Lucie pracuje v kavárně, kam lidé rádi chodí třeba i na víno. Práci má jako vítanou brigádu při studiu na vysoké škole. Obsluhovat ji baví, což je znát na jejím přístupu k zákazníkům a hostům, kteří ji mají rádi, protože je milá, příjemná, a k tomu navíc i hezká – což oceňují zejména někteří mužští návštěvníci. Na rozdíl od jejich žárlivých žen, jimž je Lucie kvůli svému milému přístupu a příjemnému vzhledu občas trnem v oku. „Moje postava má vazby hlavně na rodiny Knoblochových a Liškových, trochu se dotknu životů obou rodin. Lucie je moje první větší seriálová role a natáčení si moc užívám,“ říká herečka.
Barbora se narodila před sedmadvaceti lety v Praze a k herectví se dostala oklikou. Od patnácti let účinkovala v různých reklamách, postupně se objevovala v menších rolích ve studentských filmech jako například Karáskovo štěstí nebo Bobři v plamenech. Průběžně stále fotí různé reklamní kampaně. Objevila se v jednom z dílů seriálu Polda, ale hned na začátku ji zabili. Zahrála si taky epizodní roli v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2, a to postavu jménem Šárka Krejčíková. „Šárka pracuje na úřadě, je to manželka jedné z postav a zkomplikuje život Ivetě, kterou hraje Kateřina Brožová. Je to role jen na pár dílů, ale pro mě velice zajímavá zkušenost,“ říká herečka. Má před sebou nějaké další herecké nabídky? „Natáčím film, který má pracovní název Sladký život a režíruje ho Tomáš Hoffman. Hlavní roli tu má Vladimír Polívka. Ztvárňuje hokejistu, kterému se v jednu chvíli obrátí celý život vzhůru nohama. Já tu mám menší roli jedné z jeho přítelkyň. A v říjnu a listopadu bych měla natáčet s režisérem Vojtou Moravcem seriál v Chorvatsku pro Primu, tam mám roli manželky, která není v manželství spokojená a chtěla by se rozvést. Ale ještě ladíme, jestli budu moct na měsíc odjet, kvůli jiným hereckým závazkům, které mám v Praze.“
Herečka i šperkařka
Barboru Hankeovou herectví moc baví, ale věnuje se ještě jiné profesi – zlatnickému řemeslu. Když nenatáčí, ve své dílně v Praze vyrábí pod svou vlastní značkou Haanke nádherné šperky – převážně zásnubní a snubní prsteny. Jak se k tomu dostala? „Moje původní profese je zubní technička. Dělat protézy je sice záslužná věc, ale já jsem chtěla dělat něco umělečtějšího. Tak jsem vystudovala obor zlatník-klenotník, abych se naučila správné techniky. A později jsem absolvovala ještě několik hereckých kurzů.“ Šperky vyrábí ze zlata a ze stříbra, pracuje technikou takzvaného ztraceného vosku. „To znamená, že šperk vytvaruju z vosku a podle něj vytvořím formu, do které pak šperk odliju a dál ho různě opracovávám. Moje mistrová tohle nepovažuje ta klasickou zlatničinu, ale mě tahle technika moc baví, protože mi dává hodně svobody. A klasickou zlatničinu dělám taky, pracuju i se zlatým a stříbrným plechem a drátem a také s perlami a drahými kameny,“ vysvětluje žena dvou profesí.
Uplynulé měsíce Barbora strávila hlavně v ateliéru a tvorbou, protože léto je sezona svateb. Teď na podzim ji čeká spousta práce také, protože chce vyrobit dostatek šperků pro různé designové markety a vánoční trhy. „Ale i tak jsem si léto užila. Ráda jezdím na koni, jako holka jsem jezdívala na koňskou farmu do Krkonoš, tak jsem se tam jela podívat. Pak jsem byla s rodinou ve Francii, moc ráda cestuju. A taky jsem trávila čas na chatičce u Slap, kterou s přítelem dáváme dohromady,“ dodává.
Zdroj: časopis TV Pohoda
