Nepotkáme v něm známé hrdiny, neuslyšíme povědomá jména, kromě rodových příjmení a názvů planet. Zato se ale dozvíme, jak vzniklo sesterstvo Bene Gesserit, jehož členky, „čarodějky“, manipulovaly vesmírem už 10 000 let před narozením Paula Atreida.
Až se budete někdy brodit žebříčky nejlepší literární sci-fi, nepochybně v nich narazíte na cyklus o Duně od Franka Herberta. Z úvodního románu z roku 1965 se vyvinul jeden z nejvlivnějších vědeckofantastických fenoménů v dějinách žánru, podpořený jak neprávem opomíjeným snímkem od Davida Lynche, tak kinematografickými koncerty Denise Villeneuva. Posledním dvěma filmům pak nový seriál Duna: Proroctví předchází jako prequel.
Vstaly nové bojovnice
Sám Herbert napsal v rámci svého slavného cyklu hned šest románů, poslední v roce 1985. V nich vykreslil milénia trvající vzestup, a hlavně pád intergalaktického šlechtického rodu Atreidů, a především jeho členů, vždy dokonale psychologicky prokreslených postav, mnohdy stejně zajímavých jako je ten nejslavnější Atreides zvaný Muad‘Dib. S ním se znáte z filmů. V Proroctví jej nicméně nepotkáme. A stejně tolik očekávaný seriál, kombinující prvky sci-fi, politického thrilleru a rodinného dramatu, nevzešel z pera otce písečné ságy. Předlohu napsal někdo jiný a Proroctví se jí navíc drží docela volně.
Sisterhood kontra Prophecy
Když Frank Herbert v roce 1986 odešel ze světa, jeho literární odkaz převzal syn Brian. Ten posléze se spisovatelem Kevinem J. Andersonem napsal na dvě desítky dalších knih na dané téma a ze stejného vesmíru. Jednu z nich pak v roce 2012 pojmenovali Sesterstvo Duny (Sisterhood of Dune). A tento název měl také sdílet i seriál, který nás nyní přivede do společnosti nejmocnějších žen deset milénií vzdálené budoucnosti. Měl. Duna: Proroctví, v angličtině Dune: Prophecy, si ale prošla tolika kotrmelci, že změna názvu je v daném kontextu pouze neškodnou epizodou.
Futuristická dámská jízda
O vzniku seriálu se začalo hovořit už kolem roku 2017, kdy bylo potvrzeno, že natáčení filmů o Duně připadne velebenému čaroději s klikou, který dříve nadělal tolik parády třeba s krvavým Sicariem či s vizuálně dechberoucím Blade Runnerem 2049. A pak začal zmatek.
Zatímco možností vyprávět o zrodu Bene Gesseritu si byli všichni zúčastnění poměrně jistí, výrazně složitější bylo najít a udržet si někoho, kdo by chtěl seriál vůbec tvořit. Jen Kim Herbert, vnučka Franka Herberta, měla v jedné věci jasno: seriál o ženách musejí natáčet ženy. Tak se ke kormidlu nakonec po mnoha veletočích dostala showrunnerka Alison Schapker, v minulosti jako scenáristka sloužící na věhlasných seriálech Hranice nemožného, Alias či Čarodějky. A společně s další scenáristkou Diane Ademu-John (Původní, Empire) rozpoutaly divočinu, která může být divákům vlastně i trochu povědomá.
Touha po moci nad světem, v tomto případě celým vesmírem, šplhání po zádech slabších, tajuplná proroctví, propracované rodinné pletichy v prostředí nejvyšší politiky, drobně nadlidské schopnosti, to všechno už jsme přeci zažili. V nejúspěšnějším seriálu v dějinách HBO. Ve Hře o trůny. Jen se to tentokrát obejde bez draků a kouzel. Ale zase dojde na Koření!
Císař čelící hrozbě
I v Duně: Proroctví jsou samozřejmě mužské postavy, a navíc mají příjemně známé tváře. V době deseti tisíc let před narozením Paula Atreida, v časech po Služebnickém džihádu, vyhrané válce s myslícími stroji, stanul v čele desítek tisíc obyvatelných planet imperátor Javicco Corrino. Nestal se jím nikdo menší než Mark Strong. Jeho panovnický úkol je přitom „jednoduchý“. Má čelit jak „lansraadu“, sdružení čelních aristokratických rodů, tak ostatním mocným a mocichtivým, a udržet mezi hvězdami mír. Naproti tomu voják Desmond, kterého ztělesnil vikinský Travis Fimmel, jede v agendě, které je ušlechtilost dost cizí. Hlavně vůči Sesterstvu, které hodlá vymýtit. Ač budou důležití, přesto ale na těchto pánech tolik nezáleží. V případě Proroctví jsou klíčové dvě postarší dámy, sestry z neslavně slavného, kdysi ale relativně počestného rodu Harkonnenů. Mimochodem, čistě pro pořádek v časové linii, nacházíme se nějaké tři dekády poté, co skončilo vyprávění v knize. Ale očekávejte skoky do minulosti.
