Kdo je kdo

Jde samozřejmě o víno exkluzivní a poměrně drahé. Dobrá zpráva je, že pokud si chcete vychutnat bublinky v dobré kvalitě a za příznivější cenu, stačí se kousek přesunout. Dobré šumivé víno se totiž vyrábí po celé Evropě. Popojeďte mimo hranice Champagne a nechte si nalít francouzský crémant, jehož název je odvozen od slova crème, tedy smetana. Tu připomíná jeho hustá, bílá pěna i jemná chuť. Španělé jsou zase pyšní na svou cavu, Němci a Rakušané šumivé víno nazývají jednoduše sekt. Tak se ostatně označuje i u nás – a podle odborníků se směle vyrovná pravému šampaňskému, protože pro pěstování vína máme podobné podmínky jako slavný region.

Zdroj: Youtube

Bratranec z Itálie

Mezi nejznámější šumivá vína u nás patří bezesporu prosecco. To se od vyjmenovaných bublin trochu liší. Většinou jde o vína mladší, obvykle do roka, a nehodí se k dlouhému skladování. Nezrají v lahvích, ale ve velkých tancích. Tyto faktory se pak přirozeně odrážejí i v příznivé ceně. I tady najdete kousky vyrobené tradiční metodou kvašení v lahvích, je to ale spíš výjimečné. Jako prosecco se původně označovala konkrétní odrůda vína, to už ale neplatí. Dnes se jí říká Glera a smí se pěstovat výhradně v Itálii. Není jediná, z níž se slavné bubliny smějí vyrábět, víno musí obsahovat až 15 % jiných původních odrůd nebo – v případě růžového – Pinot noir. Dnes je prosecco ceněnou a přísně chráněnou italskou značkou, vyrábí se pouze v oblastech Veneto a Friuli. Ty nejlepší lahve nesou označení kontrolovaného původu DOCG (tedy Denominazione di Origine Controllata e Garantita), ale ani s méně přísným označením DOC neuděláte chybu.

S cukrem nebo bez

Aby se podpořilo kvašení vína, přidává se do něj dosážní likér, tedy směs vína a cukru. Jeho složení určuje, jak bude výsledek sladký. V minulosti bylo šampaňské jen sladké, mohla za to technologie a údajně i mlsný jazýček nejdůležitějších zákazníků – ruské šlechty a carské rodiny. Běžný obsah cukru byl kolem 200 g/l (pro představu, dnes bývá v nejsladších vínech označených doux kolem 50 g cukru na litr). V roce 1874 Louise Pommeryová zavedla demi-sec a dobyla s ním britský a americký trh. Dnešní demi mívá cukernatost 32–50 g/l. V současnosti jsou nejoblíbenější varianty sušší, obvykle brut (do 12 g/l) a extra brut (do 6 g/l). Existují dokonce i vína, kam se dosážní likér nepřidává vůbec, nazývají se brut nature nebo zero dosage. Sušší vína se však hodí spíš jako aperitivy než k dezertům, jak tomu bývalo v minulosti. Ze stejného důvodu se už nedoporučuje zdobit je jahodami, zbytečně by zvýraznily kyselost nápoje.

Správná sklenka

V dřívějších dobách, hlavně ve viktoriánské Anglii a v Rusku, se šumivé víno podávalo v baňatých sklenkách. Stavěly se do pyramid a rozlévání bylo skutečným zážitkem. Později se šumivé víno dlouho podávalo v úzkých sklenicích zvaných flétna. Štíhlý tvar akcentoval perlení, které v něm navíc dlouho vydrželo. Dnes si ale vinaři mnohem víc zakládají na chuťových tónech svých vín, a proto se začala podávat spíš ve sklenicích tulipánovitého tvaru, ve kterých patřičně vynikne buket.

Zdroj: časopis Gurmet, Barbora Štětinová: Redaktorka Gurmetu ráda o jídle čte, nakupuje ho, vaří i vychutnává. A ráda si o něm povídá.

Související články