Držitelka Oscara, hvězda mnoha hollywoodských bijáků, tvář největších módních domů a kosmetických gigantů žije spokojeně v rodném Madridu. Společně s manželem Javierem Bardemem vychovávají dvě děti, třináctiletého Lea a jedenáctiletou Lunu. Život ve Španělsku by nevyměnila za nic. Chce být blízko své rozvětvené rodiny, a i když spolu s manželem platí za možná nejslavnější pár Pyrenejského poloostrova, může se doma chovat úplně civilně – třeba chodit do místního fitka, které má kousek od domu.

Roli maminky si užívá

O svém soukromí tak nějak po evropsku příliš nemluví, ale dokáže dlouho a ráda hovořit o tom, jak ji změnilo mateřství, na které si ráda a plánovaně počkala. „S dětmi se všechno změní. Když dostanu nový scénář, hned koukám na data a místa natáčení. Snažím se víc pracovat v létě nebo se zkouším domluvit tak, abych mohla všechno natočit najednou. Na prvním místě jsou pro mě určitě děti, a díky tomuhle skvělému povolání nemusím pracovat každý den. Jasně, když se natáčí, je to náročné, ale na druhé straně mám i hodně volna mezi jednotlivými filmy. A to je požehnání,“ říká herečka.

Ideální situace pak tedy nastane ve chvíli, kdy se hereckému manželskému páru naskytne příležitost pracovat společně. To se Penélope a jejímu muži Javieru Bardemovi v poslední době povedlo při práci na krimidramatu Escobar před osmi lety nebo psychologickém dramatu Všichni to vědí z roku 2018. Jinak se Penélope snaží nevzdalovat od dětí na víc než pár dní a role matky ji baví; ráda vyváří a ráda i doma uklízí. O uměleckých ambicích svých dětí ale zatím mlčí. „Je to na nich, jak se rozhodnou – jestli jejich práce bude na očích celému světu nebo ne. Můžou o tom promluvit samy, až přijde čas,“ říká Penélope a dodává, že děti prozatím nemají ani mobilní telefon. Kdo by doma potřeboval TikTok, když je tam showman Javier Bardem?! „Zpívá a skvěle tančí. Navíc dokáže parádně imitovat. Dělá třeba Micka Jaggera nebo nám předvádí, jak si povídají Al Pacino a Robert De Niro. Je neuvěřitelný,“ směje se jeho žena.

Ochutnávka budoucí slávy

Pravdou je, že ačkoli má děti ještě poměrně malé, před zraky filmových fanoušků byla matkou na plátně mnohem dřív, třeba díky Almodóvarovým filmům Až na dno vášně (1997) nebo Vše o mé matce (z roku 1999). „Pedro mě odjakživa viděl jako matku. Zná mě od mých sedmnácti, viděl, jak se na ulici bavím s úplně cizími lidmi a nakukuju jim do kočárků. Cítil ve mně odjakživa silný mateřský instinkt a já jsem věděla, že to vnímá. Od malička jsem toužila být máma, ale chtěla jsem počkat, až budu skutečně připravená. Tušila jsem, že to bude ta nejdůležitější věc, kterou v životě udělám,“ vysvětluje Penélope, která letos v dubnu slaví padesáté narozeniny.

Dodává, že v současné době je více než osmdesát procent jejích rolí právě o mateřství. „Ale víte co? Mně to vůbec nevadí. Lidi řeší můj věk už od doby, kdy mi bylo něco málo přes dvacet. Tenkrát mi to víc vadilo, dnes mi dává smysl bavit se o tom, že je mi padesát. Klidně. Je to velká věc, a rozhodně plánuju velkou oslavu se všemi přáteli. Jsem tu, jsem zdravá, a to je důvod slavit!“ říká. Podobně vyrovnaně se vyjadřuje také o všudypřítomné slávě, se kterou se smířila již velmi dávno. „Krátce poté, co měly premiéru mé první filmy, to mi bylo pořád nějakých osmnáct, jsme šli jednou s tátou po ulici u nás ve čtvrti, kde jsem vyrostla, chodila do školy, máma tam měla kadeřnictví, znali jsme se všichni. Najednou kolem projelo auto a někdo zakřičel z okýnka: Miluju tě! Za pět minut potom jelo jiné auto a někdo na mě zařval: Táhni k čertu! Podívala jsem na tátu a mlčeli jsme. Ale tehdy mi to došlo, ty dva momenty, byla to taková kondenzovaná ochutnávka budoucí slávy se vší tou láskou i s veškerým hněvem a nenávistí,“ vzpomíná Penélope.

Paní Ferrari

Její herectví si můžeme užít v kinech v životopisném dramatu Ferrari, kde ztvárnila osobitou Lauru, manželku slovutného Enza Ferrariho (Adam Driver) pod taktovkou režiséra Michaela Manna. O manželce veleslavného zakladatele společnosti Ferrari se toho ví paradoxně opravdu málo. Sice po boku manžela stála pětapadesát let (většinu času ve velmi nešťastném vztahu, jenž trpěl ztrátou jediného syna i Enzovými zálety), existuje ale jen málo jejích fotografií či audiovizuálních záznamů. Laura však byla nedílnou součástí firmy a pravděpodobně stojí i za jejím dnešním úspěchem.

Milostné dopisy

Nebyla oblíbená, a tak se o ní říkalo, že to byla šílená a zlá čarodějnice, které se lidé báli. Právě to Penélope zajímalo i zraňovalo zároveň. „Byla to tíha i odpovědnost, jelikož poprvé konečně dostaly Laura a její hlas příležitost, aby je někdo slyšel a vnímal. Četla jsem její milostné dopisy, byla jsem se podívat v bytě, kde zemřela a kde se nepohnulo ani jediným kouskem nábytku. A potkala jsem se s lidmi, co si ji pamatovali a… oni nechtěli znát pravdu, nechtěli si uvědomit, jak velkou moc ve firmě měla. Noc před každým závodem spala v hale s pneumatikami, aby ho nikdo nemohl sabotovat. Ale lidi říkali, že byla náročná, nepředvídatelná, šílená. Šílenství – tímhle slovem se v historii častovaly ženy k ospravedlnění jejich útlaku,“ vysvětluje vztah ke své zatím poslední filmové postavě.

Zdroj: Youtube

Aktuálně herečka pracuje na svém srdečním projektu – ve vlastní produkci režíruje dokumentární snímek, který zůstává zahalen tajemstvím. Herecky pak chystá spolupráci s Maggií Gyllenhaal, která ji obsadila do svého druhého režijního počinu. V jejím hororovém „frankensteinovském“ dramatu Nevěsta odehrávajícím se ve 30. letech minulého století v Chicagu si zahraje s Christianem Balem nebo Annette Benning. Hlavní roli pak ztvární ve filmové adaptaci románu známé Eleny Ferrante s názvem Dny opuštění.

Penélope a Javier

S Javierem Bardemem se poprvé potkala na začátku devadesátých let při natáčení španělského snímku Šunka, šunka. Jí tehdy bylo šestnáct let a jejich vztah byl výhradně pracovní. O patnáct let později se ocitli v dalším společném snímku, Vicky Cristina Barcelona, a jiskry zasršely. Po dvou letech, v roce 2010, se vzali.

Zdroj: iGlanc.cz, časopis TV Star, MarieClaire, instyle, People

Související články