V druhé polovině 60. let nastala v Československu doba uvolňování, kdy z rádií zněl rokenrol a mladí lidé snili o lepší budoucnosti.
I když informace musely procházet cenzurou, Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu se snažila svým posluchačům nabídnout ověřené a nezávislé informace, čímž na sebe poutala nechtěnou pozornost tajné služby. Kdokoli, kdo byl spojován se šéfredaktorem Milanem Weinerem, se tak vystavoval riziku.
Tomáš Havlík se do rozhlasu dostane jako technik poté, co se snaží svého mladšího bratra Páju zastavit, aby tam nastoupil. Nedlouho poté přinesou studenti do redakce nahrávku, která zachycuje policejní brutalitu na mladých lidech, kteří přišli protestovat kvůli nedostatku elektřiny. Tuto nahrávku nesmí objevit tajná služba, i když ta už samozřejmě ví, že ji redaktoři mají, jen si tajní nejsou jistí, kdo z nich. Tomáš se tak dostává do centra dění v rozhlase, a přestože se všemi redaktory velmi sympatizuje, udělá cokoli, aby ochránil vlastního bratra, který nehledí na nebezpečí a snaží se angažovat proti režimu. Dobový film Vlny diváka pohltí dojemným příběhem o rodině, přátelích, lásce, a hlavně svobodě. Události gradují, když v srpnu 1968 přijíždí vojska Varšavské smlouvy do Československa, a je to právě rozhlas, který se rozhodne nepovolit a prokáže nesmírnou odvahu, když se postaví na odpor a snaží se udržet vysílání v provozu.
Příběh, který stojí na emocích
Vlny vycházejí ze skutečných osudů novinářů z redakce mezinárodního života v Československém rozhlasu. Jejich příběh se rozhodl zachytit režisér a scénárista Jiří Mádl jako svůj třetí celovečerní film po rodinné komedii Pojedeme k moři (2014) a komedii o soužití vietnamského chlapce a českého důchodce Na střeše (2019). Vlny jsou zcela jistě jeho nejlépe zrežírovaným snímkem, a nejen to, snímek si může pomýšlet i na nejlepší český film roku.
Mádl pojal dobový snímek velmi moderně, až hollywoodsky. Příběh závratně ubíhá, divák se ani minutu nenudí a prožívá s postavami stále napínavější momenty, takže se nemůže od plátna odtrhnout. Ve filmu jsou jak šťastné, tak napínavé i humorné scény a pro zachycení doby se pracuje s množstvím autentických historických záběrů. Snímek si užije každý divák nehledě na věk či znalost historie, jelikož jsou všechny události dostatečně zjednodušeny, a film tak může být srozumitelný i na zahraničních festivalech.
Už roku 2012 začal Jiří Mádl kontaktovat osobnosti z rozhlasu, aby s nimi hovořil, a získal tak materiál pro film. Podařilo se mu tedy mluvit i s Věrou Šťovíčkovou, která v příběhu sehrála jednu ze zásadních rolí a zemřela roku 2015. Kromě hrdinských skutků redaktorů se režisér snaží příběh vyprávět z pohledů dvou bratrů, jejichž postavy jsou fiktivní. „Skrze jejich osud jsem se snažil zachytit atmosféru šedesátých let, aby divák pocítil jejich turbulentnost a možná i strach, který máme dodnes pod kůží, ale dá se mu čelit,“ komentuje svoji tvůrčí volbu.
Skvělé obsazení
Tomáše hraje Vojtěch Vodochodský, kterého můžete znát z filmu Arvéd nebo seriálu Iveta. Ve vedlejších rolích se představí Jan Nedbal, Petr Lněnička, Marika Šoposká, Vojtěch Kotek, Martin Hofmann, Ondřej Stupka, Táňa Pauhofová, Stanislav Majer a další. Vlny měly premiéru na festivalu v Karlových Varech, kde se jim dostalo několikaminutové ovace vstoje.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis TV Magazín
