Jaké nejchutnější jídlo jste ve svém životě ochutnala?

To vám řeknu na první dobrou, protože mi ve vzpomínkách okamžitě vyvstává jeho přesná chuť, vůně a místo, kde jsem ho ochutnala. Bylo to kung-pao v zapadlém malém bistru ve městě Si-an v Číně. Seděli jsme na plastových židlích mezi stavaři z vedlejší stavby, atmosféra byla jedinečná. Neuměli jsme si ani objednat, protože angličtina v Číně opravdu nefunguje a každé menu je psané především v jejich znacích. Tak jsem ukázala na jediné jídlo, které jsem poznala na vedlejším stole, a bylo to. Dokonalé.

Mění se vaše chutě? Třeba od dětství do dospělosti? Nebo od úspěchu v MasterChefovi a po možnostech vyzkoušet a ochutnat největší delikatesy světa?

Absolutně! Jako dítě jsem jedla tak, že když mi nějaké jídlo zachutnalo, mohla jsem ho jíst pořád dokola i několik měsíců. Ale vždycky mi chutnala Asie, to se nezměnilo. A co se týče soutěže, největší změny v mém jídelníčku přišly právě díky MasterChefovi, protože tam jsem si uvědomila, jak může být naše strava pestrá a bohatá, když se člověk přestane „bát“ ochutnávat.

Zdroj: Youtube

Cítíte, že se zvyšují vaše chuťové schopnosti? Rozpoznáte v jídle víc chutí a ingrediencí, vychutnáte si skutečné delikatesy?

Tím, že každý den objevuji nové chutě a snažím se často jíst v různých bistrech a restauracích, kde používají jedinečné suroviny, se moje chuťové buňky „cvičí“. Rozpoznání konkrétních surovin v jídle je však i pro profesionála oříšek, já si myslím, že tuhle disciplínu umím zvládnout pořád jen na nějakých 50 až 60 procent.

Existují nějaké vyhlášené pochoutky, jako jsou třeba ústřice, lanýže, kaviár či šneci, kterým jste ještě na chuť nepřišla? A říkáte si, co na nich ti lidé vidí?

Lanýže jsem si zamilovala od prvního sousta, takže k nim jsem se nemusela „přejíst“, ovšem takové ústřice jsou pochoutka, ke které si stále snažím najít vztah. Kaviár ani šneky nevyhledávám, ale nedělá mi problém je sníst.

Pojďme se vrátit k velké životní změně, kterou bylo vítězství v soutěži. Co vám tento úspěch vzal?

Vzal mi veškerý čas. Dostala jsem se do takového pracovního víru, že jsem se už dva roky nezastavila. Za tento vír děkuji, je to skvělé, ale na druhou stranu opravdu dost náročné.

A teď ta lepší stránka věci. Co všechno vám dal?

Dal mi šanci na druhý život, protože bez něj bych žila asi smutně a monotónně někde v kanceláři. Takže MasterChef mi toho dal opravdu moc. Na všech frontách.

Rozhodně vám otevřel dveře do světa gastronomie. Co se vám podle vás za dva roky od vítězství podařilo? Z čeho máte největší radost?

Nejsem zvyklá se chlubit, beru vše spíš jako malé schůdky k tomu, po čem sním. Ať je to přes 100 odučených kurzů, vlastní kuchařka, vaření na TV Nova, titulky v magazínech, spolupráce s panem Pohlreichem, či zařazení do výběru TOP 30 pod 30 magazínu Forbes, za vše děkuji a těším se ze všeho stejně. Nemám ráda pocit, že se pohybuju ve výšinách, protože dříve či později přijde velký pád. Raději mám, když je můj život vybalancovaný, proto se každý úspěch snažím brát s pokorou a vyváženě, přece jen je štěstí tak vrtkavé. Ale snažím se všechno dělat na 110 procent s tím, že za to krásné, co přichází, děkuji a to špatné mě vždy něco naučí a o to víc žene vpřed.

Jak složité bylo rozhodování mezi vlastní restaurací a úspěšnou kuchařskou knihou?

Nikdy jsem takovému rozhodování nečelila, protože kuchařská kniha byla víceméně samozřejmostí. Momentálně pracuji na pokračování Pečeme nebesky, které vyjde už na podzim.

Kdo vám radí, když se nemůžete pro nějaký projekt či cestu rozhodnout?

Určitě je to máma, můj partner nebo nejlepší kamarádka. Tito tři lidé jsou pro mě klíčoví.

