Horkokrevný Ital miloval ženy. Opravdu. Nebyly pro něj pouhými múzami, aby mohl tvořit, jako to má většina módních designérů, kteří v soukromí dávají přednost mužům. „Nejsem gay!“ je jedna z jeho nejčastějších citací, na kterou můžete narazit na internetu, protože lidé nemohli uvěřit, že třikrát ženatý návrhář byl skutečně heterosexuál. Roberto se tímto trochu vymykal. Klaněl se ženám, jejich kráse, jak sám tvrdil, přemýšlel, jak půvab ještě více pozvednout. Imponovala mu inteligence dam, tu pak prolínal i do svých kolekcí. Barevných a nespoutaných. Pro někoho až možná kýčovitých. Pro Roberta? „Co znamená, že je něco příliš? Nic takového přece neexistuje!“ naznačoval, že nemá limity.
Džungle na molu
Mohl být jako heterosexuál návrhář? Ano. Však nemusí vždy platit precedens, že cit pro módu mají jen ženy nebo gayové. Roberto pocházel z umělecké rodiny. Malíři nebo fotografové už mají naopak pro ženy slabost. Cavalli začínal vlastně s textilním návrhářstvím, tedy designem materiálů. Objevil kouzlo patchworku, nadchl se pro potisk kůží, což si nechal patentovat. Není divu, že jeho pozdější kolekce byly plné barev, protože se do nich vtiskly právě Robertovy zkušenosti s návrhářstvím textilních materiálů. Na zakázku dělal pro věhlasné domy jako Hermès či Pierre Cardin.
V jednoduchosti je krása? A co ve složitosti?
V Cavalliho kolekcích se stěží hledá něco vyloženě v basic tónině. Prim u něj vždy hrála výraznost. Ne snad proto, že by chtěl šokovat, ale proto, že měl rád živelnost, kterou ztělesňovaly barvy a i ona fauna. Když v roce 1994 představil džíny, nebyl to klasický denim, zdobil jej potisk. V jeho kolekcích se často objevovaly vzory zebří, leopardí, tygří, zkrátka šelmí. Mola ovládaly syté tóny žluté, zelené, leckdy i třeba růžové. I černé šaty v podání Cavalliho působily divoce, protože měly průstřihy, byly odvážné a sexy. Nechyběly ani třásně, plyš, srst, objem. Inspirací mu byla příroda. Barevná, nespoutaná, bez jakýchkoli limitů v tom, co dokáže stvořit a vyrazit nám dech.
I klenot povznesl outfit
Prsten od Cavalliho zdobí kámen, kolem něhož se vine had. Náhrdelník, jenž objímá krk nositelky, zdobí tygři, kteří se chtějí dotknout tlapičkami v důlku mezi klíčními kostmi. A hodinky? Ty na dálku září, protože jsou poseté kameny. I šperky od Cavalliho ohromují opulentností. Oblíbené jsou motivy jako leckdy nebezpečná zvířata, rostliny nebo mořské skvosty jako koráli či mušle. Šperky jsou mnohdy zlaté, některé nesou i nádech patiny, což působí i trochu starosvětsky. Opět je všechno dostatečně vidět. Pokud jste četli náš článek o trendu mob wife, u Cavalliho byste se tak oblékly od hlavy k patě.
Cítit se luxusně a pocítit přepych
I Roberto Cavalli se pustil do vod kosmetických a mohl se pochlubit kosmetikou, především parfémy. Z jeho módního stylu si můžete odvodit, že se ve sféře flakonků nevydal cestou svěžích vánků. Jeho parfémy jsou silnější, orientální, takové, které z nositelky leopardího Cavalli kabátku udělají opravdovou šelmu.
Cavalli vs. Versace
Kdybychom chtěli srovnávat styl designérů, mohli bychom na první dobrou vedle sebe postavit dva italské návrháře – Cavalliho a Versace. Oba designéři si potrpěli na výraznost, oběma bylo leckdy vyčítáno, že sklouzávají ke kýči. Versace platí za brand haute couture, Cavalli se však soustředil na tvorbu dostupnější více lidem. Nebál se experimentovat, byl odvážnější než vysokou módou svázaný Versace. Miloval život. Divoký a plný koloritu jako džungle.
Zdroj: iGlanc.cz, Roberto Cavalli, Wikipedia, The Guardian