Pouze pro pravověrné
S Valyou a Tulou Harkonnenovými, které budou po většinu seriálu hrát elitní britské hvězdy Emily Watson (Prolomit vlny) a Olivia Williams (Koruna), se seznámíme už v dětském věku. Jen tak lze vysvětlit motivace, jež sestry povedou k jejich konání v dospělosti.
Bývaly dcerami věhlasné šlechtické famílie, ale ta padla a ony s ní. Přinejmenším nevypočitatelná Valya v sobě však nikdy neudupala pocit, že jí bylo cosi odebráno, cosi, co jí právem náleží. I tak vznikají chorobné ambice, speciálně u těch, kteří odmítají zapomenout na svůj původ. Bezprizornost obou dívek s modrou krví každopádně přišla v nejlepší možný čas.
Už tehdy, dlouho před tím, než poprvé zaznělo sousloví Bene Gesserit, bylo totiž založeno Sesterstvo. Stalo se tak na planetě Rossak, jíž, stejně jako natáčení celého seriálu, poskytla domov maďarská studia a exteriéry. A třebaže daný konvent nebyl zcela tajný, přístup do něj měly jen vybrané dívky a ženy, zcela sloužící neskromným zájmům a posláním tohoto uskupení. Sesterstvo nadevše.
Předurčeny vládnout
Zásluhou výjimečných talentů dokázaly mnohé sestry rychle infiltrovat do význačných rodů. Jako Mluvčí pravdy rozpoznaly každou lež, měly skvěle cvičenou fotografickou paměť, některým se dostalo tréninku v hypnóze. Dokázaly rozkazovat Hlasem, jemuž nešlo odolat. I proto je mnozí považovali za čarodějnice. Jejich úkolem každopádně nikdy nebylo pomáhat.
Svoji existenci zasvětily budování vlivové sítě a získávání moci, jak skrze našeptávání, tak třeba s pomocí sňatků. A samozřejmě mají dámy v černém, rekrutující se ze všech konců vesmíru, úkol nejdůležitější: loutkařit s rody tak, aby zásluhou vhodného genového křížení, za devadesát generací, přišel na svět vyvolený „Kwizatz Haderach“, muž, který dokáže projít zkouškou Vody života, sjednotí obydlené planety, usedne na trůn a vládu… samozřejmě předá Bene Gesseritu.
Valya, Tula, Jen, Emeline a další sestry z minulosti i budoucnosti rozhodně nemají malé cíle. Zároveň ale vědí, jak křehká je rovnováha jejich poničeného světa. A dokonce dojde i na ty červy – pořád je tu ještě Arrakis, zlato v očích všech, kteří chtějí vládnout impériu. A v tomhle neskonale výpravném a pohledném seriálu, kterým HBO překračuje další seriálový milník, chtějí vládnout úplně všichni a za jakoukoli cenu. Nenechte se odradit pomalejším rozjezdem, velmi záhy se v Proroctví začnou dít pozoruhodné věci.
Proč zrovna Bene Gesserit?
Jedním z důvodů, proč se prvním novodobým seriálem ze světa Duny stalo vyprávění o Sesterstvu, je bezesporu fakt, že americký průmysl s pohyblivými obrázky stále hledá cesty, jak publiku předložit silné ženské hrdinky, jejichž počínání budou chtít sledovat i muži. Ono hlavní proto je ale výrazně jednodušší. Dění kolem Bene Gesseritu je skutečně velmi přitažlivé a patří v rámci celé ságy mezi to nejzajímavější. Ne náhodou mu už Frank Herbert věnoval hned dva romány s názvy Kacíři Duny a Kapitula: Duna. Až uvidíte Ctihodné matky v akci, pochopíte uvedené srovnávání se Hrou o trůny.
