Co vás na Ireně v Jedné rodině nejvíc baví?
Asi její drzost, s jakou si prosazuje svoje plány. Netrápí se nějakou diplomacií, ohledy nebo city a jde rovnou k věci. Umí lidmi dobře manipulovat a využívá toho, že obzvlášť Petr Čtvrtníček, který hraje jejího bývalého partnera Igora Mraka, je čestný chlap, a co slíbil, to dodrží. Což o Ireně neplatí. Oni byli kdysi pár a Irena za ním přišla, že chce dítě. A nic víc. Udělal jí tedy dítě, pak si vymyslela, že chce, aby dítě mělo jeho jméno, aby na ně platil, aby byl jejím gynekologem. On jí podal prst a ona mu chňapla po celé ruce a pokračuje dál. Pro mě je zábavné, jak si ona umí všechno zdůvodnit.
S Petrem Čtvrtníčkem a Evou Holubovou, která hraje jeho partnerku, se prý dobře znáte?
Petra znám od svých osmnácti let, kdy jsem přišla do Divadla Na Zábradlí, on je v podstatě moje rodina, a Evu vnímám podobně. Oba jsou skvělí herci a úžasní parťáci, s takovými kolegy se člověku skvěle hraje.
Na Voyu je teď k vidění film Aristokratka ve varu, v němž vás můžeme vidět v roli další svérázné ženy, paní Vostré.
Já poslední dobou hraju jenom svérázné ženy. Tedy před kamerou. Šárka Vostrá je hodně jednoduchá bytost, která svět a lidi vnímá černobíle. Ve všem má jasno a se vším je hned hotová. Má snoubence, hygienika, který přijede na kontrolu zámku, hraje ho Tomáš Jeřábek. On dost komplikuje život majitelům sídla, protože zámek je v havarijním stavu. Ale zámecká rodina ví, jak na něj. Nabídnou nám, že bychom mohli mít na zámku svatbu. A protože je to Šárčin velký sen, ona už si svého hygienika zpracuje.
Byl to první film, který jste natáčela po porodu dcerky.
Váhala jsem, jestli není moc brzo, bavilo mě žít si doma s dcerkou v tom zvláštním maminkovském mikrosvětě. Ale producentka Karlička Stojáková a hlavně můj muž (Tomáš Vápeník, který pracuje jako kreativec – pozn. red.) mě přesvědčili, ať roli vezmu a že si to užiju. A měli pravdu. Sbalila jsem celou rodinu a vyrazili jsme na Moravu, film se natáčel na zámku Milotice, bydleli jsme v Kyjově. Když jsem natáčela, Tomáš jezdil s kočárkem parkem. Ze začátku jsem byla nervózní, ale pak ze mě nervozita spadla a já jsem byla nadšená. Možná v tom hrály roli i mateřské hormony, měla jsem pak pocit, že jsem naprosto skvělá. (smích) Role mi udělala opravdu radost, protože první díl Aristokratky se mi moc líbil, i proto, že se odehrává v zimě. Mám zimu a podzim ráda.
Proč?
Baví mě jejich melancholická atmosféra. Obzvlášť když v zimě nasněží.
Diváky jste si naprosto získala rolí Heleny Rubalové v seriálu Osada. Druhou řadu jste natáčela těhotná. Proč jste těhotenství v příběhu nepřiznali?
Že jsem těhotná, jsem režisérovi Radku Bajgarovi řekla asi čtrnáct dnů před natáčením, scénáře už byly napsané, všechno bylo připravené. Byla jsem na začátku čtvrtého měsíce, nechtěla jsem to prozradit dřív, jednak z pověrčivosti, jednak proto, že ta zpráva pro mě byla tak trochu jako kouzlo, o které jsem se nechtěla úplně se všemi dělit. Radek se toho nejdřív lekl, ale já mu říkala, že natáčení zvládnu. Když se cítíte dobře, těhotenství práci nijak nevadí. Tedy pokud nemáte ve scénáři nějaké kaskadérské scény, což jsem neměla. A pokud nemáte v těhotenství komplikace, které jsem taky neměla. Jedinou komplikací bylo děsné vedro, které jsme při natáčení chytili, ale to komplikovalo život všem. Radek Holub hodně ztloustl, tak jsme si z naší váhy dělali trochu legraci.
