Před bezinkou klekni

Přelom jara a léta je ve znamení omamně vonících květů. Na jeden druh má spadeno i ten, kdo jinak bylinkaření moc nedá. Bezový květ totiž skvěle chutná smažený, ovoní krém i zmrzlinu, osvěží v nápojích, a navrch uleví při nachlazení. Na sběr se vydejte v květnu a červnu, ideálně dopoledne, a sbírejte rozvité květenství bez nahnědlých kvítků. Doma ho neoplachujte, připravili byste se o vzácný pyl. Na pár desítek minut ho rozhoďte na plech, aby z něj prchli případní broučci, a pak zužitkujte podle uvážení. Využijte přímo na vaření, usušte či uvařte sirup. Na ten květy naložte do druhého dne do převařené vody, infuzovanou vodu pak svařte s cukrem v poměru 1:1. Přidejte šťávu z citronu a rozlijte do lahví. Cukru můžete použít i méně, a to až o polovinu, pak je ale vhodné hotový sirup v lahvi ještě zavařit kvůli trvanlivosti. Pokud chcete obohatit domácí lékárničku, bez usušte. Rozložte květy na pečicí papír a dejte na místo, kde proudí vzduch, nebo je usušte v sušičce potravin na 35°C.

Pesto a spol.

Právě teď vrcholí sklizeň mladých planých bylin, natí a stonků. Můžete je využít na mnoho způsobů, přidat je do polévek, pomazánek, k masu či do vaječných jídel, sázka na jistotu je ale pesto. Je jedno, jestli zvolíte jednodruhové, nebo byliny namícháte, nezáleží na tom, jaký zvolíte olej a ořechy, vždycky se povede. Známé je pesto z medvědího či podivného česneku, na popularitě získává varianta z mrkvové natě, skvělé ale bude, když do něj využijete celerovou nať nebo mladé lístky ředkviček, kedluben či řepy. Hotové pesto míchejte s těstovinami nebo noky, vychutnejte si ho s čerstvým pečivem, vajíčky nebo se slanou ovesnou kaší.

Jak na léčivý sirup

K domácímu bylinkovému sirupu vedou dvě cesty. S vařením nebo bez něj. Nevařený sirup je úplně jednoduchý: vyžaduje jen cukr a čas. Do čisté vypařené sklenice jednoduše pěchujte vybranou bylinku (v ideálním případě ji nasekejte na kousky, proces to usnadní) a prosypávejte ji cukrem. Každá vrstva by měla být vysoká asi jeden centimetr. Pak sklenici uzavřete, sirup uložte do temna a nechte konat přírodu. Zhruba za šest týdnů bylina pustí šťávu a cukr rozpustí. Kdybyste měli pocit, že to nejde snadno, můžete občas obsah jemně protřepat.

Vařený sirup má také své výhody – zpravidla k němu stačí méně cukru a celou akci budete mít víc pod kontrolou, tepelná úprava ale část živin zničí. Byliny zalijte vodou, přisypte cukr a pomalu vařte, ať se cukr rozpustí a sirup zhoustne. Přeceďte ho do čisté, vypařené lahve. Můžete ve vaření také pokračovat dál, až směs získá konzistenci medu, což se často využívá u pampelišek či sedmikrásek. Na výrobu sirupu se ale hodí celá řada rostlin. Nejoblíbenější je jitrocel, mateřídouška, divizna nebo čerstvé smrkové výhonky.

Domácí čaj

V květnu je ideální čas založit sbírku sušených bylin, které vás budou provázet v zimě. Nejdostupnější a nejchutnější je kombinace malinových, ostružinových a jahodníkových listů. Pozná je i méně zkušený botanik a chutnají dětem i dospělým. Vyrazte s košíčkem na zahradu nebo do přírody, natrhejte mix listů (přidat můžete i rybízové listy, mátu nebo meduňku) a usušte je. Pokud vlastníte sušičku, máte vyhráno, ale listy nejsou choulostivé, snadno se usuší i v polních podmínkách někde na chalupě, stačí je rozložit na síto nebo na plech a nechat pár dní na čerstvém vzduchu. Tahle směs chutná skvěle tak, jak je, čistě bylinná, můžete k ní ale přidat i pár kousků sušeného ovoce – od třešní a jahod až po křížaly z hrušek.

Fialový fešák

Stane se to vždycky téměř přes noc – sladká vůně šeříků ovládne vzduch a je cítit široko daleko. Zatímco ve váze květ poměrně rychle vadne, dosyta si ho můžete užít v kuchyni. Je totiž jedlý. Nejjednodušší je utrhnout hrst kvítků a jen tak je hodit do karafy s vodou. Připravit můžete i sirup, abyste si vůni šeříku mohli užít déle, ale stejně jako u fialkového se konzervovaná vůně té čerstvé nemůže rovnat. Šeřík i fialky jsou zkrátka tady a teď. Sladké aroma velmi ochotně přejímají i mléčné výrobky, takže když šeřík naložíte do smetany, můžete vyrobit skvělou ovoněnou panna cottu, cheesecake, krém či zmrzlinu. Infuzovat stačí pár hodin, pak hrozí, že šeřík zhořkne. A pokud si chcete užít i jeho něžný vzhled, lze ho kandovat. Prošlehejte bílek do pěny, štětečkem naneste na květy a obalte je v moučkovém cukru. Květy ozdobí jakýkoli dezert. Jedlé jsou všechny druhy šeříku, vybírejte ale ty jednodušší, s kvítky se čtyřmi okvětními lístky. Složitější a načančanější kultivary nemají zdaleka tak výraznou chuť.

Zdroj: časopis Gurmet