Několik let jste prožila v Kanadě. Kontakt se svými fanoušky v Česku jste přesto udržovala. Ale přece jen – jaký byl návrat domů? 

Chvíli mi trvalo, než jsem se rozkoukala. Chodila jsem se dívat na kolegy do divadel, sledovala jsem, co se točí a kolik nových televizí tu vzniklo… Změnili jsme s klukama život z gruntu. Ale všechno má svůj čas, a tak si mě našlo znova jak divadlo, tak kamera i dabing. A hlavně ke mně přišly ty správné role. Herecky statné, dospělé a úplně jiné než před mým odjezdem do kanadské dálky. Bylo to jako nový start, ale už s hereckým řemeslem v krvi.

Chodíte osudu naproti, nebo spíš čekáte na to, co přijde? 

O nic nebojuju a nikam se necpu. Když o něco příliš stojíte a moc o to usilujete, tak to pak většinou za moc nestojí, a ještě vám to sebere energii. A to už po čtyřicítce víte, takže se toho nedopouštíte. Sny se totiž plní daleko rychleji bez tlaku.

Nedávno k vám „přišla“ role Soni v seriálu Ulice. Jak si ji užíváte? 

Soňa je mrcha a intrikánka a hraje se báječně. S každým si to hned vyřizuje a nechodí při tom kolem horké kaše. Ovšem všechno silně řeší a příliš dlouho se v tom babrá… Ale takových lidí je kolem nás hodně, takže mám celkem z čeho čerpat a je to dobrodružné. 

Máte se Soňou i nějaké styčné plochy?

Soňa je můj naprostý opak a možná proto se mi tak mimořádně dobře hraje. Já nejsem konfliktní, ona naopak konflikty vyvolává, já jsem někdy až příliš tolerantní, ona naopak neuznává jinou než svou pravdu – prostě masakr ženská.

Zachytila jsem na Facebooku na vaši Soňu dvě reakce: jedni tvrdí, že je šílená, ale seriál obohatila, druzí vám vzkazují: Hrajete tu potvoru úžasně, až vás chvílemi nesnáším. Co vy na to? 

Vypadá to, že Soňa plní svůj účel a míchá kartami v seriálu i emocemi u diváků. Je to prostě dobře napsaná mrcha. Myslím, že se hodně diváků s nějakou takovou Soňou v životě nebo v práci setkalo, a proto vědí, jaké hrozí nebezpečí.

Může se stát, že lidi zastaví herce na ulici a vyčiní mu kvůli roli, kterou hraje. Už se vám to kvůli Soně stalo?

Ne, to ne. Možná je to tím, že mě Soňa nezastihla jako začínající herečku, která se svou rolí bude navždy spojována. Je to prostě jedna z mých rolí. I když ano, jde zároveň o moji první negativní postavu před kamerou, takže trochu šok pro diváky, kteří jsou zvyklí na mé pohádkové role nebo hodné holky. Ale i když Soňu diváci nesnášejí, berou to jako moji roli, ne jako můj odraz – což je fajn.

Zdroj: časopis Glanc

Související články