Čas bohatých podzimních hostin končil svátkem sv. Kateřiny, kdy ženy pekly slavnostní koláče a večer v hospodě samy rozhodovaly, jaká bude hrát muzika či s kým budou tancovat. Dokonce zvaly i muže na „panáka“. Pak už přicházel čas adventu s poměrně přísným půstem plným suchých dní, kdy se jedl jen suchý chleba. Pouze divoký svátek svatého Mikuláše na počátku prosince narušil čas adventního zklidnění.

Děsivý krampus

Jak může být Mikuláš divoký zjistíte třeba v Rakousku, kde jsou dodnes populární děsivé čertovské průvody zvané Krampus, kdy se v podvečer na náměstí vybraných měst scházejí desítky až stovky čertů v těch nejstrašidelnějších maskách, jaké si dovedete představit. A když pak procházejí v průvodu městem, mlátí pruty či bičíky kolem stojící diváky hlava nehlava. Naši čerti jsou proti nim pudlíci. Ale i česká tradice mikulášských průvodů bývala pestřejší, neboť dříve vedle andělů a čertů sv. Mikuláše doprovázely i další postavy, třeba vojáci, kominíci, Turci či smrtky.

Muzika a lívance

Ale pojďme se už podívat na mikulášské speciality. U nás příliš kulinárních specialit svázaných s tímto svátkem nemáme. Před svátkem se obvykle pekly mikulášské perníčky ve tvaru všech mikulášských postav, tedy andělů, čertů i samotného Mikuláše, další oblíbenou laskominou bývaly slané ořechy pražené na pánvi společně s pikantním kořením jako je kardamom, koriandr, chilli nebo kari. Na venkově se také často připravovala Muzika, tedy sušené ovoce vařené společně s hřebíčkem a citronovou kůrou. Naopak v sousedním Německu si tento svátek nedovedou představit bez lívanců s čokoládovou či kaštanovou náplní a lesním ovocem.

Plněný kapr s rajčaty

Velmi zajímavou kulinární mikulášskou tradici najdeme v Bulharsku, kde je Mikuláš patronem námořníků a rybářů, takže se zde na jeho počet připravuje kapr. Nikoli ovšem smažený, ale plněný nádivkou z vlašských ořechů, rajčat, paprik a česneku, do které se navíc přidává i trocha vepřového masa. Takto naditý kapr se pak pomalu dusí v rajčatové omáčce. Tak třeba vás to inspiruje v proměně letošního vánočního menu.

Panenka s jablky a hořčicí

Mikulášské speciality najdeme i v dalších zemích. Italové si vaří výtečnou polévku z fazolí, vývaru, čekanky, vepřového masa a parmazánu. Holanďané se v tento den zase neobejdou bez pikantního hovězího „guláše“, který se dělá tak, že se kýta či falešná svíčková nakrájí na kostky, které se bohatě obalí ve směsi pepře, hořčice a hřebíčku a pak se opečou s cibulí a slaninou na pánvi. Taková hovězí variace na český katův šleh. Asi nejchutnějším mikulášským pokrmem se mohou pochlubit ve Francii, kde se na tento den připravuje vepřová panenka pečená s jablky, zelím a dvěma druhy hořčice (hrubozrnná a dijonská). K ní se podávají pečené malé „baby“ brambory bohatě promíchané s máslem a solí.

Zdroj: časopis Gurmet, Libor Budinský. Publicista Libor Budinský se věnuje světu gastronomie již dvacet let. Je autorem knihy Nejlepší pražské restaurace. Posledních sedm let je redaktorem časopisu Gurmet.