Ne že by nebylo v Amsterdamu kam zajít, tedy nepočítám-li rychlá občerstvení, hranolky, burger z automatů, který vám ohřeje mikrovlnka, a jiné fast foody. V uličkách podél kanálů najdete kuchyně skoro z celého světa. Ale kde je ta nizozemská? Nakonec jsem dorazila do správné uličky před malou restauraci chlubící se nabídkou typické místní kuchyně. Před vchodem stála fronta tak dlouhá, že než bych se dočkala stolu, určitě bych hlady nevydržela. Ovšem o kousek dál byla další, kde jsem dostala i stůl pro dva. Nebudu vás napínat. Nepochutnala jsem si na ničem typicky místním, protože typicky nizozemské jídlo je, řekněme, základní.

Otevřeni trendům

Nizozemci jako národ námořníků umějí připravit ryby i mořské plody, na vrcholu turistických ochutnávek jsou zasyrova nakládané sledě s cibulí. Herink se tradičně jí tak, že ho chytnete za ocas, zakloníte hlavu a jemnou rybu pomalu koušete. Jsou ovšem kreativní, umějí podchytit trendy, občas nakouknout do Belgie a Francie a podobně jako jiné koloniální velmoci otevřeli dveře různým kulturám. Za zmínku stojí bývalé kolonie, jako je Surinam a Indonésie. Odtud dorazilo dnes už „skoro“ nizozemské kuřecí saté a hlavní podíl na tom měla vlna přistěhovalců, jež vyvrcholila v sedmdesátých letech 20. století. Kuřecí saté je v Nizozemsku dnes oblíbené podobně jako chicken tikka masala v Británii. Indonéské kuřecí saté je plné orientálních chutí, nasládlé i pikantní, a příprava je hračka. A protože se na nás pomalu valí doba grilovací, napíchejte na bambusové špejle kousky masa a podávejte ho s typickou arašídovou omáčkou. Skvěle chutná s rýží, toastem, zeleninou či salátem.

Takže nejlepší jídlo v Amsterdamu je kuřecí saté!

Indonéské saté

Příprava: 40 minut + grilování 20 minut

Suroviny na 4 porce:

  • bambusové špízy na grilování
  • kuřecí prsa nebo stehna bez kosti 500 g

Marináda:

  • malá šalotka najemno nakrájená 2 ks
  • sójová omáčka 1 lžička
  • olivový olej 1 lžička •
  • ecap manis (indonéská sladká sójová omáčka) 125 ml
  • mletý koriandr 2 lžičky
  • mletý muškátový oříšek 2 lžičky
  • mletý římský kmín 1 lžička
  • mletá sladká paprika 3 špetky
  • sušený česnek 3 špetky

Směs na grilování:

  • kecap manis (indonéská sladká sójová omáčka) 70 ml
  • rybí omáčka 1 lžička
  • malá šalotka najemno nakrájená 1ks
  • limetová šťáva 2 lžíce

Buráková omáčka:

  • orestované buráky nebo hrubší burákové máslo 125 g
  • olivový olej 1 lžíce
  • česnek 1 stroužek
  • menší šalotka 2 ks
  • mletý římský kmín 1 lžička
  • mletý koriandr 2 lžičky
  • hnědý třtinový cukr 2–3 lžíce
  • špetka soli k dochucení

Servírování:

  • limeta 2 ks
  • jarní cibulka 3 ks
  • menší salátová okurka 1 ks
  • rýže nebo opečený toast

Postup:

  1. Všechny ingredience na marinádu rozmíchejte v hlubší misce. Maso nakrájejte na středně velké kostky a přendejte do připravené marinády, nechte v chladu marinovat nejlépe 2 hodiny nebo i přes noc. Bambusové špízy namočte do vody alespoň na hodinu, aby nasákly. Připravte do misky směs na grilování a smíchejte všechny ingredience. Rozpalte gril, nejlépe venkovní, nebo předehřejte gril v troubě či troubu na 200 °C. Jednotlivé kostky masa napíchněte na bambusové špízy, na každou asi 5 kousků. Přendejte na gril nebo dejte na lehce vymazaný plech a potřete asi polovinou směsi na grilování. Poté dejte do trouby a grilujte asi 15 minut, pak špízy otočte, potřete zbytkem grilovací směsi a opékejte na druhé straně. Kuře by nemělo být uvnitř růžové, ale propečené a měkké.
  2. Připravte burákovou omáčku rozmixováním všech ingrediencí. Kuřecí špízy servírujte s burákovou omáčkou, kterou navrch pokapejte limetovou šťávou, sójovou omáčkou kecap manis a podle chuti můžete přidat i chilli pastu (sambal oelek). Doplňte plátky okurky, najemno nakrájenou jarní cibulkou a kousky limety.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Profesí ostřílená právnička, srdcem nadšená cestovatelka a zapálená kuchařka.

Cestuje mezi Prahou, Máchovým krajem kolem Bezdězu a anglickým Brightonem. Všude hledá zajímavé recepty a kuchařské triky. A protože už jich má v šuplíku celou řadu, podělí se s vámi o ty nejlepší.

Zdroj: časopis Gurmet