Bouřky mají své kouzlo právem, přestože pro někoho jsou tak děsivé, že raději při první známce hromů a blesků zaleze pod peřinu. Také řešení, doma se vám totiž (většinou) nic stát nemůže. Ale na pár dalších situací pozor, mezi lidmi se totiž o bouřkách běžně šíří hned několik mýtů.

Mýtus 1 - Blesk nikdy neudeří dvakrát

Tohle je tak rozšířené tvrzení, že se používá dokonce i na jiné životní situace než jen ve spojitosti s blesky. Blesk často a rád udeří do stejného místa opakovaně, klidně i víckrát během jedné bouřky, zejména pokud se jedná o vysoký, špičatý, izolovaný objekt. Do Empire State Building udeří v průměru 23x za rok.

Mýtus 2 - Když se skrčím, snížím riziko zásahu

”Skrčit se a přikrýt”, jak zaznělo v seriálu Městečko South Park. Nepomůže vám to před lávou, ani jako úkryt před bleskem. Místo toho raději utečte do prostorné budovy nebo vozidla s pevnou střechou. Jestli nic takového ve vaší blízkosti není, to je zklamání, jiná lepší alternativa není. Venku nejste v bezpečí nikde. Ani si nezkoušejte lehnout, blesk může místo do vedlejší antény udeřit do země, navíc tím poskytujete více bodů k zásahu pozemními elektrickými proudy.

Nejlepší v takovém případě je mít co nejmenší kontakt se zemí. Dřepněte si, buďte na špičkách, kolena u sebe. Zakryjte si uši a oči. No a doufejte.

Mýtus 3 - Schovám se pod stromem

Možná si ušetříte pár kapek vody, ale schovávačka pod stromem je druhou nejčastější příčinou zásahu oběti bleskem. Možná právě proto, že je tahle nepravda tolik rozšířená. Takže si zapamatujte, lepší zmoknout, než se usmažit. Když udeří do stromu, pravděpodobnost, že se od něj do všech stran rozšíří ”zemní výboj” je vysoká.

Mýtus 4 - Já mám gumové podrážky, mně se nic nemůže stát

Haha. Guma je sice dobrý izolant, ale pár centimetrů podrážky je proti síle blesku jak nic. Nefunguje ani posed na batohu nebo karimatce. U auta to například nejsou gumová kola, co vás ochrání, ale kovová střecha a boky, které svedou blesky mimo. Kabriolet, motorka nebo kolo je vám k ničemu.

Mýtus 5 - Nic mi nehrozí, když nade mnou nejsou mraky a neprší

Věděli jste, že blesk často udeří více než tři kilometry od středu bouřky? Jako ”blesk z čistého nebe” může udeřit 16 až 24 km od bouřky. Nemáte zač.

Mýtus 6 - Oběť blesku je pod proudem

Není. Když se jí dotknete, nedostanete ránu, protože lidské tělo neukládá elektřinu. Takže dotyčnému koukejte poskytnout první pomoc. U toho se samozřejmě přesuňte co nejdřív na jiné místo, protože jak už víte, blesk klidně udeří dvakrát.

Mýtus 7 - V domě se mi nemůže nic stát

Hodně lidí tím znepokojíme. Dům je bezpečný úkryt za předpokladu, že se vyhnete všemu, co vede elektřinu a má hromosvod v dobrém stavu. Držte se dál od elektrických spotřebičů, drátů, televizních kabelů, počítačů, vodovodního potrubí, kovových dveří a oken. Okna z toho důvodu, kdyby jimi vítr prorazil nějaký předmět nebo větev. A ve starších domech může blesk proniknout velmi vzácně škvírou. Prostě si sedněte někam doprostřed místnosti a nic se vám nestane.

Mimochodem, úkrytem ve staré hájence bez hromosvodu si také moc nepomůžete, hrozí zde riziko požáru.

Mýtus 8 - Jasně děcka, dohrajte si tu hru venku

Hodně lidí se stane obětí blesku jen proto, že dostatečně brzy nevyhledali úkryt. Slyšíte hrom? Běžte se schovat.

Mýtus 9 - Šperky, mobily, cokoliv s kovem přitahuje blesky

Tak ne. Blesky přitahují vysoké, špičaté a osamocené objekty, vaše náušnice je nezajímají. To se však nevylučuje s tím, že je kov i přesto vodivý, proto se za bouřky držte dál od kovového zábradlí, plotů, tribun atd.

Mýtus 10 - Ve skupině jsme v přesile

Ale ovšem, a také je větší šance, že to do někoho z vás bouchne. Proto je vlastně lepší se rozptýlit dál od sebe. Alespoň by při případném zásahu zůstali další, kteří mohou přivolat pomoc.

Když jsou bouřky, bývají i tornáda

Ačkoliv se tornáda v České republice vyskytují ve srovnání s některými jinými regiony světa vzácně a jsou podstatně méně intenzivní, mohou stále způsobit vážné škody. Nejvíce tornádově aktivní oblasti u nás jsou jihozápadní části země, zejména okolí Brna. Proto tato oblast bývá označována jako ”moravský tornádový koridor”. Nejen vínu se tu daří.

Vznik tornáda závisí na kombinaci faktorů jako jsou teplota, vlhkost, atmosférická nestabilita a větrné podmínky a meteorologové se tomu stále snaží přesněji porozumět, aby byla možná lepší predikce. Nicméně když už, v Česku se obvykle vyskytují během letních měsíců, hlavně tedy v červnu, červenci a srpnu, kdy jsou teploty vyšší a atmosféra je nestabilní.

Zdroj: iGlanc.cz, Weather

Související články