Jak dáte na své rodiče?

Oba jsou mi velkou oporou a vím, že mě podporují ve všem, pro co se rozhodnu. A to je pro mě nejdůležitější. Samozřejmě vždy chci na všechno slyšet i jejich upřímný názor.

Vaše maminka je vyhlášená kuchařka a původně měla být v soutěži místo vás. Jak to vlastně bylo?

Já si ze začátku ani netroufala říct o sobě, že umím něco navařit, a právě proto padla volba na moji mámu, která to však s úsměvem na tváři odmítla. A tak jsem musela zkusit štěstí já.

Jakou kuchyni doma vaří a jaká jídla máte nejraději?

Chutě „přinesené“ z dovolených, tedy mexická, a hlavně asijská, u nás kralovaly dost často. Miluji od ní také klasiku jako šulánky s mákem nebo obyčejné palačinky, které umí nejlíp na světě.

A obráceně. Určitě jste spoustu vašich jídel dávala ochutnat i vy mamince. Co jí od vás nejvíce chutnalo a překvapilo ji?

Paradoxně ode mě toho moc nejedla, protože žijeme odděleně a společné obědy si dáváme spíš v restauracích, kde si můžeme od „práce“ odpočinout. Ale během natáčení nebo kurzů ochutnává a je vždy mile překvapená. Aby ne, vždyť mě z nějakých osmdesáti procent učila vařit.

Jste lepší kuchařka, nebo cukrářka?

Cítím se víc jako cukrářka, ale vaření miluju a také mě živí, čili se jedná o nějaký hybrid, který neumím ani pořádně pojmenovat, protože tyto dva světy gastronomie jsou všude poměrně striktně odděleny.

Jaké máte vzory?

Instagramové profily, jako je @AmauryGuichon, @pauline_cake, @tortikannuchka, to jsou podle mě cukrářští géniové, tedy alespoň v tom, co sama dělám a sleduji. V oblasti čokolády a přípravy dortů neznám nikoho lepšího.

A kterého šéfkuchaře si nejvíc vážíte a jakým jídlem vás překvapil?

Blízký vztah mám s panem Pohlreichem, kterého si vážím nejen jako člověka, ale i jako byznysmena a šéfkuchaře. On umí vykouzlit z jakékoli suroviny krásný pokrm. Dokonalé jsou od něj steaky a mořské plody.

Kdybyste měla jít na kuchařskou olympiádu a reprezentovat tam českou gastronomii, jaké čtyři pokrmy byste vybrala – tedy předkrm, polévku, hlavní jídlo a dezert?

Jako předkrm bych asi vybrala malé knedlíčky plněné uzeným masem a kapustou. Polévka je jednoznačná, musí to být kulajda, která se dá opravdu připravit „michelinsky“. Hlavní jídlo? Co zvolit králičí hřbet sous-vide s krémovým špenátem a bramborovým knedlíkem? A jako dezert bych tam poslala makový frgál.

Díky svému talentu jste se dostala mezi lektory vyhlášené kuchařské školy gourmet academy. Jak vás baví učit lidi vařit?

Jé, miluju to! Kontakt s lidmi a se všemi jejich otázkami, které je při pečení a vaření trápí, mě posouvají vpřed, proto umím tvořit vše nové zase o něco lepší, ať už jsou to recepty, kuchařky, nebo kurzy. Každým kurzem se zdokonaluju a jsem ráda součástí Gourmet Academy, kterou vede Martina Muldoon, úžasná osoba a neskutečná perfekcionistka.

A co vás na roli lektora nejvíc překvapilo?

Lektor je člověk, který musí pokaždé spojit a stmelit různorodou skupinu lidí, zabavit je, a hlavně je něco naučit. To všechno s sebou nese neskutečné výzvy. A protože každý nový kurz je jedinečný, vždy a znovu mě jako lektora něco překvapí.

Kde nyní čerpáte inspiraci? Vaříte podle fantazie, nebo vás ovlivňují šéfkuchaři nejlepších restaurací?

Miluju kuchařky. Sbírám je a jsou mou největší dávkou inspirace, pokud zrovna nemám možnost cestovat. Cestování jako takové mi přináší vždy nový úhel pohledu na gastronomii a každý můj výlet opírám o restaurace, ale také o místa, kde se umím najíst co nejvíce „domácky“.

Máte nějaké tipy na podniky, kde se dobře vaří za rozumné peníze?

