Omylů a chyb, které doprovázejí náš pitný režim, jsou desítky. A nejde jen o alkohol. Češi se nikdy nenaučili dodržovat správná pravidla konzumace tekutin. Hlavně kvůli pivu, které se v zemi praotce Čecha snad odjakživa pije nejen při kartách či sledování fotbalu, ale také na spláchnutí tučných jídel a na žízeň obecně.

Zdroj: Youtube

Tři čtvrtiny národa

A když k tomu připočteme obrovský boom sladkých limonád, ochucených minerálek či ledových čajů, které nejsou jen tekutinou, ale současně úplně zbytečným zdrojem nadbytečných kalorií, můžeme bez nadsázky tvrdit, že právě kvůli špatnému pití stojíme na okraji propasti. Pokud už tedy nepadáme dolů. Nevěříte? Bohužel, je to tak. Už tři čtvrtiny Čechů trpí nadváhou či obezitou, které jsou v drtivém počtu případů způsobené nevyváženou stravou. A nejvíc ze všeho pak špatným pitným režimem, respektive zcela nevhodnou skladbou nápojů.

Voda pro zlost

Začněme jako v mnoha jiných případech malým historickým exkurzem. Možná jste už narazili, třeba při komentované prohlídce nějakého historického města či při četbě knih o historii běžného života našich předků, na zajímavou informaci, že ve středověku se slabé pivo pilo ve městech jako hlavní zdroj tekutin. Mělo to svůj důvod. Zatímco voda ze studny před vybudováním vodovodů a kanalizace bývala často kontaminovaná nebezpečnými bakteriemi, pivo bylo sázkou na jistotu. Voda tehdy byla pro zlost, záruku bezpečného nápoje představovalo pivo. Přestože od těch dob se situace radikálně změnila, Češi zůstali hořkému nápoji věrní. Pijí ho od rána do večera, na žízeň i na chuť. Po dlouhá desetiletí se slabé pivo, legendární sedmička, pilo také v továrnách, respektive ve slévárnách, sklárnách či dalších horkých provozech běžně při práci. Ale jásat nebudeme.

Pivo, základ dne

To už je sice passé, ale na venkově pivo stále vládne pevnou rukou. Nabízím tři osobní vzpomínky z minulého i tohoto roku. Když jsem přišel v šest ráno v šedivém říjnovém dni na břeh rybníka, kde právě začínal výlov, dostal jsem společně s pozdravem do ruky lahváč. Jen o pár týdnů později jsem se zúčastnil pravé vesnické zabijačky a opět, chladné zimní ráno začínalo ještě před popravou pašíka vychlazenou desítkou. Pro ostatní souputníky dokonce panákem rumu, který jsem s odkazem na letitý zvyk Angličanů popíjet whisky až po odpoledním čaji zdvořile odmítl. A do třetice, když jsme šli s partou sousedů na úklid zaneřáděného lesa na Den Země, vedle pytlů na odpad jsme fasovali také lahváče. Nic proti pivu, na žízeň je to sakra dobrá věc, ale do pitného režimu tak úplně nepatří. Stejně jako kafe či rum, které opět patří k naší DNA.

Člověk jako z vody

A teď už k našim zvykům. Když dokonce i notorický alkoholik, dnes zapřisáhlý abstinent Jarek Nohavica, zpíval už v roce 1990 „Pijte vodu, pijte pitnou vodu a nepijte rum“, asi je jasné, že je něco špatně. Dobře víme, že děláme chybu. Tedy spíše spoustu chyb. Tak si pojďme objasnit, proč je pití nesladkých a nealkoholických nápojů pro život tak důležité. Tedy jinými slovy: proč pít a co pít? Jak vtipně upozorňuje dietolog Igor Bukovský, více než polovina lidstva se skládá z čisté vody. Alespoň z chemického hlediska, protože až 60 procent hmotnosti našeho těla činí voda, a pokud se podíváme na naši evoluční chloubu, totiž lidský mozek, je situace ještě vodnatější. Plných 90 procent mozkové hmoty tvoří voda. Takže je jasné, že bez vody se rozhodně neobejdeme. Pít potřebujeme stále, každý den v náležitém množství. Slavní hladovkáři dokázali, že bez jídla vydržíme dlouhé týdny, ale bez pití jen dva tři dny. A to je sakra rozdíl.

