Do dějin lidstva se vepsala jména, která zazářila světlem úspěchu, inovace a nezlomné vůle. Mezi těmito jmény můžeme spatřit siluety žen, které překročily hranice možného a zanechaly nesmazatelnou stopu v toku času. Tyto ženy nejenže dosáhly mimořádných úspěchů ve svých oborech, ale svými činy často výrazně přispěly ke změnám ve společenských normách a vytyčily nové cesty pro další generace. Ať už mluvíme o vědě, technologii, umění, literatuře, politice, aktivismu nebo sportu, jejich příběhy jsou svědectvím o odvaze, odhodlání a nekonečné touze po poznání a lepším světě.

Marie Curie, vědkyně (1867 – 1934)

Marie Curie, rozená Maria Skłodowska, změnila svět ne jednou, ale hned dvakrát! Polsko-francouzská vědkyně je známá svými průlomovými objevy v oblasti radioaktivity - i to slovo vymyslela ona. Její práce přispěla k rozvoji atomové fyziky, ale také k pokrokům v léčbě rakoviny díky využití radioterapie. Byla první ženou, která získala Nobelovu cenu, první profesorkou na Pařížské univerzitě a první osobou, ne ženou, nýbrž osobou, která získala druhou Nobelovu cenu. Ve své práci byla až neotřesitelně odhodlaná, ačkoliv to jako žena a cizinka neměla ve světě jednoduché. Zemřela v roce 1934 na aplastickou anémii, pravděpodobně způsobenou dlouhodobým kontaktem s radioaktivními materiály, s nimiž neustále pracovala. Bylo jí 67 let.

Rosa Parks, matka hnutí za občanská práva (1913 – 2005)

V roce 1955 se Afroameričanka Rosa Parks žijící v Montgomery v Alabamě postavila rasové segregaci tím, že odmítla uvolnit své místo v autobuse, aby si mohl sednout běloch. Nebyla první, kdo tak učinil, ale až její čin a následné zatčení to celé spustilo. Její odvaha a protest podpořily mnoho dalších, což vyvolalo hnutí za občanská práva, které nakonec v 60. letech 20. století dosáhlo zrovnoprávnění. Čtyři roky po její smrti v roce 2005 se Barack Obama stal prvním afroamerickým prezidentem USA.

Ada Lovelace, programátorka (1815 – 1852)

Hraběnka Ada Lovelace byla velmi nadanou matematičkou, kterou považujeme za první počítačovou programátorku. Vytvořila něco, co je považované za první algoritmus určený k provedení na počítači - a to více než sto let před vynálezem moderního elektronického počítače. Jak víme, bez počítačů by se už dneska nic neobešlo, celý náš život a svět se kolem nich točí. V odvětví, kterému stále dominují muži, je úsměvné, že na jeho počátku stála právě žena.

Rosalind Franklin, objevila tajemství života (1920 – 1958)

Když byla poprvé objevena dvojitá šroubovice DNA, vědci tvrdili, že odhalili tajemství samotného života. Rozhodující důkaz poskytla právě odbornice na krystalografii Rosalind Franklin, nejslavnější je její fotografie 51, rentgenový snímek zobrazující tmavý kříž z teček, charakteristický obraz skryté molekulární spirály. Následné inovace, které změnily život v oblasti mapování lidského genomu, děti ze zkumavky, genetické inženýrství, to vše visí na pochopení chemických základů dědičnosti. Zemřela v pouhých 37 letech na rakovinu vaječníků.

Margaret Thatcher, politička (1925 – 2013)

Železná lady Margaret Thatcher byla první ženou ve funkci premiérky Spojeného království. Dostala se k moci v nelehké době, země se potýkala s politickými rozpory a hospodářskou recesí. Další zkoušky, včetně války o Falklandy v roce 1982 a konfliktu v Severním Irsku, pomohly definovat její vlivnou kariéru.

Mary Wollstonecraft, zakladatelka moderního feminismu (1759 – 1797)

Anglická spisovatelka a filozofka Mary Wollstonecraft se zasazovala o vzdělání a osvobození žen. Její kniha A Vindication of the Rights of Woman (Obrana práv žen) vyšla v roce 1792 a je považována za jeden ze základních textů moderního feminismu. Byla napsána na pozadí Francouzské revoluce a obhajovala rovnoprávnost žen s muži.

Amelia Earhart, pilotka (1897 – ?)

Začala létat v roce 1921, když jí bylo pouhých 24 let. V následujícím roce už překonala ženský výškový rekord, když vystoupala do výšky 14 000 stop. V roce 1932 se stala první ženou, která sama přeletěla Atlantský oceán, let trval přibližně 15 hodin. V následujících pěti letech pokračovala v překonávání rychlostních a letových rekordů. Aktivně se věnovala propagaci letectví mezi ženami a byla jednou ze zakladatelek Ninety-Nines, mezinárodní organizace ženských pilotek, která podporuje postavení žen v letectví. Její poslední a nejslavnější pokus stát se první ženou, která by obletěla zemi podél rovníku, skončil tragédií. V červnu 1937 let zahájila - jako první člověk přeletěla z Rudého moře do Indie - 2. července její letadlo zmizelo nad Tichým oceánem a navzdory rozsáhlé pátrací akci ona ani navigátor, s nímž cestu absolvovala, nebyli nikdy nalezeni. Dodnes je to jedna z největších nevyřešených záhad historie letectví a v roce 1939 byla v nepřítomnosti prohlášena za mrtvou.

Frida Kahlo, malířka (1907 – 1954)

Mexická malířka Frida Kahlo byla známá především svými výraznými autoportréty, které odrážely její bolest a strast, ale zároveň v nich byl její silný duch a originalita. Nemusí se to na první pohled zdát, ale její bolestivé dílo otevřelo diskuzi tehdy tabuizovaných témat, jako je ženská bolest a neplodnost. Stala se významnou osobností společenského dění, včetně feminismu a práv LGBTQ.

Diana Spencer, princezna (1961 – 1997)

Známe ji jako princeznu Dianu, která se v roce 1981 stala první manželkou následníka britského trůnu Charlese. Jejich svatbu sledovalo v televizi více než 700 milionů lidí a rozvod snad ještě víc. Diana se však stala mezinárodně známou díky své charitativní činnosti ve prospěch nemocných dětí, zákazu nášlapných min a zvyšování povědomí o lidech postižených rakovinou, HIV/AIDS a duševními chorobami.

Marie Stopes, propagátorka antikoncepce (1880 – 1958)

Její význam pro nás spočíval v tom, že byla průkopnicí v oblasti plánovaného rodičovství a antikoncepce. Je známá hlavně svým přínosem v sexuální výchově a boji za práva žen ve smyslu převzetí kontroly nad vlastním tělem. V roce 1918 vyšla její nejznámější práce Married Love a krátce poté vyšla druhá kniha z názvem Wise Parenthood, která se výslovně zabývala antikoncepcí. Marie Stopes byla na svou dobu rozhodně kontroverzní osobnost a vděčíme jí za mnohé. V roce 1921 založila první kliniku pro plánované rodičovství v Británii, která nabízela poradenství a antikoncepční prostředky ženám bez ohledu na jejich manželský stav.

Tyto ženy rozhodně nejsou všechny, které by si zasloužily v seznamu žen, které změnily svět, zmínit. Je to ale vcelku dobrý začátek pro uvědomění, že můžeme být skvělé v čemkoliv, naše schopnosti sahají do různých oborů a odvětví, na to bychom neměly nikdy zapomínat.

Zdroj: iGlanc.cz, History Extra

Související články