Už na studiích oba bratři provozovali malý školní bufet, kde prodávali občerstvení a nápoje. Sergio později hodně cestoval, pracoval v mexické restauraci v kanadském Montrealu, kde se poznal s Miguelem, ale zkoušel štěstí také s restaurací v hlavním městě Mexika. Esteban chtěl naopak studovat hudbu, ale nakonec skončil jako barman v New Yorku, kde zůstal dva roky.
Sergio si v Mexico City otevřel restauraci a potřeboval podporu, tak mu Esteban občas přijel pomoct, například s vedením lidí nebo vypomáhal i za barem. Jednoho dne dostal Sergio nabídku, aby pomohl v Praze s otevřením mexické restaurace, kde mu nakonec nabídli práci šéfkuchaře. A tak Estebanovi a Miguelovi brzy napsal, abych do Prahy přijeli za ním. Co bylo dál? Dejme slovo Estebanovi.
Vzpomenete si na váš nejsilnější zážitek?
Otevření naší první restaurace v Praze, kterou jsme pojmenovali Alebrijes Cocina Mexicana. Investovali jsme do ní vše, co jsme měli. Vzpomínám si na první objednávku v den otevření – nachos carne, guacamole a margarita. Bylo to jako splněný sen, protože být tak daleko od domova, v nové zemi s úplně jiným jazykem a zákony, kulturou, lidmi… Jen otevření podniku byl obrovský úspěch. Od toho dne nás čekala spousta tvrdé práce, ale zažil jsem ten nejlepší pocit na světě.
Čekali jste, že návštěvníkům Manifesta tolik zachutná mexická kuchyně?
Máme velké štěstí, že jsme Mexičané a můžeme s celým světem sdílet naše jídlo a kulturu. Vždycky říkáme, že je třeba všechno dělat co nejlépe, pak se to bude dobře prodávat. Nemůžete být jen dobří, ale dokonalí. Jsme trochu blázni, protože rádi nakupujeme nejlepší maso, od hovězího po kuřecí, a nikdy neděláme kvůli penězům kompromisy, co se týče kvality. Vždycky jsme věděli, že Manifesto je místo přinášející zážitek. Klíčovou roli hraje pochopitelně součinnost nás všech a tvrdá práce. A snaha být nejlepší. Důležitá je také práce s personálem a to, že jsme v Manifestu přítomni většinu času a staráme se o náš podnik 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Nedávno jste otevřeli další restauraci ve Vršovicích. Plánujete další „expanzi“?
Neplánujeme, nechceme se stát řetězcem. Ale hodně záleží na okolnostech. Takže třeba v případě otevření nového Manifesta v Berlíně, u toho tedy budeme. I když se nejednalo o snadné rozhodnutí, je to přece jen jiná země. Ale když jsme tam jeli a viděli vše naživo, řekli jsme si, že musíme být součástí rozšíření Manifesta. Bude to velké!
Jste součástí projektu Manifesto. V čem vidíte výhody?
V Manifestu musíme dodržovat pravidla a požadavky, ale také se pořád učíme něčemu novému. Na druhou stranu u nás, v kamenné restauraci, musíme rozhodovat o otevření, cenách, menu a plánech. Někdy je to svým způsobem jednodušší, ale Manifesto zajišťuje pořád spoustu nových i stálých návštěvníků. Je to důležité pro získání dalších hostů.
Co vám udělalo v poslední době největší radost?
Sluníčko, dobré počasí a plno lidí. Před naším podnikem se vinou úžasné fronty, takže se snažíme být rychlejší, proto u nás pracuje při každé směně sedm lidí.
Mexická kuchyně je poměrně pikantní, i když ve většině jídel si může každý přidáním chilli či salsy pálivost nastavit. Na druhou stranu: Češi pikantní chuť moc nemusí. Jak jste si s tím poradili?
Většinu našich pokrmů děláme méně pikantní, než je mexický standard. Nicméně pro řadu zákazníků připravujeme autentickou verzi mexických národních pokrmů, včetně vysoké pálivosti. Každý si vybere.
Jaký je dlouhodobě nejúspěšnější pokrm Alebrijes?
Mimořádně oblíbené jsou naše tacos campechanos. Jedná se o grilované hovězí maso a mleté chorizo, tedy nepálivou vepřovou klobásku v lahodném tacos.
Co vám nejvíc chybí z Mexika v Česku?
Teplé počasí po celý rok a srdečnost Mexičanů. Také stovky typických mexických jídel, jako je barbacoa, birria, cochinita, různé druhy tacos, tortilly, salsa, mole, polévky, snídaně huevos divorciados. A také tequila a mezcal nebo koktejly. Máme toho tady hodně, ale v Mexiku toho najdete samozřejmě mnohem víc.
ZDROJ: časopis Gurmet