Tým kreativní producentky a režisérky Jany Rezkové, která se kromě jiného podílí také na Výměně manželek, v novém formátu pátrá po ztracených příbuzných. Dokureality zprostředkovává díky televizním vyšetřovatelům a dalším specialistům v týmu nejen nalezení příbuzných, ale také psychologický servis a rozebírá celé pozadí každého příběhu, tedy proč ke ztrátě kontaktu došlo a podobně. Od dospívajících matek, jež se necítily schopné si ponechat své děti, přes otce, kteří odešli od rodin, až po adoptované děti, jež celý život touží poznat své biologické rodiče a příbuzné.
To jsou některé z mnoha příběhů, jimiž se Ztracená rodina bude zabývat. Pořadem provedou Tereza Pergnerová a Miroslav Vaňura, který rozhodně a s jistou hrdostí říká: „Všechna naše setkání, pokud k nim už došlo, dopadla dobře a nikdo nelituje, že se k tomu kroku odvážil.“ A neskrývá také, že Ztracená rodina bude divákům vhánět do očí slzy. „Setkání, která diváci uvidí, jsou všechna reálná. Ti lidé se opravdu dlouhá léta neviděli, často o sobě ani nevěděli a před kamerami se uvidí poprvé v životě. Vždy, když k setkání dojde, tečou celému štábu slzy. Brečí i zatvrzelí tvrďáci. Produkční už nám začali rozdávat kapesníčky,“ dodává Miroslav Vaňura. Jeho kolegyně Tereza Pergnerová tvrdí, že se slzy naučila krotit. „Můj úkol není pláč, ale nabídnutí klidu i při sdělování bolestných informací a také pochopení, naslouchání. I ticho je totiž někdy léčivé,“ věří oblíbená tvář televize Nova, která má s bezprostředním dojetím účastníků svých pořadů zkušenosti už z projektu Mise nový domov.
Počítalo se i s psychology
Tereza Pergnerová šla do Ztracené rodiny s nadšením také proto, že formát podle ní pomáhá a nabízí tým odborníků od psychologů a zdravotníků až po právníky. „Někdy se lidé postrádají i padesát let. Teď už mi možná rozumíte, proč je třeba k projektu přistupovat velmi opatrně. Často je při natáčení společného shledání přítomna i psycholožka nebo zdravotník,“ prozrazuje moderátorka.
Příbuzné hledají po celém světě
Tvůrci ale nic nemalují narůžovo a přiznávají, že velmi často musejí čelit odmítání. „Bohužel se nám stává, že nalezený se nechce spojit, natož s hledajícím potkat. To je obrovské zklamání a je velmi nepříjemné to tlumočit lidem, kteří někoho hledali, protože my hledáme skutečně ty nejbližší, rodiče a sourozence,“ tvrdí režisérka Jana Rezková. Ta také prozradila, že pátrala po příbuzných až v Kanadě, přičemž tomuto příběhu se tvůrci věnovali déle než rok. A teď se štáb chystá na Kubu a doufá, že se natáčení v socialistické republice obejde bez komplikací. „Rozpracovaných máme ještě několik dalších zahraničních dílů, tak snad se nám bude dařit,“ říká s nadějí Jana Rezková, která pořadu přeje podobný úspěch u diváků, jakému se těšila Pošta pro tebe.
Zdroj: časopis TV Magazín, TV Nova
