Většinou se na nejvyšších místech české rádiové hitparády objevují písně minimálně několik měsíců staré, v případě Chinaski si ale dramaturgové pospíšili. Singl "Měl bych si boty zout" tak v listopadu, krátce po vydání nového alba Frihet, obsadil první místo už po čtyřech kolech v pořadí a brzy se stal velkým hitem. Nyní k němu kapela konečně natočila video.
Za vznik písničky mohla náhoda. Když zpěvák Michal Malátný odlétal s rodinou do Egypta, zjistil, že má propadlý pas a musel se vrátit domů. „Zamával jsem rodině a byl jsem zoufalý. Bylo zrovna 28. října, státní svátek, takže úřady byly zavřené, egyptská ambasáda taky, nedalo se nic nedělat. Vrátil jsem se do prázdného bytu a říkal jsem si, že musím něco udělat. Ale nešlo dělat vůbec nic. Mohl jsme si jedině zout boty a dát si nohy na stůl. Z toho pocitu jsem napsal text,“ říká zpěvák. Slova nové písně ihned poslal kapelníkovi a kytaristovi Františkovi Táborskému, který na něj do druhého dne napsal krásnou melodii. „Hned vycítil, co ten text potřebuje. Takže někdy i blbé náhody můžou přispět ke vzniku písničky,“ uzavírá Malátný.
Režisér Pavel Nosek, který ve videu zkombinoval akty dvou dívek se zajímavou českou architekturou a záběry na hrající Chinaski, říká, že hlavní linkou klipu je vícevrstvý dialog.
„Na téhle písničce mě zaujal především její poetický text. Od první chvíle mi bylo jasný, že nechci točit příběhový klip, a tak jsem začal hledat nějakou metaforu, která by vystihla náladu té skladby,“ popisuje režisér Nosek. Nakonec oslovil herečku Hanu Kusnjerovou. O ní věděl, že se svojí kamarádkou nafotila sérii aktů s nádhernou atmosférou.
„Na téhle písničce mě zaujal především její poetický text. Od první chvíle mi bylo jasný, že nechci točit příběhový klip, a tak jsem začal hledat nějakou metaforu, která by vystihla náladu té skladby,“ popisuje režisér Nosek. Nakonec oslovil herečku Hanu Kusnjerovou. O ní věděl, že se svojí kamarádkou nafotila sérii aktů s nádhernou atmosférou.
„A já hledal přesně takovou akci pro naše natáčení. Pro mě je celý klip o dialogu. Dialogu mezi ryze mužskou kapelou a dvojicí kamarádek. Mezi zpěvákem a herečkou. A nakonec i mezi mnou jako režisérem a herečkou, kterou se snažím zachytit nikoliv jako objekt touhy, ale jako autonomní a svobodnou bytost. Tou je totiž ve skutečnosti,“ uzavírá režisér, který klip natáčel i v historické budově Českého rozhlasu.
ZDROJ: časopis Glanc
