Pokud by se konalo mistroství světa polévek, dlouho bychom váhali, jakou polévku tam za Česko poslat. Hovězí vývar, kterým často začínají slavnostní obědy či hostiny na svatbách? Oblíbenou bramboračku nebo chuťově vybroušenou jihočeskou kulajdu? Nebo snad krkonošské kyselo či dršťkovou? Toť otázka do pranice. Mnohé další národy by měly tento rébus jednodušší, neboť mají jen jednu skvělou národní polévku. Pojďme si představit ty nejchutnější.
Dokonalá zelňačka
Začneme kousek od našich hranic. Slováci nedají dopustit na svou kapustnici, což je něco jako luxusní verze české zelňačky. Ale má mnohem větší sílu a chuťovou pestrost. Při její přípravě se používá spousta ingrediencí, které se liší rodinu od rodiny. Nechybí sušené ovoce, houby, brambory, pálivá paprika, uzená žebra, feferonky a další přísady. Naši sousedé servírují kapustnici tradičně na štědrý večer a často také jako popůlnoční životabudič o silvestrovské noci.
Z ryby nebo z dýně
Jednou z nejpálivějších polévek světa je slavná maďarská polévka halászlé, připravovaná hlavně v kraji kolem Dunaje. Základem je hustý rybí vývar z různých druhů ryb, který je dochucen rajčaty a pálivou paprikou. Rakušané nedají dopustit na svou vymazlenou vídeňskou dýňovou polévku, na jejíž přípravu je vedle pečené dýně třeba bílé víno, slepičí vývar, zázvor, chilli papričky, kurkuma, pomerančová šťáva, smetana, muškátový oříšek a pár kapek dýňového oleje. Ale kdo ji jednou ochutnal, do smrti na její jemnou a lahodnou chuť nezapomene.
Kde milují boršč
Zůstaneme ještě ve východní Evropě, kde se zrodil také slavný boršč, který milují především v Polsku, na Ukrajině i v Rusku. Ale místo původu má na Ukrajině, kde se po staletí připravuje z kvašené červené řepy či řepného kvasu, dlouho taženého vývaru z vepřových kostí, cibule, brambor a zelí. I v případě boršče existují desítky různých variací, občas se přidává smažená cibulka, pražená slanina a zakysaná smetana.
Pro letní ochlazení
Francouze by čekalo stejně dlouhé a náročné rozhodování, jako nás, neboť by na polévkové klání mohli poslat hned několik zástupců, třeba slavnou provensálskou bujabézou nebo zapečenou cibulačku. Naše volba padla na francouzskou legendární polévku vichyssoise, která nese jméno lázeňského města Vichy. Připravuje se z pečeného pórku, vývaru, másla a smetany a obvykle se podává studená. Stejně jako španělské gazpacho původem z Andalusie, připravené z okurek, rajčat, paprik, česneku a olivového oleje. Jenom připomeňme, že i u nás se kdysi vařily studené polévky – hlavně v Podkrkonoší. Byly ovšem ovocné, připravené z jablek či hrušek.
Pozdrav z exotiky
Čekají nás dvě poslední polévky z exotiky. Tou první je slavná thajská polévka tom yam. Výrazně pikantní a nakyslá polévka s typickým prolnutí chuťově výrazného koření, tedy citronové trávy, galangalu a kafirových listů, které doplňuje limetková šťáva, chilli papričky, rybí omáčka a čerstvý koriandr. A také kuřecí maso nebo krevety. Poslední pasáž patří u nás stále známější a oblíbenější polévce Pho, pocházející z Vietnamu, která je výsledkem prolnutí francouzské a vietnamské kuchyně, neboť právě francouzští kolonizátoři do země přinesli umění několik hodin taženého vývaru, který je jedním z podstatných pilířů tohoto fantastického pokrmu. Vedle svěžích bylinek, zeleniny, hub a dalších ingrediencí.
Zdroj: časopis Gurmet, Libor Budinský. Publicista Libor Budinský se věnuje světu gastronomie již dvacet let. Je autorem knihy Nejlepší pražské restaurace. Posledních sedm let je redaktorem časopisu Gurmet.