Lákalo by vás bydlení někde v přírodě? Mimo Prahu?
Lákalo, ale ani jeden s Tomášem nejsme ochotní dojíždět a trávit čas v zácpách. Já ani nejsem moc člověk, který by rád žil v nějaké komunitě, jako byla v Osadě. Dávám přednost většímu odstupu. Jako holka jsem jezdila na letní tábory, což bylo tak akorát. Mým ideálem je chalupa v horách na samotě a někde dál, ale na dohled, další chalupa se sousedem, kdybych něco potřebovala.
V poslední době vás vídáme v komediálních rolích, ale vy jste vystudovala obor dokumentární tvorby na FAMU a natáčíte i o závažných tématech.
Fakt je, že jsem na začátku kariéry hrála spíš v artových filmech. Ale mě tenhle odskok ke komediálním věcem baví, protože jsem se dlouho věnovala spíš vážnějším věcem. Teď jedu zkrátka na téhle vlně a časem může být všechno jinak. Líbí se mi, že si můžu zahrát v komedii, zase jiné role mám v divadle, pak natočit dokument na nějaké vážnější téma, napsat knížku. Jedno vyvažuje druhé a ta pestrost mě baví. Že člověk může ukázat, co všechno v něm je. A že tíhnu ke komediálním rolím, mě nepřekvapilo, byla jsem srandistka už od dětství. A dodnes ujíždím na českých klasických komediích. A proto mě baví i různé zábavné show nebo pořad Inkognito. I když jsem v něm sama za sebe, i tady hraju určitou roli. A diváky baví, když do sebe trochu šijeme. A možná, abych se mohla ponořit do složitějších a vážných témat v dokumentech, musím je vyvážit něčím zábavnějším.
Jako holka jste musela být docela číslo. Prý jste falšovala nejen podpisy rodičů, ale i vysvědčení?
Pravda, měla jsem trochu divočejší pubertu. A taky jsem od dětství měla pocit, že je všechno možné, že zvládnu cokoliv, co budu chtít. Chodila jsem na gympl, z hodin oblíbených profesorů jsem měla jedničky a dvojky, na hodiny těch, kteří mě nebavili, jsem nechodila. To byla moje revolta proti nim. Profesory jsem trestala svojí nepřítomností. A uměla jsem výborně ztopit dopisy ze školy. I když přišly jako doporučené, rodičům se do rukou nikdy nedostaly, uměla jsem skvěle napodobit jejich podpisy. Na vysvědčení jsem pak dostala pětky a věděla jsem, že bude průšvih. Naši si mysleli, že jsem jedničkářka. Měla jsem dobré kamarády kluky, kteří byli neuvěřitelně kreativní. Na kopírce jsem okopírovala cizí vysvědčení a domů jsem přinesla vyznamenání. Všechno prošlo, rodiče byli spokojení, ale nedomyslela jsem, že za čas budou třídní schůzky. Maminka tam vyrazila s pocitem, že tam v podstatě ani nemusí být. A pak jí učitelka ukázala originál mého vysvědčení. Mamka zbledla. Když přišla domů, nastalo tóčo. Byla v šoku, že jsem zfalšovala vysvědčení. Dostala jsem zaracha, musela se hodně učit a hodně pomáhat s úklidem a tak, nastal tvrdý řád.
Zmínila jste dobré kamarády kluky, vy jste prý vyrůstala spíš v klučičím světě?
Vyrůstala jsem s bráchou a bratrancem, ale taky se sestřenicí. A později jsem hodně času strávila v improvizačních skupinách jako jediná holka mezi klukama. Člověk získá nad spoustou věcí nadhled, protože kluky moc nezajímá, jak se cítíte. Prostě se hraje a hotovo. Tam jsem se nejvíc naučila. Proto říkám, že jsem odchovaná chlapským humorem. Mužský svět mě baví.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis TV Pohoda
