Scénář k osmidílnému seriálu, který Prima již dříve uvedla na své platformě Prima+, napsal Josef Klíma. Dalo by se říct, že jde o běžný příběh muže, který se zamiloval do manipulativní ženy a všechno kvůli ní ztratil. Kdyby se ovšem tahle love story neodehrávala v prostředí vysoké politiky. Hlavní hrdinka Anna Malá (Eva Podzimková) je na začátku příběhu obyčejná servírka z malého města, která se přesune do Prahy, kde se pokouší začít nový život. Hledá si práci, kterou získá v parlamentní kantýně. Anna rychle pochopí, že obsluhovat politiky je trochu jiné než nosit pivo štamgastům u nich v hospodě. A postupně si začíná uvědomovat, že velká politika se „nedělá“ jen při zasedáních a schůzích. Že třeba právě v kantýně se politici chovají úplně jinak než v parlamentních lavicích. Zatímco tam si jdou po krku, tady spolu kamarádsky popíjejí.
Anna se přes postele jiných mužů dostane až do peřin ministra kultury Tomáše Vichra (Jiří Vyorálek). A jako milenka politika, který se posléze stane premiérem, i ona získává moc. A začne ji s chutí zneužívat.
Jiří Vyorálek o své roli říká: „Tomáš Vichr je muž pevných morálních zásad, o které přijde. Sice vystoupá na příčkách mocenského žebříku hodně vysoko, ale pak sviští zase rychle dolů. Nejdřív je ministrem kultury, později premiérem, a nakonec psancem. Je to příběh chlapa, který se zblázní do ženy a pro ten vztah obětuje všechno. Jeho morální selhání chápu, nikdo nejsme dokonalý, ale neschvaluju ho.“
VAROVÁNÍ, ABY K TOMU UŽ NEDOŠLO
Josef Klíma na scénáři začal pracovat před zhruba pěti lety a dával ho dohromady rok. „Na příběhu mě zaujal motiv toho, jak se lze do vysoké politiky dostat přes vztahové záležitosti. Protože do téhle doby se politici k moci dostávali většinou díky zákulisním čachrům. V příběhu jsem nesledoval kariéru jen jedné konkrétní ženy, postava Anny zahrnuje i příběhy dalších žen, které se díky vztahům dostaly na vrchol společenského žebříčku. Příběh jsem psal i jako varování, aby k něčemu takovému už nikdy nemohlo dojít,“ vysvětluje Josef Klíma.
Tou, která nechtěně Annu nasměrovala k cestě vzhůru, je vedoucí parlamentní kantýny Ivana Šustrová, již hraje Veronika Žilková. „Já jsem si Annu přivedla, přijala jsem ji do práce a sleduju, jak se mění. Nejdřív je to nešika, která občas něco rozbije, a nakonec je z ní milenka vlivného politika se všemi výhodami z takového postavení vyplývajícími. A já jsem jedna z těch, kdo se stanou oběťmi na její cestě k moci. Šustrová pro mě byla nová výzva, takovou postavu jsem ještě nehrála. Natáčejí se seriály z lékařského prostředí, kriminálky, ale konečně je tu seriál z politického prostředí, což je podle mě moc dobře,“ říká k Sedmi schodům k moci Veronika Žilková.
Pavel Batěk získal v seriálu roli bulvárního cynického novináře Krčky. „Krčka je zároveň takovým glosátorem. Líbí se mi, že o sobě na začátku každého dílu řekne, že je pěkná svině, což je příjemná upřímnost. Krčka je obrazem zkorumpovaných novinářů doby, kdy se příběh odehrává. Líbilo se mi, že tenhle seriál není vyloženě kriminálka, ale politický thriller. Anna se dostane nade mě, ačkoli já jako Krčka jsem ji podpořil v kariéře a vlastně jsem ji tak trochu stvořil,“ líčí herec.
V dalších rolích uvidíme Tomáše Měcháčka, Alžbetu Stankovou, Pavlu Gajdošíkovou či Janu Krausovou.
Tři otázky pro Evu Podzimkovou
Co vám blesklo hlavou, když jste se začetla do scénáře?
Nemohla jsem se od čtení příběhu odtrhnout. I když jsem věděla, jak příběh skončí, byla jsem zvědavá, jak Anna Malá postupuje. Dočetla jsem asi v půl třetí ráno a bylo mi jasné, že na tomhle projektu chci pracovat. Diváci mě zatím měli zafixovanou spíš v jemnějších rolích nebo jako pohádkovou princeznu. Anna byla první role, kde jsem mohla ukázat zase jinou polohu svého herectví. A byla moc dobře napsaná. Těšila jsem se, že budu hrát takovou mrchu, a doufala jsem, že Josefa Klímu nezklamu. Taková role, a ještě tak rozsáhlá je pro herečku snem a těžko se odmítá.
Eva Podzimková
Byly během natáčení momenty, při kterých vám bylo úzko?
Byly scény, u kterých mi bylo dokonce do pláče. Třeba hodně vypjaté situace s Pavlou Gajdošíkovou, v příběhu Anninou nejbližší kamarádkou. Nebo s Janou Krausovou, maminkou, s níž má Anna problematický vztah. Bylo tam několik scén, ze kterých mi nebylo dobře. Protože jsme se na sebe napojily, a to už se pak nehrálo, ale doopravdy plakalo.
Dozvěděla jste se díky seriálu něco nového? Třeba i o sobě?
Seriál mi poodhalil zákulisí vysoké politiky. Utvrdila jsem se v tom, že kolem některých osob zřejmě stále panuje bahnité prostředí plné kompromisů, výměn, služeb a protislužeb. My jsme ale netočili hraný dokument, známé kauzy se prolínají s drby a situacemi vyfabulovanými scenáristovou fantazií. Bylo to moje první natáčení po porodu, dcerce bylo tehdy deset měsíců. Znamenalo to pro mě trochu složitější rodinnou logistiku, o hlídání dcerky se dělili manžel, moje maminka a ještě kamarádka, takže Lotka měla tu nejlepší péči. Kdybych věděla, že to tak nebude, roli bych nepřijala. Na place jsem byla téměř nonstop, snad jedině kromě dvou natáčecích dnů. V životě jsem nezažila tak intenzivní natáčení. Takže když jsem musela v roli při nějaké příležitosti hulákat, byl to příjemný ventil. (smích)
Zdroj: časopis TV Magazín, TV Prima
Sledujte nás v Google Zprávách