Jíst nebo pít

Pozor, nyní přichází jedno z klíčových témat. Jídlo a pití neustále spojujeme dohromady, házíme je do jedné škatulky. Běžně říkáme, že máme hlad a žízeň, pojďme už něco pojíst a popít. Jako by pití a jídlo byly spojené pomyslnou pupeční šňůrou, celá západní civilizace je zvyklá pít a jíst dohromady. V mnoha asijských kulturách pití a jídlo konzumují zvlášť, naopak v Evropě se vše odehrává dohromady. Jako příklad ideální snídaně si představíme vajíčka se šunkou, kávu, vodu a sklenici džusu. A stejně tak je to s obědem, objednáte jídlo a číšník se hned ptá, co si dáte k pití. Ostatně už odpradávna se před nedělním obědem posílaly děti se džbánkem pro pivo, aby bylo možné „pečínku“ pořádně zapít. A nejen u nás, stejné je to třeba ve Francii či Itálii, kde každé jídlo hojně zapíjejí vínem. Jídlo a pití patří prostě k sobě, všechny lepší restaurace dnes nabízejí módní vinné párování, čímž de facto vybízejí k tomu zapít každé sousto lokem tekutiny. A všichni na to slyší…

Jak správně trávit

Jenže právě tohle spojení představuje jednu z největších chyb, které děláme. A nejde jen o volbu doprovodného nápoje. Celý koncept zapíjení jídla je totiž špatný. A to hlavně z „technického“, čili fyziologického důvodu trávení. Tak dobře poslouchejte, co se při střídání pití a jezení v našem těle děje. Pokud máme v žaludku jídlo, které hojně zapíjíme, startujeme tím dva nežádoucí procesy. Za prvé ředíme trávicí šťávy, čímž samotné trávení značně oslabujeme a zpomalujeme. Za druhé pak přijímáme příliš tekutiny do žaludku. Ten se naplní a je třeba, aby se začal vyprazdňovat, takže se do střev odplavují i kousky ne úplně strávených potravin, které právě konzumujeme. A ty pak mohou být příčinou trávicích těžkostí. Aha. Jak je to jednoduché.

Ne cukrové vodě

Ale s tím by se člověk ještě vyrovnal, horší je skladba zvolených nápojů. Jak jsme si již řekli, pití piva či sladkých limonád má výrazný vliv na vzestup počtu obézních lidí ve vyspělých zemích. Ale problémem není pouze vysoký obsah energie, ale také zvláštní efekt při trávení, který způsobuje, že přestože sladké nápoje pijeme o sto šest, stejně zůstává pocit žízně (čímž de facto jen dál a dál zvyšujeme přísun cukru). O co jde? Vodu náš organismus „nezpracovává“ v žaludku, ale až ve střevech, kde se z tekutiny vstřebává sliznicí přímo do krve. Jenže platí zajímavé pravidlo: nejlépe se vstřebává čistá voda, čím víc je změněná, tedy oslazená, dochucená, obarvená, namíchaná, tím pomalejší je její vstřebávání, protože tyto přísady ztíží její průchodnost sliznicí. A většinu takové tekutiny organismus vyloučí. Dochází tudíž k zajímavému, a ne zrovna ideálnímu efektu – přestože vypijeme velké množství tekutin, máme stále žízeň. Pivaři to znají. I po třech pivech dostanou chuť na další. A totéž platí pro colu a další limonády. Pijete jako blázen, a stále nemáte dost. Super fígl pro výrobce a prodejce, ale nikoli pro vás.

Království obézních

Že je cukr v nápojích velmi rizikový, víme dlouho. Ale málokdo z nás si uvědomuje, že nejde o sekundární příčinu našich problémů s váhou, ale naopak o primární. Data mluví jasnou řečí. Dvě třetiny národa trpí nadváhou či obezitou, přičemž běžně se tento fakt dává za vinu špatným stravovacím návykům a české kuchyni. Ale to není vůbec pravda. Česká kuchyně je ve své podstatě poměrně vyvážená a obsahuje široké spektrum zdravých potravin. Mluvíme samozřejmě o klasické české kuchyni, nikoliv o tom, že střídáme stále dokola rohlík se šunkou, smažený sýr s hranolky, řízek se salátem a svíčkovou s knedlíky. Ale ani to by ještě nebylo nejhorší. Zásadním problémem nadváhy je nadměrný přísun sladkých a energeticky vydatných nápojů, od piva a slazené kávy až po limonády, džusy, slazené vody a energetické nápoje. Jak brutální vliv má, či bude ještě mít, nadměrná konzumace těchto nápojů na naše zdraví, vidíme nejlépe u nejmladší generace.

Děti rychle tloustnou

Před pár týdny představil tým olomouckých výzkumníků data ze své studie o trendech v chování mládeže, která rozhodně nejsou růžová. Ano, můžeme zatleskat skutečnosti, že pozvolna klesá konzumace alkoholu u mladistvých, stejně jako klesá počet kuřáků, ale výrazně roste konzumace energetických nápojů. A to je cesta do pekla. Za pouhých pět let se zvýšil počet patnáctiletých, kteří pravidelně holdují energií, tedy jinými slovy cukrem a kofeinem nabušených drinků z 15 na 22 procent v případě chlapců a ze sedmi na 15 procent v případě dívek. Jak pro týdeník Respekt poznamenal obezitolog a primář dětského oddělení ostravské nemocnice Jan Boženský, právě to stojí za nárůstem dětské obezity, neboť tímto způsobem děti přijmou i dva kilogramy cukru za měsíc. A to pouze v nápojích. Docent Boženský připomíná, že v roce 1991 mělo Česko jen tři procenta obézních dětí, zatímco dnes neuvěřitelných 17 procent. A podíl dětí s nadváhou či obezitou dále roste.