Emily a Olivia, sestry, které se nepotkaly
Duna: Proroctví představuje první spolupráci Emily Watson a Olivie Williams, což je samo o sobě trochu neuvěřitelné. Kariéry obou britských hereček, které se po dekády míjely, byly totiž v podstatě paralelní. Ve stejné době byly součástí Royal Shakespeare Company, nicméně nehrály spolu a potkaly se jen jednou, na zahrádce hospody „Špinavá kachna“ ve Stratfordu nad Avonou. Jak Williams vzpomíná, podruhé se pak viděly na konci devadesátých let, kdy obě stály na profesním vrcholu: v Los Angeles, na parkovišti před hotelem Four Seasons, ve chvíli, kdy byla Emily známá díky nominaci na Oscara za řezavé drama Prolomit vlny, zatímco Olivia sklízela pochvaly za Posla budoucnosti či Šestý smysl. A pak už se nedělo nic. Až doteď, kdy se jako sestry staly součástí harkonnenské rodové linie.
Poznáme tvář Spasitele Duny?
„Bene Gesserit mě vždy fascinoval. Zaměření seriálu na mocný ženský řád je nejen relevantní a inspirativní nápad, ale zároveň slibuje velmi dynamické prostředí.“ To jsou slova Denise Villeneuva, který měl být původně dokonce režisérem pilotního dílu. Nakonec to zhatilo pracovní vytížení. Nejprve dokončoval druhý film a nyní je po krk v přípravách snímku číslo tři. Ten by měl následovat děj Herbertova druhého románu Spasitel Duny, nicméně stále je kolem filmu hodně otazníků. Zatím není jisté, kdy se ho dočkáme, snad do čtyř let. Stejně tak nevíme, zda se bude jednat o jeden biják, či dva. A hlavně není vůbec jisté, že se v něm znovu setkáme s Timothéem Chalametem. Děj příběhu se totiž odehrává dvanáct let po skončení Duny. Jedno je nicméně nezpochybnitelné. Bude to poslední Villeneuvova Duna. A pokud jste dosud vnímali Paula Muad‘diba jako mesiáše, vězte, že i z mesiáše se může snadno stát tyran.
Duny Denise Villeneuva
Bez výjimečně kladného přijetí těchto dvou snímků by o vzniku Proroctví nemohla být řeč. Oba filmy byly navzdory covidu a dalším protivenstvím nakonec tak úspěšné, že se má z dění v univerzu Franka Herberta stát jeden z hlavních pilířů budoucnosti jak stanice Max, tak celého mediálního domu Warner Bros. Discovery. Denis Villeneuve se ostatně hlavně za první Dunu rval jako lev nejen s pandemií, ale i s producenty, kteří původně chtěli snímek v dobách uzavřených kin rovnou poslat do streamingových sítí. Což nemohl režisér dopustit. O natočení Duny prý snil už od třinácti let, kdy ji četl poprvé. Není třeba dodávat, že oba snímky najdete v nabídce Maxu.
David Lynch kontra Barrandov
Následující tři kousky sice na běžných VOD stanicích nenajdete, ale i tak musejí zaznít jejich jména. Ikonickou Dunu z roku 1984 sice její tvůrce, David Lynch, vinou radikálního producentského přestříhání z duše nenávidí, nicméně i tak patří jeho snímek mezi poklady světové sci-fi kinematografie. A v letech 2000 a 2003 posléze vznikly dva na sebe navazující seriály Duna a Děti planety Duny, na které je třeba vzpomenout hned ze dvou důvodů. Za prvé, hlavně ten druhý, byly natáčeny v Česku, takže se v nich můžete potkat i s tuzemskými herci včetně Miroslava Táborského, Barbory Kodetové, Karla Dobrého či Kláry Issové. A za druhé, hlavně ten první, velmi věrně odpovídají knižní předloze.
Jak se zrodil Arrakis?
Frank Herbert žil v divoké době a nikdy se netajil experimenty s drogami, především pak s halucinogeny a s houbami lysohlávkami. Stejně tak není tajemstvím, že se svou ságou chtěl vymezit vůči dalšímu klenotu světové sci-fi, Asimovově Nadaci. Jistou inspiraci pro něj mohlo představovat i čtení Sedmi sloupů moudrosti, autobiografického vzpomínání spisovatele a dobrodruha T. S. Lawrence, jejž známe jako Lawrence z Arábie. Úplný počátek jeho vyprávění vzešel nicméně z přírody. V roce 1957 navštívil městečko Florence v Oregonu, jehož výjimečností je, že do něj zasahují šlahouny malé lokální pouště. Když viděl, jak zde vědci bojují s neustále postupujícím pískem, vyvstal mu před očima obraz dun, které nezadržitelně „pohlcují celá města, jezera, řeky a dálnice“.
Zdroj: iGlanc.cz, časopis TV streaming, Max