Začít jíst přirozené, opravdové potraviny vyžaduje dvě zásadní změny. Jedna musí proběhnout ve vaší hlavě a druhá doma.
Obě jsou těžké, ale když se „rozběhnou“, běží samospádem. Změna v hlavě znamená začít měnit nákupní návyky, a především vědět, proč tohle všechno dělám. Chci jíst opravdové jídlo, protože chci být zdravější? Ušetřit? Chovat se ekologicky? Podpořit kvalitní projekty? Nebo třeba nebýt tolik závislý na dovezených potravinách?
Podle toho si promyslete, čím začnete. Pravidla jsou podobná jako u všech jiných změn životního stylu. Ať chcete hubnout, uběhnout maraton, nebo lépe jíst, nemá smysl snažit se zničehonic otočit život o 180 stupňů nebo všechno vytrhnout za týden. Důležité je začít ještě dnes. Můžete jen omezit průmyslově zpracované potraviny nebo lépe plánovat jídelníček a svačiny na výlety, abyste neplýtvali potravinami a penězi. Třeba se poprvé podíváte do bezobalového obchodu nebo jen začnete nosit do supermarketu vlastní sáčky.
Ve skutečnosti příliš nezáleží na tom, co se rozhodnete dělat, protože změny na sebe přirozeně navazují. Jakmile si zvyknete nosit vlastní sáčky, potáhne vás to do bezobalového obchodu. Když poznáte atmosféru obchodu, kde se nakupuje v klidu, aniž vás promyšlený marketing hecuje ke zbytečnému utrácení, budete sami hledat cestu, jak nakupovat alternativněji.
Alternativní nákupy pak vedou ke komunitním projektům. Mnohem důležitější, než snažit se dělat všechno hned, je nechat pracovat čas. Dopřejte si ho, abyste si změny zažili. Aby se staly součástí vašeho životního rytmu. A vůbec nevadí, když to bude trvat měsíce nebo i roky.
Pryč s balastem
Změny doma budou přímo navazovat na změny v hlavě. Vydáte-li se cestou minimalismu a omezíte impulzivní nákupy doplňků a oblečení, brzy se naučíte vnímat, kolik zbytečností vám doma zabírá prostor. Narvaná spíž s desaterem druhů luštěnin, které nejíte a kvůli nimž se vám do ní nevejde granola, kterou milujete. Šatník plný oblečení, v němž se přehrabujete, abyste ze sta procent kousků vytáhli těch dvacet, které nosíte pořád dokola. Spotřebiče, které nepoužíváte. Ano, myslím ten jogurtovač, co jste si koupili v náhlé vizi, že ušetříte za jogurty, nebo pomalý hrnec, v němž vaši přátelé vaří dokonalé eintopfy, ale vy jste si na něj nezvykli. Dejte je pryč. Prodejte, swapněte, darujte a užijte si pocit, že vám už nepřekážejí, ale někdo jiný z nich bude upřímně nadšený. Zároveň budete potřebovat některé věci doma doplnit. Když jsem se bavila s několika známými z komunitních projektů, jaké největší změny se u nás doma udály, tyhle byly asi největší.
Znovupoužitelné náčiní
Ideální první krok. Vyžaduje minimální investice, ale zároveň dá vašim návykům správný směr. Pořiďte si pár látkových sáčků a začněte je nosit s sebou. Tašku do obchodu nosí už skoro každý, vlastní sáčky představují logický vývoj. Změna se okamžitě odrazí v tříděném odpadu. Je překvapivé a trochu znepokojivé, když si uvědomíte, jak velkou část tříděného odpadu tvoří něco tak malého a běžného, jako jsou igelitové sáčky. Po nich obvykle následuje lahev na vodu a kelímek na kávu, dáváte-li si ji rádi s sebou. Já navíc ráda nosím těsnicí krabičku a příbor, pokud jdu někam, kde očekávám jídlo s sebou. Nejen kvůli ekologii. Díky ní totiž nehrozí, že jídlo vybryndám, a s vlastním příborem se najím pohodlněji než s lámavými, rádoby ekologickými jednorázy.
