Mojžíš, královna ze Sáby, král Šalamoun, Ježíš Nazaretský, Abrahám, Jidáš, Nabatejci… Jména, která tento týden uslyším ještě mockrát. Týden v egyptské Tabě na Sinajském poloostrově je i výletem za historií lidstva a k základům naší kultury.
Tady, jen na dohled od Akabského zálivu, se zrodila tři světová náboženství, zdejšími horskými údolími bloudili Izraelité po svém exodu z Egypta a na druhé nejvyšší hoře Sinaje Mojžíš obdržel desatero přikázání a vydal se hledat zemi zaslíbenou. A ano, i hořící keř a zlaté tele viděl právě tady…
Všechny krásy Sinaje
Sinajský poloostrov mnozí cestovatelé označují za jedno z nejmagičtějších míst planety. Řekla bych, že právem. Uvědomila jsem si to hned po příletu cestou z letiště. Majestátní hory i úzká údolí vytvářejí zvláštní směsici tajemna i romantiky, a když se vám pak otevře pohled na mořské pobřeží, říkáte si, že jste se snad ocitli na jiné planetě.
Během jízdy si nelze nevšimnout i všudypřítomných vojenských kontrol, které míjíme. Jsou pozůstatkem izraelské okupace Sinaje, která trvala až do roku 1982, kdy po mezinárodních dohodách Izrael Sinaj navrátil znovu Egyptu. Většinou nás hlídkující strážci nechají projet, někde chtějí vidět pas, ale rozhodně si je nefoťte, to opravdu nemají rádi.
Jinak jde jen o rutinní kontroly, bezpečnostní situace je tu v posledních letech klidná a stabilní a turisté se sem začínají vracet ve velkém. Není divu. Láká je nejen zdejší autentická krajina, Rudé moře plné nádherných ryb a skvělé hotelové služby, ale i možnost navštívit další okolní země. Především Izrael a Jordánsko.
Ve stopách Mojžíše
Pokud se ptáte, co na Sinaji neminout, určitě si naplánujte výlet do města Dahab. Vyniká zvláštní uvolněnu atmosférou ve stylu hippies a poskytuje také jednu z mála příležitostí nakoupit suvenýry, koření anebo dát si něco dobrého v jedné z mnoho místních restaurací či barů.
Zhruba 20 km za městem najdou vyznavači potápění nebo šnorchlování proslulou Blue Hole, ráj obdivovatelů korálových útesů a ryb. K organizovaným výletům patří i projížďka pouští na čtyřkolkách k nedaleké oáze či možnost svézt se na velbloudu nebo koni po pláži. Dobrodružnější povahy si jistě nenechají ujít náročnější noční výšlap na Mojžíšovu horu (2285 m n. m.), korunovaný úchvatným východem slunce pozorovaným z vršku hory a následnou návštěvou kláštera svaté Kateřiny, nejdéle fungujícího kláštera na světě.
Výšlap zvládne každý, kdo má zdravé nohy, ale počítejte s tím, že v poslední části, kdy musíte zdolat 750 schodů pokání, se pořádně zadýcháte a určitě budete potřebovat teplé oblečení, na hoře je zima i v létě. Ale stojí to za to. Nakonec Mojžíš tu vydržel 40 dní i nocí…
Cestou do Jeruzaléma
Kdo by nechtěl navštívit svaté město? Vidět na vlastní oči Olivetskou horu, místo, kde se odehrála poslední večeře Páně, Betlém, chrám Božího hrobu… Z egyptské Taby je to na dosah, asi 4,5 hodiny jízdy. Jen doporučuji zvolit si hotel blíže k hranici, protože se na výlet vyráží brzy, ve čtvrt na čtyři ráno. V případě vzdálenějších hotelů se vyspíte ještě méně.
Ideální je hotel Mövenpick, který stojí prakticky na hranicích. Z pláže hotelu tak vidíte hned čtyři země seskupené kolem Akabského zálivu – Egypt, Izrael, Jordánsko i Saúdskou Arábii. Při přechodu do Izraele se připravte na to, že hranice je pouze pro pěší, takže vás k ní odveze egyptský autobus a po jejím zdolání nastoupíte do izraelského. Na obou stranách vás čekají důkladné prohlídky podobné těm na letišti, takže si určitě neberte s sebou žádné nebezpečné nástroje, vodu ale pronesete.
