Viditelným trendem posledních let je podle Ferdinanda Lefflera „zbavování se“. Věcí, rostlin nebo stromů, kterými jsme zahradu před pár lety zahltili: „Často jsou to jehličnany, především túje, které byly dříve v módě. Teď lidé objevují pestrost listnatých stromů a keřů. Dál jsou to prvky jako automatické zavlažování, které zahradu zbytečně rozmazluje mnohem lepší je vše navrhnout vzhledem k poloze a míře slunečního svitu tak, aby se zahrada o sebe postarala víceméně sama.“
Zahrady se obecně stávají přirozenějšími – někdy doslova, třeba díky včelím úlům nebo „čmelínům“, podporujícím biotop zahrady. Doplňky z imitace dřeva nahrazuje přírodní dřevo nebo lokální kámen, objevují se ale i umělecké solitéry. Proti dekoracím Ferdinand Leffler každopádně není. „Dekorace nebo umění v zahradě, to je poměrně intimní záležitost, kterou by si k sobě měl každý ‚pozvat‘ sám. Úkolem architekta je vytvořit pozadí dostatečně silné na to, aby ‚sneslo‘ dekoraci,“ říká architekt. Sám tedy svým klientům spíše předává kontakty na autory, kteří „venkovní umění“ tvoří. To, co nás nakonec osloví a co vybereme, by ale mělo být už zcela na nás.
VENKOVNÍ OBÝVÁK I LOŽNICE
Zahrada může být dalším pokojem, který nabídne to, co uvnitř domu nebo bytu není možné. A právě s myšlenkou „pokojů“ jako pomůcky pro rozvržení zahrady pracuje i Leffler ve svých návrzích. Pomocí „pokojů“ se snaží rozvrhnout každý kout prostoru tak, aby přesně vyhovoval potřebám svého majitele a rezonoval s jeho povahou a životními postoji. V knize Zelené pokoje nabízí několik pravidel – třeba pokud je venkovní prostor větší než místnost v bytě, nabízí se ho rozčlenit a získat tak více „koutků“: Pracovat lze se stěnami, živými ploty, v případě velkých prostor i vrátky, nebo naopak oddělit prostor opticky pomocí jiného typu podlahy nebo její výškové úrovně a některé „pokoje“ umístit na podestu nebo naopak zapustit do země, což vypadá pěkně třeba v případě posezení kolem ohně.
„Obývák“ nebo „ložnice“ tak třeba mohou být odděleny elegantním zastřešením nebo přistíněním, což zároveň zvyšuje jejich použitelnost i v parném slunci a za deště. Bazén nebo jezírko se hodí propojit s nejfrekventovanější částí zahrady – především ve spojení se saunou se pak i v zimě ukáže jako úžasná příležitost pro otužilce.
TERASA A BALKON MOHOU TAKÉ ŽÍT
Pokud žijeme ve městě a máme „jen“ balkon nebo terasu, budeme překvapeni, kolik možností tyto „pokoje“ nabízejí. Co se týče rostlin, na začátku je potřeba zohlednit „technickou“ otázku, tedy především orientaci na světovou stranu, a podle ní vybrat to, čím dosáhneme kýžené atmosféry. Desítky rozdílných květináčů může nahradit designově čistý truhlík se „záhonem“ trvalek. Vertikální pěstování zase vytvoří zelenou stěnu na straně domu a opticky propojí byt s prostorem venku.
Na terasách a balkonech, které nedovolují umístění množství zeleně, se nabízí „dohnat“ tento deficit designem, který bude evokovat zahradu, přírodu a pohodlí – třeba textiliemi s přírodním motivem, tlumeným večerním osvětlením či dřevěnou krytinou na podlaze. Soukromí zajistí decentní zástěna nebo elegantní nastavitelný slunečník v nevtíravém odstínu. To jsou jen některé věci, které z balkonu či terasy vytvoří útulný koutek, kde se nám bude dobře odpočívat, jíst, popíjet s přáteli…
Balkon či terasa ale nemusejí být jen „jídelna“ nebo „obývák“. Trh už dnes nabízí i sauny či vířivky s rozměry, díky kterým si sen o domácím wellness může splnit každý. Pak stačí vybrat variabilní nábytek, který lze rozložit na spaní, nebo hamaku, kterou „unese“ i sebemenší prostor. Nebojte se taky balkon či terasu propojit s interiérem a plynule na venkovní prostor navázat – ať už rostlinami, nebo posezením, které umožní být „napůl venku“ s otevřenými dveřmi, když bude třeba moc horko nebo naopak deštivo.
NAŠE ZAHRADA, DOBRÁ ZAHRADA
Možnosti, které zahrada či terasa přinášejí, jsou široké. A měli bychom pamatovat, že je především na nás, jaké potřeby a sny si v těchto prostorech chceme uskutečnit, jak v nich chceme žít a jaké činnosti v nich chceme provozovat. Všechny nápady je ideální ještě před plánováním „hodit na papír“, ať už to zvládnete sami, anebo s odborníkem. Pokud vás nebaví sedět kolem ohně a opékat maso, nenechte si architektem namluvit, že nutně potřebujete ohniště. Pokud chcete pořádat garden party, zařiďte si venkovní kuchyň a pořádný stůl. Pokud jste vždy toužili po koupání „ve vlastním“, proberte všechny možnosti a rozhodněte se třeba pro tu, která tuto aktivitu umožní, ale bude zároveň vizuálně zapadat do celku.
Dobrá zahrada nebo terasa není jen „na koukání“. Funguje jako celek, který zároveň reflektuje různé potřeby a nároky, od vizuálních a stylových po čistě osobní a individuální, spojené s životním stylem a trávením volného času. Dobrá zahrada musí totiž být především „naše“.
Zdroj: časopis Glanc, Ferdinand Leffler, český zahradní a krajinný designér