Spíž
Většinou jsou dvě. Ta příruční v kuchyni už nepraská ve švech, ale potraviny se v ní víc točí, i ty trvanlivé se obměňují třeba po měsíci až dvou. Díky tomu je prostor přehlednější, na první pohled je vidět, co dochází, a snáz udržíte pořádek. Druhá spíž je chladnější a temnější (ale klidně to může být police v panelákové komoře, když není zbytí), a leží v ní hlavně doma vyrobené zásoby. Především džemy, sirupy, likéry, sušené byliny na vaření nebo čaje, nakládané okurky, čatní, rajčatová passata, ochucené oleje nebo zavařené houby. Vyrábíme je v době, kdy jsou v nejlepší kondici, za nejlepší cenu nebo ideálně zadarmo. Promyslete si, co nejvíc potřebujete, a podle toho vyrazte na samosběr jahod či meruněk, vyhlédněte si místo, kde kvete či dozrává bez, kde rostou šípky nebo špendlíky, nebo kdo z přátel, kolegů či sousedů úpí pod nadúrodou cuket, rybízu nebo hrušek. Cílem je nekupovat, co umíme sami vyrobit, ale zároveň vychytat množství, které spotřebujeme. Nemá smysl utratit majlant za švestky, abychom vyprodukovali deset litrů povidel a jedli je příští dva roky. Totéž platí o divokých plodinách zdarma. Než je zbytečně otrhat, a beztak mít náklady s nákupem sklenic, energiemi, investovat čas i prostor doma, nechte je raději, kde jsou. Ať si je užije někdo jiný. Nebo je sezobou ptáci.
Sklep
Pokročilá varianta spíže, kterou už zdaleka nemá každý. My ve městě o něm jen sníme, ale ani na vesnici už není běžnou součástí domů. Nepatříte-li mezi šťastné vlastníky, zkuste vymyslet, jestli existuje možnost, jak se ke sklepu dostat. Nemusí být nutně v domě, dobře poslouží i sklep na chatě (dá se případně vybudovat alepoň malý sklípek třeba ve skále) nebo u babičky, případně si ho můžete pronajmout a sdílet s dalšími nájemníky. Přestěhujte sem zásoby zavařenin a skladujte tu i další potraviny. Ideální jsou brambory, kořenová zelenina a cibule. Dají se levně koupit na trzích Dají se levně koupit na trzích nebo ze dvora, případně i na ně existují samosběry. S vlastnictvím sklepa dostává soběstačnost a lokálnost úplně jiný rozměr.
Mrazák
Doma ho má každý, jeden ale zpravidla nestačí. Pokud je to jen trochu možné, najděte místo ještě na druhý kus. Velikost a typ závisí na velikosti rodiny a množství potravin, k nimž se alternativně dostanete. Pokud máte v okolí myslivce či rybáře, nebo bydlíte na vesnici, kde chovají drůbež, stojí za to, pořídit i větší. Naše tříčlenná rodina vystačí se dvěma stolitrovými kusy. V mrazáku, který je součástí lednice, máme běžné potraviny: hotová jídla, vývar a zeleninové odřezky postupně se sbírající na další várku, sezonní ovoce, pohotovostní sáček mražené zeleniny, zmrzlinu. Druhý mrazák bydlí z nedostatku vhodnějšího prostoru v komoře a poslední roky ho plní hlavně maso, které kupuji od biofarmářů. Jednou do roka ho nacpu desetikilovým balíkem biohovězího a příležitostnými dodávkami farmářského vepřového a biokuřat či kachen. Odolejte pokušení pořizovat si spotřebič zbytečně velký. Bude svádět k syslení. Jakmile v něm objevíte kachnu starou tři roky, znamená to, že jste zbytečně utratili peníze i ptačí život.
Prostor na pěstování
Dobře vedené záhony na zahradě vás můžou v sezoně slušně živit. O tom, jak založit ty permakulturní a jak plodiny vysazovat i kombinovat, aby v zahradě neustále něco rostlo, vás poučí četné publikace i živé či on-line kurzy. Pokud zahradu nemáte, zvažte pěstování na balkoně. I jediný květináč bujné byliny, jako je bazalka nebo máta, zajistí čerstvou sklizeň po celou sezonu a dostatečné zásoby usušených listů na zimu. Opět se nenechte zlákat velkolepými vizemi. I pouhý, hustě osázený balkon dokáže člověka pěkně zotročit, takže si promyslete, kolik času a péče chcete rostlinám věnovat.
Komunita
Byla o ní řeč v minulých dílech našeho seriálu, takže nemusím nic vysvětlovat. Zapojením do správné komunity rozbijete anonymitu města a poznáte lidi, kteří vám pomůžou k lepším potravinám, zalijí rajčata a vyberou schránku, až pojedete na dovolenou, seženou rychlovarnou konvici na chatu nebo pomůžou, když se dostanete do maléru. Dobrá společnost se nemusí soustředit kolem alternativního obchodu, KPZ nebo komunitní zahrady. Může se jednat o partu přátel, s nimiž každoročně společně zavařujete džemy nebo pečete cukroví.
Zdroj: časopis Gurmet