Momentálně rozbíhám jeden on-line projekt, kde se budeme věnovat přesně takovým tématům. V Praze se solidně najíte v cenách do 150 korun třeba v Dhaba Beas. Nebo si skočte na skvělou bagetu v Banh mi ba.

Jak je možné, že je v české gastronomii v porovnání se světem tak málo žen? Šéfkuchařek je v českých podnicích pořád jako šafránu. Máte nějaké vysvětlení?

Nevím, je to velmi těžká otázka, o které by se možná dala napsat kniha. Ale mezi hlavní důvody bude jistě patřit skutečnost, že tahle práce je opravdu fyzicky velmi náročná, a možná proto ženy volí jiné druhy zaměstnání.

A co vy? Jaké jsou vaše plány do budoucna? Budete mít jednou také restauraci, která bude třeba stejně slavná jako field, kde jste stážovala a který vede váš porotce z MasterChefa a dnes už i kamarád Radek Kašpárek?

Můj sen momentálně není mít vlastní restauraci, chci se věnovat tvorbě obsahu na sociálních sítích, chci se setkávat s lidmi a chci je učit. A třeba jednou přijde čas na vlastní cukrárnu…

Recept: Arašídové cupcakes s malinami

Suroviny na 12 ks:

CUPCAKES:

  • hladká mouka 125 g
  • prášek do pečiva 1 lžička
  • cukr krupice 115 g
  • máslo pokojové teploty 125 g
  • vejce pokojové teploty 2 ks
  • mléko 1 lžíce
  • arašídové máslo 25 g
Veronika Beskydiardová
info

Veronika Beskydiardová

SWISS MERINGUE BUTTERCREAM (BÍLKOVÝ MÁSLOVÝ KRÉM):

  • pasterizované bílky 128 g
  • cukr krupice 150 g
  • změklé máslo 250 g
  • malinové aroma
  • gelová barva

NÁPLŇ:

  • malinový džem 350 g

OZDOBA:

  • modelovací hmota Smartflex 400 g
  • čerstvé maliny 200 g

Postup:

  1. Připravte cupcakes: troubu předehřejte na 190 °C a připravte si 12 košíčků na muffiny. Prosejte mouku, prášek do pečiva a vsypte vše do robotu s protínacím nástavcem. Přidejte cukr, začněte míchat a postupně zapracovávejte vejce, máslo, oříškové máslo, mléko a míchejte do úplného spojení. Můžete zvýšit výkon, ať se směs dobře vyšlehá. Průběžně stírejte boky nádoby. Hotové těsto rozdělte do košíčků a pečte 18–20 minut.
  2. Připravte krém: máslo nechte při pokojové teplotě 5–6 hodin změknout. Cukr a bílek rozpusťte v nerezové míse nad vodní lázní. (Misku dejte nad nádobu s horkou vodou tak, aby se nedotýkala vody, a za stálého míchání metličkou směs míchejte na 40 °C, dokud se cukr nerozpustí. Prstem ponořeným do směsi se ujistěte, že v ní nezůstaly krystalky cukru.) Poté směs přelijte do chladné mísy od robotu a šlehejte metličkou asi 10 minut do tuhé konzistence, kdy vytvoří špičky a vznikne tzv. meringue. Robot vypněte a do směsi přidejte na kostičky nakrájené máslo. Robot opět zapněte a šlehejte na maximum asi 7–8 minut. Během procesu se může stát, že se hmota oddělí, ale šlehejte na maximum dál až do úplného spojení. Vyměňte nástavec v robotu za protínačku a pomalou rychlostí šlehejte dohladka. Krém obarvěte podle libosti, přidejte malinové aroma a přendejte ho do cukrářského sáčku se zdobicí špičkou.
  3. Ozdobu vytvořte pomocí hmoty Smartflex, kterou můžete libovolně obarvit. Na křídla jsem použila silikonovou formu, do níž jsem smartflex vtlačila. Džem v rendlíku trochu zahřejte, aby byl tekutější. Do zchladlých muffinů udělejte pomocí vyřezávače jablečných jader otvory, naplňte je džemem, opatrně uzavřete kouskem vyřízlého muffinu a na celý povrch naneste bohatou vrstvu krému. Dolaďte vyrobenou ozdobou a malinami.

Zdroj: časopis Gurmet, Libor Budinský. Publicista Libor Budinský se věnuje světu gastronomie již dvacet let. Je autorem knihy Nejlepší pražské restaurace. Posledních sedm let je redaktorem časopisu Gurmet.

Související články