Štědrý den je spojen s mnoha mýty. Některé vycházejí ze starogermánských zvyků. Ty nejznámější a nejběžnější, zdobení stromečku, pečení cukroví nebo kapr k večeři, jsou paradoxně velmi mladé a dodržují se až od 19. století.
Vyšňořený stromek
Tradice zdobení stromků je velmi stará, zdobili je zřejmě už staří Keltové. Pod ozdobenými stromy slavili slunovrat, stálezelené jehličnaté větve si nosili domů, aby je ochránili před zlými duchy. Větve zdobili i staří Slované, na své chvojky věšeli červené stuhy, ořechy a sladkosti. Katolická církev se nejprve snažila všechny pohanské zvyky vymýtit, zdobení větviček ale bylo tak oblíbené, že je nakonec raději přejala a dodala jim svou vlastní symboliku. Zdobené vánoční stromky, jak je známe dnes, se objevily až v 17. století v Brémách, rozšíření do domácností jim trvalo dalších 200 let. Ani dnes si Vánoce bez ozdobeného stromku neumíme představit.
Kapr k večeři
Večeře, jíž lidé končili adventní půst, bývala opravdu štědrá. Zahrnovala obvykle devět chodů toho nejlepšího, co bylo ve stavení v zimě k mání. Obvykle obilné kaše, luštěniny, kroupy, sušené houby a ovoce. Kapr se na českých talířích začal objevovat až v 19. století. Dlouho ho hospodyně dělaly s hustou omáčkou z kořenové zeleniny a piva, teprve ve 20. století se objevila varianta smažená v trojobalu. Oblíbený bramborový salát s majonézou se přidal až po druhé světové válce.
Jíst, či nejíst?
Půst byl nedílnou součástí adventního období, kdy měl pomoci k rozjímání. Na Štědrý den se držela jeho přísná verze, tzv. půst újmy. Dnes už na něm netrvá ani církev (půst újmy vyžaduje jen na Popeleční středu a Velký pátek), takže pokud zrovna nelovíte zlaté prasátko, můžete se najíst bez výčitek. Chcete-li, aby byl i sváteční oběd v něčem tradiční, zvolte houbového Kubu nebo polévku – bramboračku, česnečku nebo hustou luštěninovou.
Kohoutkovi česneku
Na Štědrý den se myslelo i na zvířata v hospodářství a každé dostalo něco málo z hostiny. Zvyk se v určité podobě udržel dodnes. Mnoho rodin vyráží ven, aby nakrmily volně žijící zvířata. Sype se do krmítek, věší se lojové koule, plní krmelce.
Co přinese budoucnost
Magie výjimečného dne vedla k víře, že na Štědrý den můžete nahlédnout do budoucnosti. Některé zvyky se udržely dodnes – v mnoha rodinách krájejí jablka a doufají, že se na řezu objeví hvězdička, nebo pouštějí lodičky z ořechových skořápek, aby zjistili, kdo bude dlouho živ a koho čeká daleká cesta.
Od stolu se neodchází
Mezi další zvyky, které se dodržují, je jeden prostřený talíř navíc – pro náhodného kolemjdoucího nebo jako vzpomínka na někoho, kdo už s námi není. Drží se i pravidlo, že se od jídla nevstává, proto by hostitelka měla mít všechny chody na dosah ruky.
Nejkouzelnější den v roce
Ať už zvyky dodržujete, nebo si jen tak lenošíte u pohádek a cukroví, naplánujte si Štědrý den tak, aby proběhl v pohodě a radosti, abyste si užili své blízké i kouzelnou atmosféru. Nic důležitějšího totiž není.
Zdroj: časopis Gurmet, Barbora Štětinová: Redaktorka Gurmetu ráda o jídle čte, nakupuje ho, vaří i vychutnává. A ráda si o něm povídá.
