhé třídy, přesto byli považováni za důležitější než lodní posádka, a proto stolovali odděleně.

Druhá a třetí třída měly své vlastní, méně opulentní, jídelny​ a omezenější byl i dostupný servis. Kupříkladu v 1. třídě měli k dispozici nůžky na hrozny, ve 2. museli jednotlivé bobule otrhávat ručně, i když jídlo pro horní dvě vrstvy pocházelo ze stejné kuchyně.

Jídelníček pro všechny, s výjimkou luxusní restaurace na palubě B, pro kterou platila trochu jiná pravidla, a jídlo nebylo v ceně jízdenky, plánoval stevard Andrew Latimer. Ve spolupráci s vedoucími jednotlivých kulinářských oddělení plánoval jídelníček na každý den podle dostupných surovin a podle toho, kdy byly potraviny v sezóně. Pokroky v oblasti chlazení, chladírenských skladů a rychlejšího zásobování z jatek, rybích trhů a od dodavatelů ovoce a zeleniny nabízely mnohem větší výběr potravin pro všechny cestující, než bylo dříve k dispozici.

Snídaně šampionů pro šampiony z první

Snídaně je prý nejdůležitější jídlo dne a pro nejbohatší cestující měla přímo gigantické rozměry. Skládala se převážně nejméně ze tří chodů, které zahrnovaly například pečená jablka, snídaňové cereálie, kukuřičnou kaši, burizony. Dále vejce, uzenou rybu, jehněčí steaky se solí a černým pepřem obalené v mouce a osmažené na másle spolu s houbami a cibulí. K tomu nejvybranější marmelády, med a nechyběla ani řeřicha, u níž se věřilo, že podporuje trávení.

Snídaňové menu pro druhou třídu zahrnovalo ovesné vločky, uzeného sledě nebo hovězí maso podávané na lůžku z brambor, másla a sýra. K dispozici měli čerstvé ovoce, párky, koláčky nebo vejce. Velmi podobně na tom byla i třída třetí. Na výběr bylo od vajec, přes chleba, ovesné vločky až po slanečky.

Poslední večeře o deseti chodech

Plavba na Titanicu cestujícím přinesla mnohá potěšení, obsluze pak horké chvíle. Hosté první třídy zaplatili za lístky stovky liber (ekvivalent dnešních desítek tisíc dolarů) a cena se promítla i u jídla. Dekadentní jídelní lístek s večeří o deseti chodech z osudného 14. dubna 1912 je kromě děsivých pozůstatků z plavby také odrazem vysoké gastronomie. Servíroval se:

  1. Pošírovaný losos s omáčkou mousseline a okurkami.
  2. Marylandské kuře. Pokrm se skládá z obaleného a smaženého kuřete podávaného s omáčkou. Často se zdobilo banány.
  3. Cock-a-Leekie, tradiční skotská polévka z kuřete, pórku a rýže.
  4. Pečený holub s řeřichou, hlavní jídlo, středobod poslední večeře na Titanicu.
  5. Vejce à l’Argenteuil, míchaná vejce s chřestem.
  6. Consommé Olga, extra silný hovězí vývar vařený s portským vínem, který se podává s jeseteřím mozečkem jako přílohou.
  7. Uzený hovězí jazyk.
  8. Pâté de Foie Gras neboli pomazánka z husích jater.
  9. Pečené brambory ve slupce.
  10. Broskve Chartreuse v aspiku, recept z roku 1885, jehož příprava je technicky náročná, zdlouhavá a chce to hodně trpělivosti a přesnou ruku. Druhým dezertem na jídelním lístku byl Waldorfský pudink.

Mnohachodovou večeři si vychutnávali i cestující druhé třídy, podával se například pečený krocan, consommé s tapiokou, kuře na kari a jako dezert americká zmrzlina či švestkový pudink.

Zdroj: iGlanc.cz, Titanic Facts, Titanic Belfast

Související články