Sýry, kam se podíváš
Proč jsou švýcarské sýry považovány za jedny z nejlepších na světě? Důvod je jednoduchý. Krávy tráví léto na vysokohorských pastvinách, které jsou poseté desítkami druhů bohatě kvetoucích aromatických bylin. Vyrábějí se právě z tohoto letního mléka, takže mají famózní chuť. Mezi nejoblíbenější patří gruyère, sbrinz, appenzeller či tête de moine. Milovníci sýrů budou uneseni z návštěvy sýrového humidoru v hotelu Chedi v Andermattu. A ještě jednou sýr. Tentokrát v barvách národního pokrmu, kterým není nic jiného než fondue, tedy mísa plná rozehřátého sýru, do něhož si hosté u stolu namáčejí chléb. Jenže neexistuje jen jedna podoba fondue, ale desítky. Přidává se česnek, pepř či špetka chilli, jinde dochucují muškátovým oříškem či třešňovou pálenkou. Každý kanton má jinou tradici. Ve Fribourgu do něj namáčejí pečené brambory ve slupce, zatímco v Ženevě vylepšují chuť dušenými smrži. Obvykle se na fondue používá chuťově výrazný druh Gruyère.
Kdo prozradí recept?
Ve francouzsky mluvící Ženevě se zrodila omáčka, která se připravuje ke steakům. Jmenuje se Café de Paris podle názvu v restaurace, jejíž šéfkuchař ji asi před sto lety vymyslel. Všichni ji kopírují, ale originální recept znají stále jen kuchaři zmíněného podniku. V omáčce však nechybí smetana, dijonská hořčice, ančovičky, pepř či trochu vína z Madeiry.
Večeře při svíčkách
Švýcaři jídlo milují a dopřávají si ho na nejrůznějších místech, třeba v ledovcovém expresu s výhledem na magické vrcholy Alp nebo při plavbě parníkem po některém z jezer. Nebo také na alpských vrcholcích, kde své služby nabízí spousta výtečných restaurací. Za návštěvu stojí podnik na hoře Titlis, v němž se ve výšce tři tisíce metrů konají večeře při svíčkách. Servírují tu další oblíbenou pochoutku v podobě fondue chinoise, což je variace oblíbeného asijského hotpotu. Uprostřed stolu se vaří vývar, do něhož si každý host vkládá různé kousky masa – obvykle telecího, hovězího, vepřového a kuřecího. K tomu se podává spousta zeleniny, pečené brambory a skvostné omáčky.
Pastete z Lucernu
Zatímco obě formy fondue dostanete po celém Švýcarsku, za touto pochoutkou musíte vyrazit do starobylého Lucernu, který mnoho cestovatelů označuje za nejkrásnější město Švýcarska. Gastronomický poklad se jmenuje pastete a v rodinách ho připravují především v době karnevalu. V místních restauracích, jako je Lapin či Rebstock, je ovšem k mání celý rok. Pastete je vlastně jakýsi muffin z listového těsta plněný houbami, telecím masem a telecími párky. Servíruje se s chuťově výraznou omáčkou z telecího demi-glace, dochucenou máslem, červeným vínem a lesními plody.
Ovocný chléb
V Lucernu se ještě zdržíme, protože v jeho okolí se zrodil ovocný chléb Birewegge připravovaný tak, že se do těsta přidává ohromné množství ořechů a sušeného ovoce, které je nejprve na chvíli namočené do vody a pak dochucené sklenicí šnapsu, obvykle hruškovice či třešňovice. Chléb je hutný, příjemně nasládlý a neskutečně sytý. Vždyť byl stvořen pro místní horaly.
Italské dědictví
Za italskou kuchyní můžete vyrazit do italského kantonu Ticino, ale italské stopy najdete v řadě dalších švýcarských specialit. Jednou z nich jsou nudle zapečené s bramborami a sýrem, kterým se říká pizzoccheri a jsou typické pro region Engadin na východě země. Ve středu země, v kantonu Uri, který je jedním ze tří zakládajících kantonů Švýcarska, se zase mohou pochlubit horským risottem Ryys und Boor, v němž je speciální kulatá rýže doplněná bramborami, pórkem a houbami.
Pečený kamzík
Švýcaři milují zvěřinu, zvláště od podzimu do jara tu můžete ochutnat spoustu delikates. Oblíbené jsou steaky z vyzrálého jeleního, podávané s pečenou sezonní zeleninou, případně s plněnými smrži. V zimě můžete ochutnat pečeného kamzíka či sviště.
Zdroj: časopis Gurmet