Celé to trvá docela dlouho, pas vám zkontroluje asi padesát lidí, v jednu chvíli vám ho dokonce odeberou, ale dá se to zvládnout, jen se obrňte trpělivostí. A opakujte si: Za pár hodin uvidím Mrtvé moře, Betlém a Zeď nářků… Pro mě osobně to byl opravdu splněný sen, i když na vlastní oči je vždycky všechno jiné. Mrtvé moře je mělčí, než čekáte, a vysychá rychleji, než jste možná slyšeli. Ale nadnáší, jak nám slibovali.
Návrat turistů do věčného města prý zdaleka ještě není takový jako před covidem, přesto se připravte na to, že ulice Jeruzaléma a všechny posvátné „atrakce“ jsou plné lidí. K místu narození páně si musíte vystát dlouhou frontu, stejné je to v Chrámu Božího hrobu, tlačenice je i u kamene posledního pomazání… Jsou to ovšem památky tak magické, že vše vydržíte. Ve chvíli, kdy se můžete dotknout míst, na kterých se narodil i zemřel Ježíš, přepadne vás pocit vděčnosti i rozechvělé zvědavosti. Opravdu sahám na skálu, kde stál? A když se se zapadajícím slunkem a prvním voláním muezzinů budete u Zdi nářků s tímhle historií protkaným městem loučit, napadne vás jediné. Škoda, že není víc času…
Petra není jen Pokladnice z Indiana Jonese
Dalším legendárním místem, které lze celkem snadno z Taby navštívit je i jordánská Petra. Znovu se vstává brzy, je třeba stihnout přívoz přes Akabský záliv, který odjíždí s východem slunce. Cesta přes moře trvá asi hodinku a na jejím konci vás znovu čeká prohlídka jako na letišti. Vstupujeme do Jordánska.
Ale vše jde rychle, a pokud se vám z ranního vstávání či pohupování lodi trochu točí hlava, vřele doporučuji dát si hned v přístavu výbornou kávu, kterou tu na ulici připravují v horkém písku. Voní kardamomem, stojí méně než ve Starbucks a určitě vás nakopne. Pak už jen sednout do připravených autobusů a hurá do Petry.
Legendární obraz z úzké průrvy ve skalách, za kterou se otevře pohled na Pokladnici, zná asi každý. Ovšem, že Petra byla obrovské bohaté místo, které v dobách největší slávy pojalo až 40 000 lidí, vědí už jen ti, kdo ji navštívili. Starověké město tajemných Nabatejců patří právem na seznam UNESCO a je také jedním ze sedmi nových divů světa. Než se k němu dostanete, musíte projít po otevřené planině až k soutěsce Sík. Pískovcové skály tu hrají mnoha barvami od různých odstínů žluté, červené až po oranžovou či zlatavou. Vrstvy dávných mořských usazenin vytvářejí ve skalách působivé ornamenty a na pozadí zářivě modré oblohy jsou jednoduše krásné. Na konci soutěsky čeká tolik vyhlížená Pokladnice. Je skutečně působivá, jen vyfotit si ji samotnou je problém, před ní totiž postávají stovky lidí, desítky velbloudů i prodejců všeho možného.
Od Pokladnice pokračujte kolem dalších krámků až k římskému divadlu, kde se vám otevře pohled na celé bývalé město ztracené v horách. Je skutečně majestátní a chodit tu můžete hodiny a stejně ho celé neprojdete. Ano, i sem se musím ještě jednou vrátit.
Bude se vám hodit
Romantika s velbloudy
Do Egypta si s sebou vezměte americké dolary, nejlépe v menších bankovkách. Dá se tu jimi platit všude, stejně jako eurem, kurz je ale 1 : 1, takže dolary jsou výhodnější.
V Izraeli je velmi draho, obyčejný oběd s pitím tu vyjde klidně na 1800 Kč, v Jordánsku je o poznání levněji, stejně jako v Betlémě.
Cestovní pas musíte mít platný alespoň 6 měsíců po návratu domů.
Na Sinaj, na rozdíl od jiných částí Egypta nepotřebujete vízum (25 USD), tedy pokud váš pobyt nepřekročí 15 dnů.
Pokud milujete šnorchlování, vezměte si vybavení s sebou, možnosti k jeho nákupu jsou na Sinaji omezené. Na většině pláží oceníte kvůli ostřejším kamínkům boty do vody.
Moře je tu u hotelů spíše mělké, hluboké je až po desítkách metrů, leckde jsou i vyhrazená místa, kde se dá koupat. Na všech hotelových plážích je plavčík.
Pijte jen balenou vodu a používejte opalovací krém s vysokým UV faktorem.
Hotely jsou tu skvěle vybavené a v naprosté většině čerstvě zrekonstruované, protože před devíti lety zasáhla oblast ničivá povodeň, takže se mnohé po obnově otevírají až nyní.
Zdroj: časopis Glanc