POJĎ NA KAFE

Pro dobré kafe v našem časopisu obvykle horujeme až za hrob. Ale pojďme si protentokrát nalít čistého turka a přiznat si, zda a v čem může být náš milovaný nápoj nebezpečný. První důležitá role, a ne úplně ideální, spočívá v tom, o čem právě píšeme. Tedy v pitném režimu a dostatku tekutin. Káva působí přesně opačným směrem. Odvodňuje. Proto pokud jí holdujete ve větším množství stejně jako my, je důležité opravdu hodně pít (ano, tu obyčejnou vodu). A co tu máme dál? Káva zpomaluje vstřebávání železa, způsobuje nespavost, a hlavně při vyšších dávkách zvyšuje krevní tlak, což zvyšuje riziko infarktu. Ale opět platí výše zmíněné – stejně kofeinu mají také energetické drinky, takže dvě kávy denně a k tomu kvanta vody představují poměrně bezpečný „zlozvyk“.

Pít a počítat

Tento text je pro vás jistě plný překvapení, tak hned přidáváme další. O tom, kolik sklenic obyčejné či lehce minerální vody, případně slabého bylinkového čaje má člověk vypít, se píše pořád dokola (podle počasí a fyzické zátěže jeden a půl až dva a půl litru denně), ale informace, jak začít běžný den, je velmi zajímavá. Zvlášť když bez hrníčku kafe ani nevylezete z postele (a to ještě před třiceti lety byl běžným ranním životabudičem hrnek kafe s cigaretou). Opět všechno špatně. Žádné kafe, ale čistá voda by měla patřit k ránu stejně jako sprcha či vyčištění zubů. Pro správné zavodnění organismu je třeba po ránu vypít půl litru obyčejné vlažné vody. A pokud to, co vám teče z kohoutku, není poživatelné, je třeba pořídit si nějakou „domácí čističku“, třeba džbánkový filtr, tedy pokud nechcete „dobrou“ vodu neustále kupovat. A jak pít během dne? Ideálně v mezičase mezi jídly, nikoli při obědě či při večeři, ale průběžně celý den. Oblíbeným fíglem je natočit si ráno karafu vody, ochutit ji bylinkami, citronem a do konce pracovní doby ji vypít.

S masem ještě víc

A ještě jedna zajímavá a téměř neznámá rada od východní medicíny. V zemích, kde je tradičně vyšší spotřeba masa, a to pro nás rozhodně platí, protože patříme mezi největší konzumenty na světě, lékaři doporučují pít větší množství vody, protože nadměrná konzumace masa způsobuje zatížení organismu kyselinou močovou a dalšími metabolity, které obyčejná voda pomáhá vyplavovat. Stejně tak je zapotřebí více vody při nadměrné spotřebě soli a slaných potravin. Takže Češi by rozhodně měli pít víc vody než národy, jejichž strava je víc vegetariánská a méně kořeněná. A věta „Já piju dost, dvě pivka dám k obědu a čtyři k večeři“ v téhle rovnici nemá co dělat.

A co pít?

Co tedy pít? Inspiraci můžeme najít třeba v knize Igora Bukovského Návod na přežití (pro muže a pro ženy), který nabízí recept na výbornou domácí limonádu: do vody rozmixujte hrst bylinek, malinových či rybízových listů a dochuťte lžící medu a lžící citronové šťávy. Budete překvapeni skvělou chutí. Naší letní volbou jsou už tradičně lehké infuzované limonády, kdy do citronové vody dáte na několik hodin mátu, meduňku či třeba bezový květ. Na podzim naopak potěší zastudena louhovaný šípek, který dodá nápoji lahodnou a svěží chuť. A pak tu jsou samozřejmě domácí kvašené limonády s pomocí krystalů tibi. A nesmíme zapomenout ani na domácí ovocné džusy. Tady na rozdíl od těch kupovaných platí zajímavé pravidlo – řeďte vodou, dokud vám to chutná. Čím více vody, tím lépe, protože takového nápoje vypijete víc. Doporučená denní konzumace stoprocentních ovocných šťáv se totiž pohybuje kolem tří deci, což činí jen deset procent ideální denní dávky tekutin. Proto opravdu řeďte, jak jen to jde. A pijte! Vodu.

Zdroj: iGlanc.cz, kniha Igora Bukovského Návod na přežití (pro muže a pro ženy),
týdeník Respekt, časopis Gurmet, Libor Budinský. Publicista Libor Budinský se věnuje světu gastronomie již dvacet let. Je autorem knihy Nejlepší pražské restaurace. Posledních sedm let je redaktorem časopisu Gurmet.

Související články